Projekt organizace Slovo 21 Mluv nahlas se věnuje tématu domácího násilí

„Trvalo jim dlouhou dobu, než si vůbec přiznaly, že zažívají domácí, samozřejmě fyzické násilí.”

O výzkumu domácího a genderově podmíněného násilí páchaném na ženách v romských komunitách mluví koordinátorka ženské romské skupiny Manushe Claudie Laburdová. Šetření probíhalo v 19 městech, včetně Brna, Ostravy nebo Písku. Součástí projektu byly i svépomocné skupiny, kde ženy v pěti městech sdílely své pocity či příběhy a podporovaly se navzájem.

„66 % z pěti set respondentek uvedlo, že znají někoho v blízkém okolí nebo jsou ony samy obětmi domácího násilí.”

Ženy dobře rozpoznaly fyzické, psychické i sexuální násilí. Méně si ale uvědomovaly, že násilí může mít i podobu sociální nebo ekonomické kontroly.

„Více rozlišují fyzické a psychické násilí, méně ale třeba ekonomické a sociální. Tyto ženy mohou být třeba v domácnosti, na mateřské nebo na rodičovské dovolené a jsou tím pádem více závislé na finančních prostředcích od manžela. Takže těch faktorů může být určitě víc.”

Díky výzkumu existují vůbec poprvé ucelená data, která pomohou otevřít důležitou veřejnou diskuzi i hledat konkrétní řešení.

„Romská ženská skupina Manushe, která funguje pod Slovem 21 už 25 let, má vytvořenou docela silnou síť žen po celé České republice. Proto jsme účast našim členkám nabídli, aby se staly tazatelkami, což jsou zároveň i naše lokální kornátorky, který ve městech vedou svépomocné skupiny. Vzájemnou spoluprací jsme vytvořili na 500 dotazníků pro 19 měst a trvalo to asi 3 měsíce, než se nám dostaly vyplněné zpátky. Následně jsme oslovili Selmu Muhič Dizdarevič z Fakulty humanitních studií, se kterou už jsme na jednom výzkumu spolupracovali, protože zná naše projekty i romskou komunitu, ve které pracujeme.”

Rozdělení rolí je v rodinách silně zakořeněné

Více než čtvrtina žen souhlasila s tím, že syn má být hlavou rodiny. A téměř polovina věřila, že dcery by měly být vychovány k poslušnosti. To ukazuje, že tradiční genderové role jsou v některých rodinách stále hluboce zakořeněné.

„Úplně bych do toho nepletla tradice, protože se jistě shodneme na tom, že násilí do žádných tradic nepatří. Nicméně je spousta faktorů, které tomu nahrávají, zejména patriarchální společenství. Tedy představa, že je to muž, kdo by měl být hlavou rodiny. Bohužel, když jsme třeba diskutovali na workshopech o výchově dětí a dalších generací, často zaznělo, že právě kluk měl být hlavou rodiny a dívka by měla poslouchat.”

Podle 74% žen byl pachatelem domácího násilí jejich partner. 66% respondentek uvedlo, že znají někoho ve svém okolí, kdo se stal obětí domácího násilí. A naprostá většina, celých 95%, se shodla, že se o tomto tématu v romských komunitách musí mluvit víc a otevřeněji.

„Styděly se za to, že jsou obětmi domácího násilí a že to nezvládají nějakým způsobem sami řešit.”

Součástí kampaně Mluv nahlas jsou videospoty, které pomáhají otevírat témata domácího násilí v romských komunitách.

„Ve spotech, které jsme dnes představovali v prezentaci projektu Mluv nahlas, jsou většinou ženy jako například ředitelka Muzea romské kultury, romistka, spisovatelka, zpěvačka, ale spousta dalších žen, které romská komunita zná a jsou pro ni přirozenými pozitivními vzory.