„Prolamuje mlčenlivost advokátů.“ Advokátní komora kritizuje návrh zákona o ekonomické ochraně státu

Nad advokáty by podle navrhované úpravy měl mít dohled Finanční analytický úřad. Podle vašich připomínek by mohl například konkrétnímu advokátovi zakázat činnost, nebo ji alespoň pozastavit. V jakých případech a proč je to problematické?

Čtěte také

Jiří Leschtina: Alena Schillerová chce omotat advokáty kolem nenechavých prstů státu

Advokacie v České republice je postavena na principu nezávislosti a samosprávy – advokáti si sami řídí své věci a jsou vázáni principem mlčenlivosti. Samospráva a nezávislost je výrazem toho, aby klienti mohli mít jistotu, že to, co budou probírat s advokátem, tak zůstane u advokáta a nedozví se to státní úřad. Protože advokát je jediný, kdo klienta brání ve sporu se státem.

Na práci advokátů dohlíží právě Česká advokátní komora. Tu by Finanční analytický úřad mohl podle nového zákona obejít a získat tak informace o advokátech i jejich klientech. Kam až by se informace mohly dostat?

Zákon dokonce předpokládá, že informace a podklady, který by Finanční analytický úřad získal i od advokátů, tedy od klientů advokátů, by mohl sdílet s dalšími zpravodajskými jednotkami v online prostoru.

Jak by nový zákon ovlivnil klienty? Zmiňuje se se například možné porušení mlčenlivosti advokátů...

Zákon dokonce prolamuje mlčenlivost advokátů, novelizuje zákon o advokacii tak, že se nebude vztahovat na plnění zákona o ekonomické ochraně státu. To znamená, že tam jde skutečně o zásah do práv klientů.

Zákon popisuje pětatřicet trestných činů, za které by advokáti mohli být postihnuti. Které z nich jsou problematické? Poslechněte si celý rozhovor.