Projekty využívání evropských fondů vznikají shora i zdola. Účelnost dotací není jen o penězích

Pilíře současné politiky Bruselu tvoří přechod na zelenou a digitální ekonomiku, podpora strategických oblastí nebo rovnost společnosti. Jak dané principy – a prostředky na ně poskytnuté – do svého hospodaření jednotlivé státy zahrnou, už Evropská unie nechává na nich, podle principu subsidiarity.

„Vznikají koncepce zezdola: od municipalit, krajů, regionů. Jsou to strategické dokumenty, akční plány. Příkladem může být například plán spravedlivé územní transformace v rámci Fondu pro spravedlivou transformaci, který vznikl a za jednání s regionálními partnery, velkými podniky, podniky, komorami, odbory, neziskovými organizacemi. Takže to vzniká z obou stran,“ vysvětluje odborník z Evropské komise Daniel Čekal.

Unijní orgány posléze kontrolují účelnost vynakládání peněz. Byrokracie s kontrolou spojená se podle Čekala postupem času po zavedení projektů snižuje.

Efektivita? Těžko spočítat

Ekonomické ospravedlnění dotací ovšem může být sporné. „Existují studie v rozmezí, že jedno utracené euro vytvoří jedno euro přidané hodnoty HDP, i takové, že dokonce ani to jedno euro není vytvořeno, protože část je spotřebována na administrativu, až po optimistické, které říkají, že ono jedno utracené euro má významný multiplikační efekt a vytvoří dvě eura díky tomu, že se postaví dálnice, u které vzniknou nové podniky a přijdou přímí zahraniční investoři, kteří vytvoří pracovní místa a zvýší se export,“ říká Lubor Lacina, profesor provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Ač nám podle Laciny evropské fondy nezajistily konkurenceschopnost, znatelný posun k lepšímu vnímá na životním prostředí. Jiné, než jen ekonomické ukazatele účelnosti, zdůrazňuje i Daniel Čekal. „Výsledek v případě cyklostezky může být třeba počet minut, které dojíždějící na cestě do práce na této cyklostezce ušetří ve srovnání s cestou do práce autem, městskou hromadnou dopravou nebo třeba i na tom kole,“ poukazuje.