Proč se přeočkovat proti covidu? Protilátky jsou kvalitnější a vytvoří se rychleji, vysvětluje Hořejší

Protilátky, které nastartuje vznik posilovací vakcíny, jsou kvalitnější oproti základnímu očkování. A to proto, že se s nimi tělo očkovaného už jednou setkalo.

Je to vlastně stejné, jako když se člověk učí novou věc. A když to udělá potřetí za sebou, bude to vypadat líp než poprvé.

Studie jednoznačně ukazují, že po aplikaci posilovací dávky se protilátky proti koronaviru SARS-CoV-2 objeví tak do týdne, tedy zhruba dvakrát rychleji než v předchozích případech.

Václav Hořejší, molekulární imunolog|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

„První reakce je poměrně slabá. Kvalitní protilátky tam jsou, ale je jich poměrně málo. S každým dalším podnětem, s druhou a třetá dávkou, se to zlepšuje. Nejpomalejší reakce je po první dávce, po každé další už organismus reaguje rychleji. Efekt třetí dávky by se měl objevit do týdne a po čtrtnácti dnech je na vrcholu možností,“ potvrzuje Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

Pro starší hned, pro mladé předregistrace

Na posilovací dávku vakcíny se můžou zaregistrovat už i lidé mladší 60 let. Dostanou ji ale až po šesti měsících. Půlroční odstup mezi základním a posilovacím očkováním je lhůta zatím platná pro všechny. Ovšem pro lidi nad 60 let a chronicky nemocné je nově zkrácena o měsíc. Tito lidé tedy mohou jít na přeočkování už po pěti měsících.

Čtěte také

Jak na deprese a úzkosti v době covidové? Vyhledat pomoc, dbát na životosprávu a ujasnit si hodnoty

Od konce listopadu je také možné se takzvaně předregistrovat. Doposud mohl člověk přeočkování řešit až ve chvíli, kdy mu přišla SMS, že má na něj nárok, tedy že uplynula půlroční lhůta. Teď se nově může v očkovacím centru zaregistrovat dopředu, nicméně PIN2 pro výběr konkrétního času mu přijde, až systém vyhodnotí, že má nárok na třetí dávku.

Je to určité zrychlení a zároveň jistota. A to i pro očkovací centra, která tak vědí, kolik potřebují vakcín. Registraci si můžete vytvořit na webu ministerstva zdravotnictví. 

Jak vznikají nežádoucí účinky, nevíme

Na jaře, když se ve velkém začalo očkovat proti covidu-19, se často řešily nežádoucí účinky po vakcíně. Jak je to u posilovací dávky, na to ještě exaktní data neexistují. Ani Státní zdravotní ústav (SZÚ) nerozlišuje nežádoucí účinky po jednotlivých dávkách očkování.

Čtěte také

Smejkal: Žádná studie nepotvrdila, že vysoká hladina protilátek má vliv na nežádoucí účinky po vakcíně

Máme naočkováno asi 6,36 milionu lidí. Z toho zhruba 830 tisíc lidí třetí dávkou. Úřady podle aktuálních dat evidují 8 684 nahlášených podezření na nežádoucí účinky po aplikaci vakcín. To je 0,14 procenta. A navíc to nemusí vždy souviset přímo s vakcínou.

Nejčastěji jde o horečku, únavu, pocit nepohody nebo reakce v místě vpichu. Mnoho lidí to ani nehlásí, protože je to něco, s čím se za den, dva bez problémů vypořádali.

Studie ukazují, že mezi kvalitou imunitní odpovědi a nepříznivou reakcí žádná korelaci není.
Václav Hořejší

Podle profesora Hořejšího se vlastně vůbec neví, co je důvodem těchto vedlejších účinků.

„Opravdu to nevíme. Já jsem si donedávna myslel, že to může souviset s tím, že silnější reakce indikuje právě silnější imunitní systém. Ale když jsem se podíval na studie, tak se ukazuje, že mezi kvalitou imunitní odpovědi a nepříznivou reakcí žádná korelaci není.“

Nežádoucí účinky po očkování – a to jakémkoli – mohou souviset třeba i s tím, kam přesně se zapíchne jehla, jestli pronikne jen do svalu, anebo třeba do malinké cévky. V drtivé většině se tyto negativní účinky po očkování nedají srovnat s těžkým průběhem covidu.

Zeptejte se redaktorů Českého rozhlasu na dění kolem epidemie covidu-19 v Česku i vy. Otázky posílejte na covid@rozhlas.cz, odpovíme na ně ve vysílání Plusu.