Projekt Filozofické fakulty Univerzity Karlovy zkoumá nerovný přístup k romským uprchlíkům z Ukrajiny

Výzkumníci z Univerzity Karlovy se spolu s kolegy z Akademie věd a univerzity ve Varšavě v současnosti podílejí na projektu, v rámci kterého se zaměřují na zkoumání nerovného přístupu romských uprchlíků z Ukrajiny. 

Čtěte také

Studenti DAMU se zapojili do pomoci válečným uprchlíkům. Romští uprchlíci z Ukrajiny měli problém s ubytováním

Při sestavování výzkumných týmů v Česku i Polsku byla velká snaha o zapojení Romů, jak vysvětluje Markéta Hajská z Univerzity Karlovy:

„V nastalé situaci je do projektu na polské straně zapojených osm osob, z toho pět Romů a dva z nich jsou z Ukrajiny. Na české straně máme z celkového počtu šest osob do projektu zapojeny tři Romy, přičemž jeden je Januš Pančenko z Ukrajiny a Iveta Kokyová a Dana Hrušková zastupují Romky z Čech.”

Důležitou otázkou byla volba jazyka uvnitř týmu.

Čtěte také

Romští uprchlíci z Ukrajiny čelí v Moldavsku diskriminaci

„Standardně se dnes v mezinárodních vědeckých projektech mluví anglicky- Angličtiny je komunikačním prostředkem číslo jedna. Takže i u nás máme části, které jsou v angličtině, pak ale řešíme dílčí úkoly a debatujeme a tehdy se ukazuje různorodost našeho týmu. Z celkového počtu třinácti lidí jich deset ovládá romštinu. Jednak Romové, kteří romsky alespoň rozumí a většina z nich i aktivně mluví více dialekty. Jediní, kteří opravdu nemluví a nerozumí romsky jsou dva hlavní řešitelé, a to jak na české tak i na polské straně. plus jeden člen polského týmu. Jinak, i když to jsou neromové, jedná se na české straně o romisty, kteří romštinu ovládají profesionálně. Komunikace nad projektem se proto začala přirozeně přechylovat do romštiny.”

„Ukázalo se, že pro některé romské výzkumníky je komunikace v angličtině nepřirozená, nebo ji třeba tolik neovládají, proto je pro ně přirozenější komunikace v romštině.”

Čtěte také

Romští uprchlíci z Ukrajiny nocují na Hlavním nádraží v Praze. Jaká pomoc se osvědčila?

I přesto, že všichni členové projektu hovoří slovanskými jazyky, ukázalo se, že lepší volbou bude právě romština, jejíž různé dialekty si nejsou tak vzdálené jako jednotlivé slovanské jazyky.

„Ukázalo se, že romština, může sloužit jako nástroj komunikace mezi členy výzkumného týmu, kteří pocházejí z různých zemí a hovoří různými jazyky. I když mluví různými dialekty, nejde většinou o velký problém - často se jen doptají na konkrétní slovo, které neznají.”

„Dovedu si představit, že kdyby byl mezinárodní tým vybudovaný z romských akademiků, romistů, atd., mohlo by to fungovat celé bez angličtiny.”