Proč je sucho? Mění se distribuce vody na planetě, může za to i člověk, naznačuje hydrobiolog
Rybníky, to není jen místo pro chov ryb. Neocenitelnou úlohu mají i v boji proti suchu. Ovšem pozor. Samotný rybník krajinu nezachrání, vždy musí být totiž v souhře s celou okolní krajinou, upozorňuje v rozhovoru s Janem Pokorným hydrobiolog Jindřich Duras.
Za deset let už se možná v přírodě nevykoupeme. A můžeme si za to sami, varuje hydrobiolog
Pokud vás napadlo, že se před tropickým horkem zajdete zchladit k rybníku, radši se ještě posaďte. A než vyrazíte, poslechněte si rozhovor Lucie Výborné s hydrobiologem Jaroslavem Vrbou.
„Postavíme-li v rybník v krajině, kde je obrovská erozní činnost, bude se rybník velmi rychle zanášet. Když se nad rybníkem nachází obec, která špatně nakládá s odpadními vodami, bude v rybníku mizerná kvalita vody. Takže ano, mohu postavit rybník, ale mohu si tím do budoucna nadělat na problémy,“ vysvětluje. Kvalita vody v rybníku tak přímo souvisí se způsobem hospodářství.
Role rybníku je přitom v krajině neocenitelná. Přestože se totiž část vody z rybníka v horkých měsících vypaří, do krajiny se pak vrací jako rosa. „Navíc rybník z velké části tvoří to, co nevidíme, tedy podzemní voda,“ upozorňuje Jindřich Duras, že rybník bývá propojen se zásobárnami vody například ve studních.
Oteplování planety
Vody jako takové prý v přírodě neubývá. Tedy alespoň v kontextu celé planety ne. „Ano, v budoucnu u nás bude sucho, voda se totiž přesune někam jinam. V Bangladéši třeba budou mít zase mokro. Mění se distribuce vody na planetě,“ vysvětluje Jindřich Duras.
V současné době mezi odborníky převažuje názor, že za tenhle trend může spalování fosilních paliv a uvolňování oxidu uhličitého do vzduchu – což vede k jevu, který obvykle nazýváme globálním oteplováním.
S klimatickou změnou se mění charakter srážek. Prší méně často, ale ve větších dávkách.
Jindřich Duras
„Dalším důležitým vlivem, o kterém se málo mluví, je ale i ničení zemského povrchu. Je-li zemský povrch porostlý vegetací, odrážejí listy část slunečního záření pryč a se zbytkem si poradí. Jakmile ale vegetaci začneme likvidovat, začíná se povrch přehřívat. Mění to energetický režim celého zemského povrchu.“
Můžeme tento trend zastavit? Jak souvisí silné deště a hynutí ryb? A proč si Jindřich Duras zamiloval Bolevecký rybník? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Máme špatně nastavené dotace do zemědělství. Prioritou by měla být půda, říká odborník
Žížaly mizí z půdy. Jejich počet se za posledních sedm let snížil o polovinu. Půdní mikrobiolog z biologického centra AV Miroslav Šimek to vnímá jako zoufalou situaci.
-
Voda nám nemůže dojít. Jen s ní neumíme dobře hospodařit, tvrdí hydrogeolog
Jak naši předkové hledali vodu? Jak s vodou hospodařili? A čím bychom se dnes mohli inspirovat? Hydrogeolog Zbyněk Hrkal se tématům věnuje ve své nové knize.
-
Na jihu Moravy už nepoznáte, jestli jste v Česku nebo Jordánsku, tvrdí hydrochemik
Nedostatek vody je vážný, musíme s tím něco dělat. Říká host Ivany Chmel Denčevové ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR Martin Pivokonský.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
