Problémy zemědělců, nejistota arbitráží a změny ve vedení KSČM

Přehled příspěvků

Hana Hikelová: Čeští zemědělci mají problémy. Nemají peníze v hotovosti a jejich příjmy se stále propadají. Téma Duelu Týdne v tahu pro ministra zemědělství Petra Zgarbu a prezidenta Agrární komory Jana Velebu.

Za pár týdnů bychom měli znát výrok londýnské arbitráže mezi japonskou Nomurou a Českou republikou. Premiér Jiří Paroubek chce ale s Japonci uzavřít smír ještě předtím. Jsou arbitráže nejisté, to bude jedna z otázek pro amerického právníka Davida Rifkina.

Komunisté mají odedneška nového předsedu, po rezignaci Miroslava Grebeníčka funkci přebírá Vojtěch Filip. Právě on bude dalším hostem Týdne v tahu.

Jana Pokorného zaujal výzkum, ve kterém občané hodnotili činnost politických stran a institucí. Jak dopadli novináři? Poslechněte si dnešní fejeton.

Takový je stručný souhrn témat 39. týdne v tahu v tomto roce. Od mikrofonu Radiožurnálu vás jím první říjnovou sobotu provede Hana Hikelová.

Duel

Hana Hikelová: Čeští zemědělci si budou muset na výplaty přímých plateb z pokladny Evropské unie počkat, až do řádného termínu na začátku prosince. Česká republika v Bruselu neuspěla s žádostí o posunutí termínu na konec října. Peníze v hotovosti ale teď, v době nutných podzimních prací tím pádem řada zemědělců nemá. Navíc jim stále rostou náklady především kvůli cenám pohonných hmot. Agrární komora mluví o kritickém stavu a žádá vládu o řešení. Našimi hosty ve studiu jsou teď ministr zemědělství Petra Zgarba, hezký den.

Host (Petr Zgarba): Dobrý den.

Hana Hikelová: A prezident Agrární komory Jan Veleba, i vám hezký den.

Host (Jan Veleba): Dobrý den.

Hana Hikelová: Pane Velebo, premiér Jiří Paroubek v úterý České televizi řekl, že, cituji, ty problémy přeexponováváte, jinými slovy, není to tak zlé, jak tvrdíte, alespoň podle premiéra.

Host (Jan Veleba): Já samozřejmě musím dál jaksi zastávat svůj názor, ne, že musím, ale protože to dospělo ty finanční problémy do stádia, že my zastáváme takovéto stanovisko. Samozřejmě zemědělci se radikalizují, zemědělci by chtěli jít do ulic a tak dál a tak dál. Já bych byl velmi rád, kdyby pan premiér změnil názor, já bych byl velmi rád, kdyby pan premiér nás přijal a kdyby nás nechal přednést naše stanovisko. Domnívám se, že se to stane a myslím si, že až se tak stane, takže on ten názor změní. Já ty problémy nepřeexponováván, ke mně se tak vyjádřil, ale já zkrátka a dobře reaguju na situaci, která je a jak ji cítí zemědělci.

Hana Hikelová: Pane ministře, dá se zemědělcům teď nějak pomoci? Platby z Bruselu jsou uzavřenou záležitostí a zemědělci mají jedinou možnost, vzít si úvěry od bank.

Host (Petr Zgarba): Tak samozřejmě jsem si vědom, že s poklesem farmářských cen a podle statistiky, která v současné době je známá statistika od 1.1. letošního roku do 31.8. a když porovnáme roky 2004 za toto období a letošní rok, tak fakt je, že výpadek farmářských cen nebo propad farmářských cen je zhruba o 14 procent proti loňskému roku. Takže dnes stav zemědělství je vážný, já jsem si toho plně vědom a pan prezident Agrární komory mě několikrát na toto upozornil, to byl i důvod naší žádosti do Bruselu o umožnění předčasných plateb. Bohužel, v této chvíli, na základě principu společné zemědělské politiky, nejsme schopni nabídnout nic jiného, než za resort ministerstva zemědělství nebo já osobně jsem zahájil jednání s bankovními domy, aby se ochota půjčovat provozní prostředky od rozhodujících bank, jsou 4 bankovní domy, které půjčují největší objemy prostředků do zemědělství, takže s těmi proběhne v nejkratší době jednání tak, aby byl překlenut dočasný nedostatek finančních zdrojů, provozních.

Host (Jan Veleba): Je samozřejmě potřeba pak vědět, jestli ty bankovní domy na to půjdou a jak to bude rychlé, takže pokud by třeba ty bankovní domy na to nereagovaly, tam bud otázka záruk těch úvěrů, že jo, tak pak je třeba urychleně, by bylo třeba urychleně, nechci předjímat situaci, ale by třeba bylo urychleně hledat prostě jiné řešení. Chtěl bych to, co tady říkal pan ministr podepřít čísly, odhadujeme Agrární komora a třeba největší členská organizace, což je Zemědělský svaz, že v letošním roce utržíme z komodit rostlinné výroby o plných 7 miliard méně, tak jde úroda od řepky počínaje, přes obilí, ovoce, zeleninu, brambory, teď poslední hit je víno, tak v letošním roce bez rozdílu komodit ceny hluboce, hluboce klesají. Třeba farmáři na Vysočině prodávají konzumní brambory i za korunu padesát. A na to nikdo nemusí být ekonom, aby věděl, že tato cena je prostě propadová. Takže my budeme tržit za komodity rostlinné výroby o 7 miliard méně a za komodity živočišné výroby to odhadujeme o 2 miliardy méně, čili ten stav je velmi vážný a je potřeba zkrátka toto řešení rychle najít.

Host (Petr Zgarba): Tak já toho, o čem hovoří pan prezident, jsem si vědom. V podstatě propad cen u farmářů je způsoben v České republice pravděpodobně nebo věcně tím, že my jsme rok a půl členy Evropské unie, otevřel se trh, český zemědělec a potravinář smí operovat se svým zbožím nejenom na území našeho státu, ale i mimo území tohoto státu, což je pozitivum. V podstatě jsme schopní nabízet konkurenceschopnou nabídku potravinářských produktů i mimo území našeho státu, nicméně fakt je ten, že každý mince má dvě strany a druhou stranou mince je to, že na území našeho státu se dováží zboží, které ze staré patnáctky, tím myslím země, které byly členy EU před naším vstupem, zboží, které je výrazně více podporováno, což je fyzicky rozdíl 60 procentní přímé platby do českého zemědělství a 100 procentní platby v zemích EU 15. Tady ten stav prostě je takový, jaký je, takže díky tomu dochází u zemědělců a zpracovatelů k poklesu farmářských cen.

Hana Hikelová: Zemědělci chtějí také jednat o penězích právě ze státního rozpočtu na příští rok. Je jím hlavně, právě o to dorovnání přímých plateb z Bruselu, o kterém jste mluvil, pane Velebo, jaký je váš konkrétní požadavek na českou vládu v tomto směru?

Host (Jan Veleba): Náš konkrétní požadavek na českou vládu je, aby zemědělská kapitola státního rozpočtu dostala tolik peněz, aby se mohla rozepsat tak, aby jednotlivé položky prostě byly vykryty. Nám se zdá, že tam chybí zatím přes 2 miliardy korun, náš kvalifikovaný odhad, ale absolutně hlavní požadavek mi klademe na to, abychom dostali takové přímé platby, které dostat můžeme, což znamená pro příští rok 65 procent, 35 procent nám dá Brusel, bude to o pět procent více, než to bylo letos a z národního rozpočtu můžeme podle Kodaňské přístupové smlouvy nebo dohody dostat 30 procent a já si velmi dobře pamatuju, než se podepisovalo, než byla Kodaň, než jsme vstupovali do Evropské unie, že tehdejší předseda vlády, což byl Špidla, a tehdejší ministr zemědělství, což byl Palas, že oba dva shodně tvrdili a slibovali, že nepodepíší žádný dokument, který by nám bral nebo neumožnil konkurenceschopnost a jak tady řekl pan ministr nebo jak z jeho vyjádření lze vyvodit, o té konkurenceschopnosti především rozhodují přímé platby, protože zatím je to podstatná část dotací, takže my chceme prostě to, co můžeme z národního rozpočtu dostat, to znamená těch 30 procent do financování přímých plateb. To je pro nás absolutní, absolutní priorita. A pokud prostě to tak nebude, tak musím říct, že bychom proti tomu museli něco udělat, takže my nemůžeme přeci přihlížet k tomu, jak za prvních 7 měsíců řeknu teď číslo ČSÚ nám klesne výroba červeného masa, což je hovězí a vepřové dohromady, o 19 procent. Jak se sem valí Čína, tím víc vejce a další jaksi produkty, jak zpracovatelský průmysl za 7 měsíců, indexy dovozu masa jsou 200, to znamená dvakrát se zdvíhá, to jsou všechno signály toho, že jsme málo konkurenceschopní a málo konkurenceschopní jsme ne proto, že bychom neuměli vyrábět, jak může někdo vyrábět levněji, když má třeba 50 hektarové farmy a tady jsou x set a x tisíc hektarové, ale proto, že zkrátka a dobře ti zemědělci v EU 15 třeba v letošním roce dostanou asi o 42 procent přímých plateb víc, čili oni můžou vyrábět levněji.

Hana Hikelová: Pane ministře, rozpočet pro příští rok je vládou rámcově schválen. Počítá právě s těmi 30 procenty přímých plateb pro naše zemědělce, tak jak ostatně, jak tady zmiňoval pan Veleba, vláda premiéra Špidly a ministr Palas slibovali při přístupových jednáních a při referendu o vstupu do Evropské unie.

Host (Petr Zgarba): Takže já musím sdělit, že rozpočet ještě není uzavřen, v tuto chvíli jsme zhruba v poločase jednání, protože rozpočet na nejbližší poslanecké schůzi půjde do prvního čtení, nicméně stav je takový, že na základě rámce, který má teď kapitola zemědělská a zdrojů z podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu, musím přiznat to, že scházejí přesně a pan prezident Agrární komory teda má informace správné, dvě miliardy na dofinancování přímých plateb. Já v této chvíli samozřejmě nemůžu předjímat budoucí rozhodnutí, nicméně jednání probíhají a co se mě týče, tak určitě budu mít maximální snahu, aby byly zajištěny a prosím vás, já v této chvíli si netroufnu a nedovolím, nebylo by to ode mě řekněme fér vůči ostatním členům vlády, abych hovořil o 60 procentech, pardon, 65 procentech přímých plateb pro rok 2006, protože jaksi úroveň české ekonomiky je nějaká, já osobně se domnívám, že jakákoliv úroveň nad 60 procent bude dobrá. Samozřejmě čím více se to bude blížit 65, tím lépe pro české zemědělství a potravinářství.

Hana Hikelová: Pane Velebo, pokud to nebude těch 30 procent ze státního rozpočtu, jak budou tedy zemědělci reagovat?

Host (Jan Veleba): Tak, já se bojím, že nebudeme v klidu.

Hana Hikelová: Další téma, otázka otevření jednání o vstupních podmínkách s Bruselem, to je další věc, kterou zemědělci žádají po vládě, v jakém směru, pane Velebo?

Host (Jan Veleba): Já jsem tady toto poprvé vyslovil veřejně na otevírání Agrosalonu Země živitelka. Myslím si, že mnoho lidí se tomu usmívalo a druhý krok byl, že jsme následně na to měli zasedání Agrární komory Visegrádské čtyřky, tam jsem to vyslovil opět, Agrární komory Visegrádské čtyřky se k tomu přihlásily. A teď mám takovou zprávu, která prostě potvrzuje, že ty naše názory jsou oprávněné, že mají nějakou hlavu a patu, já, víte, já nemám rád slova, jakože je něco na věčné časy, že nic nejde, že když se něco podepíše, že do smrti to nemůžeme změnit a tak dál, protože se mění podmínky. A ten vývoj cen ukazuje, že prostě to v pořádku není v letošním roce, vývoj ceny, ale v letošním roce jsme první rok v Evropské unii, čili něco tady v pořádku není. Takže mám sdělení od prezidenta Kopy, což je střešní organizace nevládních agrárních organizací Evropské unie, pana Schwarzboka, že Rakušané se chystají otevřít jednání s Bruselem do konce tohoto roku a konkrétně se chystají mluvit o mléčné kvótě, která jim zřejmě nevyhovuje, takže to mě potvrzuje, že by se měl tento pokus udělat, že by to nemělo být nějaké populistické heslo, já nemám před žádnýma volbami, čili já nepotřebuji si kupovat zemědělce, takže podle mého názoru bysme tady toto měli udělat.

Hana Hikelová: Pane ministře, je reálné otevřít jednání s Bruselem?

Host (Petr Zgarba): Já samozřejmě toto slyším teď poprvé téma Rakousko a otevření jednání o jaksi řekněme principiálních záležitostech členských zemí, musím sdělit panu prezidentovi i posluchačům, že Česká republika a nejenom Česká republika, žádný člen z EU 25 si nebude moci dovolit a nemůže zpochybnit podpis dohody o přistoupení. To je prostě smluvní vztah dvou stran, takže tudy cesta zcela jistě nepovede, protože to je závazek, který přijal český stát dobrovolně a věcně nebo zástupci českého státu v to dané období, tím myslím ten rok a půl zpět. Ale možnost je, a to je úplně jiná věc, revize společné zemědělské politiky a hledání většiny členských států v některých názorech, věcech, či oblastech, které by stály za to změnit, které České republice vadí, možná v této chvíli i tomu Rakousku, případně jiným zemím a snažit se dospět k dohodě tak, aby většina členů EU odsouhlasila možnou změnu, ale fakt je, že jsou věci, což jsou třeba, přímé platby, některé kvóty, které by revizi zasloužily. Ale budeme muset najít legitimní cestu v mezích, které nám dovolí evropské směrnice a příslušné vyhlášky a taky to není jenom o tom, co vadí České republice. My budeme muset získat nad padesátiprocentní většinu mezi členskými státy.

Hana Hikelová: Vraťme se ale k těm kvótám, pane Velebo, které ty kvóty by se měly řekněme zrevidovat podle vás?

Host (Jan Veleba): Stoprocentně mléko a tak, aby se uvolnil trošku ventil a prostor, aby nemusel s rostoucí užitkovostí krav, dojivosti krav, prostě ten stav jít stále dolů, i když teď se to už jako poprvé zastavilo po asi 10 letech, ale ten stav dobytka na ty hektary, který máme, na ty pastviny, který máme, tak je zoufale nízký a je v podstatě poloviční, než je průměr EU 15, takže já si myslím, že tento hlas bude sílit a na nás, agrárnících je, abychom zkrátka ty naše věci, ty agrární věci, abychom toho využili, abychom se dohodli, abychom to trošku prostě ty podmínky, které máme, aby byly trošku vyhovující, aby už konečně proboha se zastavil propad českého zemědělství. Do vstupu do Evropské unie jsme snížili produkce zemědělskou o více než 30 procent a mě na tom vadí to, že se to, že to jakoby nestačilo a v některých komoditách ten objem se dál snižuje. Proto prostě já mluvím tak, jak mluvím a proto chceme těch 30 procent dofinancování, aby aspoň to, co můžeme, i když se 30 procent dostaneme těch přímých plateb, tak tam pořád ještě bude 40 procent toho rozdílu.

Hana Hikelová: Říkají mí dnešní hosté, ministr zemědělství Petr Zgarba a prezident Agrární komory Jan Veleba. Pánové, já vám děkuji za váš čas a těším se opět někdy na slyšenou.

Host (Petr Zgarba): Na shledanou.

Host (Jan Veleba): Na shledanou.

Hana Hikelová: Za malou chvíli budeme v Týdnu v tahu mluvit o sporu České republiky s japonskou Nomurou a o arbitrážích s jedním z největších expertů, americkým právníkem Davidem Rifkinem. Zaměříme se i na domácí politickou scénu. Přesně týden poté, co překvapivě odstoupil z čela ČSSD Stanislav Gross, byla dnes na tahu KSČM. Ústřední výbor přijal rezignaci Miroslava Grebeníčka. S novým předsedou KSČM Vojtěchem Filipem rozebereme situaci v této straně. Chybět nebude ani fejeton Jana Pokorného, tentokrát o pozici novinářů.

Londýnská arbitráž a naše republika

Hana Hikelová: A další téma, jednání České republiky s japonskou Nomurou nabrala v posledních dnech na intenzitě. O možném smíru vyjednávají ministerstvo financí, Nomura, Česká národní banka a ČSOB. K dohodě o smíru musí dojít dříve, než londýnská arbitráž teď na podzim definitivně rozhodne o sporu kvůli IPB. Podrobnosti má redaktor Radiožurnálu Vít Dvořák.

Vít Dvořák: Už za několik týdnů dají londýnští arbitři odpověď na otázku, jestli Česká republika bude muset zaplatit japonské Nomuře za zásah IPB. I když ministerstvo financí trvá na tom, že pozice České republiky je v této arbitráži silná, Jiří Paroubek se chce ještě před rozhodnutím dohodnout. Podle některých informací považuje premiér výsledek za nejistý a obává se negativního dopadu na celou Sociální demokracii. Jde totiž o 40 miliard korun. Londýnská arbitráž řeší pouze spor, v němž po nás tuto sumu požaduje Nomura. Případný neúspěch by tak Českou republiku přišel hodně draho, naopak arbitři v Curychu posuzují požadavek české strany na to, aby Nomura platila miliardové částky České republice. Jednání se ale podle všeho zkomplikovala a závěru curyšské arbitráže se jen tak nedočkáme. Obě strany spolu se zavázaly, že médiím nebudou poskytovat informace, pokud ale má dojít k dohodě o smíru mezi Českou republikou a Nomurou, zbývá na jednání už jen pár týdnů.

Hana Hikelová: Shrnuje redaktor Vít Dvořák. My teď využijeme toho, že v České republice je na mezinárodní konferenci americký právník David Rifkin, mezi odborníky je považován za jednu z největších světových kapacit právě v oboru mezinárodních arbitráží. Pane Rifkine, vítejte v Českém rozhlasu.

Host (David Rifkin): Jsem velice potěšen, že dnes mohu být dnes s vámi.

Hana Hikelová: Vy jste napsal knihu Spory a arbitráže ve střední a východní Evropě, kde udělaly a dělají státy typu České republiky chyby, kvůli nimž se dostávají právě k mezinárodním arbitrážím?

Host (David Rifkin): Co se týče mezinárodních arbitráží ať jsou jí účastny státy, jako například zmiňovaná Česká republika, či ať to jsou obchodní společnosti nebo firmy, jsou záležitosti, které pramení z různých sporů v obchodní oblasti a z toho vyplývá, že vlastně k tomu nemusí vést nějaká zásadní chyba nebo není chybou se dostat do tohoto sporu, prostě jde o to, že dvě strany mají jinou představu o tom, jak by měla být uplatňovaná jejich práva nebo jak by mělo být právu učiněno zadost z jejich pohledu.

Hana Hikelová: Česká republika prozatím prohrála v mezinárodní arbitráží nejvyšší částku 10 miliard korun a asi 320 milionů amerických dolarů. Tehdy šlo o údajně zničenou investici společnosti CME v České republice, vy osobně, sledoval jste tento případ?

Host (David Rifkin): Ano, sledoval jsem, i naše právní firma byla do tohoto případu zaangažována a pravděpodobně bych tedy o tom asi neměl dále se více šířit.

Hana Hikelová: Tomu rozumím, arbitráž kvůli televizi Nova ale nebyla jedinou, kterou Česká republika vedla nebo vede, tou nejaktuálnější jsou spory kvůli IPB s japonskou společností Nomura. Česká republika se teď snaží dohodnout se mimo arbitrážní řízení, podle českých politiků jsou arbitráže nejisté a padají nepředvídatelná rozhodnutí, čím jsou podle vás arbitráže tak nejisté?

Host (David Rifkin): Já bohužel musím nesouhlasit s tím, že by tyto arbitráže nebo arbitrážní řízení, že by byla nejistá. Myslím si, že i když jsme samozřejmě všichni lidské bytosti a lidské bytosti chybují, tak v tomto případě, co se týče arbitrážního panelu soudců nebo vůbec soudů obecně, myslím si, že se jedná o skutečně velmi zkušené lidi, zkušené profesionály a zejména třeba i ti lidé, kteří jsou pověřeni vedením arbitráže, která zahrnuje případ IPB versus Nomura, jsou velmi zkušení profesionálové, kteří mají rozsáhlé zkušenosti z oblasti mezinárodního práva a práv vyplývajících z podobných smluv. Myslím si, že i arbitráž vytváří prostor pro to, aby obě dvě strany byly schopny a aby měly možnost předložit svůj pohled na věc ve své úplnosti. I když jednou vyhraje jedna strana, podruhé vyhraje druhá strana, obecně si myslím, že nejenom vlády, ale i firmy a obchodní společnosti preferují arbitrážní řízení proto, že se jedná o určitou neutrální formu, kde obě dvě strany mohou předložit svůj případ před velmi zkušené lidi, před velmi zkušené profesionály a nechat je, aby rozhodli.

Hana Hikelová: Jak z tohoto pohledu tedy hodnotíte rozhodnutí české vlády, která v podstatě řeší během rozběhlé arbitráže právě tu situaci a chce se dohodnout mimo tu arbitráž?

Host (David Rifkin): Já si myslím, že tato otázka nebo tato záležitost se nevztahuje pouze k vládám, ale i také k soukromým společnostem, možná ten důvod je takový, aby obě dvě strany našly řešení, které bude přijatelné pro obě dvě tyto strany, i když každá z nich se bude muset vzdát něčeho a ustoupit ze svých pozic alespoň o trošku, tak můžeme říci, že pokud se to řeší jenom arbitráž, tak stále ještě mají celý proces pod svou vlastní kontrolou. V okamžiku, kdy je případ předložen arbitrážní komisi nebo tedy stane se součástí arbitrážního řízení, pak je samozřejmě na rozhodnutí onoho orgánu a to je potom závazné pro tu jednu i tu druhou stranu.

Hana Hikelová: Já už jsem tady zmiňovala, že naši politici občas arbitráže a jejich výsledky zpochybňují, například prezident Václav Klaus před rokem řekl, že řada sporů mezi Českou republikou a některou z amerických či jiných firem není rozhodována racionálním způsobem a ukazuje se, že různé americké firmy mají silnější slovo a že jim občas je více vyjito vstříc. Jakou váhu hraje u arbitráže právě to, kdo má silnější slovo?

Host (David Rifkin): Dle mého názoru arbitrážní řízení poskytuje racionální výsledek do té míry, do jaké, jakékoliv jiné rozhodování může umožnit a myslím si, že ta nezávislost a ta racionalita je zajištěna také tím, že arbitrátoři většinou pocházejí z neutrálních zemí nebo v každém případě předseda arbitrážní komise je z neutrální země, snaží se přistupovat k celé záležitosti férovým, spravedlivým způsobem a také musím říci, že arbitrátoři velice pečlivě naslouchají vládám, protože si uvědomují, že to jsou důležité instituce především proto, že zastupují občany a zastupují také zejména daňové poplatníky, jejichž peníze jsou právě součástí tohoto rozhodování nebo které vlastně hrají tu roli, to znamená v každém případě jakékoliv procedury zavádějí, tak vždycky berou v úvahu důležitost těchto institucí, tedy vlád. V současné době existuje určitý trend v arbitrážním řízení, kdy se snaží tyto orgány činné v arbitrážním řízení učinit tato jednání, tato řízení přístupná veřejnosti, pokud se týkají vlád nebo sporů, kde figurují vlády. Je to proto, že takovéto případy samozřejmě vzbuzují velký zájem veřejnosti, protože se hraje o peníze daňových poplatníků a chtěl bych jenom zmínit, jakým způsobem se to dělá. Buď například je umožněno novinářům, aby sledovali ten proces v nějaké separátní místnosti nebo dokonce i doklady a dokumenty, které jsou součástí toho soudního řízení a arbitrážního řízení, jsou zobrazovány, jsou k dispozici veřejnosti na webových stránkách a já si osobně myslím, že to je velice dobrý trend, protože je hrozně důležité, aby i veřejnost té dané země nebo té dané vlády byla přesvědčená o tom, že se jedná o férové řízení, že se jedná o spravedlivé řízení, aby měla prostě v tento proces důvěru a aby vlastně o těchto případech neslyšela pouze od politiků, protože je nasnadě, že když ten případ nevyjde nebo jde proti vůli těch politiků nebo je rozhodnut jinak, než oni by si představovali, tak samozřejmě budu mít na to asi trošku jiný náhled.

Hana Hikelová: Pane Rifkine, já vám děkuji, že jste si udělal čas pro Český rozhlas a těším se opět někdy na slyšenou.

Host (David Rifkin): Jsem rovněž potěšen, děkuji vám za pozvání a těším se na svoji opětovnou návštěvu Prahy.

Rozhovor s novým předsedou KSČM Vojtěchem Filipem

Hana Hikelová: Ústřední výbor Komunistické strany Čech a Moravy dnes rozhodl o tom, že novým předsedou strany je Vojtěch Filip. Ten se do čela dostal poté, co členové výboru přijali rezignaci Miroslava Grebeníčka. Vojtěch Filip je teď hostem Týdne v tahu. Pane předsedo, hezké odpoledne.

Host (Vojtěch Filip): Hezké odpoledne vám i posluchačům.

Hana Hikelová: Miroslav Grebeníček se dnes dá se říci označil za možnou přítěž strany před nadcházejícími volbami, a proto odchází. Senátor za KSČM Vlastimil Balín naopak řekl, že stranu poškozuje současná situace, kdy mění předsedu 8 měsíců před volbami demonstrativním způsobem, navíc, když k tomu není důvod, protože předseda Grebeníček měl důvěru strany. Ke které z těchto variant se přiklání nový předseda Vojtěch Filip?

Host (Vojtěch Filip): No, já se přikláním spíš k tomu vyjádření, které řekl Miroslav Grebeníček, protože on je dobrý analytik politické situace a tak, jak byl vždycky oporou členské základny, ale i voličské základny, tak seznal, že by bylo vhodné ještě před volbami udělat výměnu ve vedení naší strany, nakonec to signalizoval už na 6.sjezdu v Českých Budějovicích a pevně se k tomu rozhodl.

Hana Hikelová: Proč o novém předsedovi rozhodoval pouze ústřední výbor a nebyl svolán mimořádný sjezd?

Host (Vojtěch Filip): Protože to umožňují stanovy Komunistické strany Čech a Moravy a samozřejmě o personálních otázkách se hlasuje tajně s tím, že byl přijat volební řád pro volbu předsedy, pro mimořádnou volbu předsedy členy ústředního výboru a ta volba proběhla.

Hana Hikelová: Naši redaktoři ale na dnešním jednání zaznamenali reakce, že je to hlavně proto, že na mimořádném sjezdu by se mohla ukázat jistá nejednotnost strany, a to by ji před volbami mohlo skutečně poškodit.

Host (Vojtěch Filip): Já myslím, že sjezd by nebyl vyjádřením nejednotnosti uvnitř KSČM, protože i vy, vaši redaktoři zjišťovali myslím si v jednotlivých krajích tu situaci a většina krajských rad z těch 14 se připojila k tomu, aby pokud Miroslav Grebeníček hodlá rezignovat, aby jeho rezignace byla přijata a bylo to řešeno hned a okamžitě, neprodlužovala se situace, kdy se KSČM stává terčem útoků a spíš řekl bych spekulací o tom, jaká je situace uvnitř.

Hana Hikelová: Miroslav Grebeníček o vás mluvil na minulém sjezdu tak, že vás považuje za svého nástupce, dnes se o vás ale ve čtyřicetiminutovém projevu nezmínil, překvapilo vás to?

Host (Vojtěch Filip): Já si myslím, že se zmínil, protože když hodnotil jednotlivé věci, které se udály uvnitř KSČM, tak řekl, co se podařilo, no a co se nepodařilo, i označil ty věci docela přesně, které se nepodařily a pokud jde o věci, které se podařily, tak ty mají podpis jeho, můj, ale i dalších členů ústředního výboru a uvnitř strany na srozuměnou, kdo se podílel na těch výsledcích, které KSČM dosahuje.

Hana Hikelová: Jiří Dolejš o vás dnes řekl, že jste jakýmsi svorníkem širokého spektra názorů a zárukou kontinuity dosavadního vývoje, bude, pane předsedo, ta kontinuita stoprocentní nebo budete chtít z pozice předsedy strany posunout politiku KSČM přece jenom někam trošku jinam?

Host (Vojtěch Filip): Tak, já myslím, že dnes na ústředním výboru zejména byl kladen důraz na to, abychom dodrželi ty jednotlivá smiřování politiky KSČM podle usnesení sjezdů a všichni, kteří hovořili, vzali odpovědně to, že Komunistická strana Čech a Moravy je řízena kolektivními orgány a že jednotlivci se podřizují těm kolektivním orgánům. Já jsem také jasně řekl, že bude zachována strategie a taktika, kterou jsme přijali na 6.sjezdu a faktem je, že když mě Jiří Dolejš označuje za svorník, tak je o mě docela známo, že dokážu i ve velmi ostré diskusi najít téma, které sblíží názory těch jednotlivých diskutujících a přivést je k závěru. To znamená jakési, uzavřít, řekl bych, důležitý kompromis nebo uzavřít kapitolu tak, abychom vůbec dospěli k rozhodnutí.

Hana Hikelová: Miroslav Grebeníček dnes opět tvrdě kritizoval právě Jiří Dolejše za jeho snahu o prosazení omluvy za stalinistické zločiny komunismu. Vy už jste v rozhovorech pro jiné média v tomto týdnu několikrát zopakoval, že do voleb se žádné další omluvy od KSČM veřejnost nedočká, že o tom může rozhodnout až příští sjezd, a to zejména proto, aby to nebylo vnímáno jako předvolební řekněme populistický krok. Budete podporovat to, že by KSČM přišla s jiným textem omluvy, než s tím z konce roku 1989 právě na tom příštím sjezdu, jako předseda strany?

Host (Vojtěch Filip): Jako předseda strany budu trvat na tom, aby pokračovala práce našich historiků a politických analytiků, protože my jsme politickou stranou, která má zájem se poučit z minulosti a chtěl bych vzkázat všem občanům České republiky, že nejsme přeci tak hloupí, abychom opakovali chyby minulosti.

Hana Hikelová: Nicméně, budete podporovat to, aby KSČM přišla s jiným textem omluvy?

Host (Vojtěch Filip): To záleží skutečně na tom, jestli historici dospějí do konání dalšího sjezdu naší strany k jiným výsledkům, než ke kterým dospěli v minulosti. My jsme jasně řekli, myslím na jaře letošního roku, že nás trápí, že někteří se neustále domáhají omluvy, přitom my jsme tu omluvu přijali jak na mimořádném sjezdu v roce 89, tak na ustavujícím sjezdu v roce 1990, zopakovali jsme ji na dalších sjezdech, například v roce 93 a podobně s tím, že jsme ale neskončili práci našich historiků a dál posuzujeme činnost Komunistické strany Československa a dál se zabýváme tedy tím, jakou roli má mít Komunistická strana Čech a Moravy v českém politickém systému a nevyhýbáme se tomu, že nové poznatky mohou znamenat nová rozhodnutí, ale respektujeme ta usnesení, která byla přijata v minulosti a také se k nim hlásíme.

Hana Hikelová: To znamená, že vy tu snahu Jiřího Dolejše o prosazení omluvy za stalinistické zločiny komunismu také kritizujete stejně, jako Miroslav Grebeníček.

Host (Vojtěch Filip): Já to kritizuju z toho pohledu, že vnáší v době, kdy my potřebujeme pracovat na programových tezích a programu, volebním programu KSČM pro volby 2006, vlastně zanáší vnitrostranickou diskusi, která je vedena v patrech odborníků a tím se v podstatě zabýváme sami sebou místo toho, abychom se zabývali řešením problémů společnosti. To je má kritika.

Hana Hikelová: A pokud by se do voleb, pane předsedo, rozpadla vládní koalice a Jiří Paroubek by sestavoval menšinový kabinet, mohl by počítat s podporou vaší strany, protože přeci jenom ta situace ve vládní koalici není úplně jasná.

Host (Vojtěch Filip): Tak, pokud by se rozpadla vládní koalice, tak samozřejmě otázka, jakým způsobem ústavním by se to řešilo, podotýkám, že tři měsíce před konáním voleb není možné konat mimořádné volby, takže může fungovat vláda docela jaksi v jiném složení, například od března, ale zatím nemám signál o tom, že by vládní koalice se rozpadala, naopak, zachytil jsem signál, že všichni potvrdili loajalitu tomu vládnímu prohlášení a vládě trojkoalice.

Hana Hikelová: Ta otázka byla tak trošku hypotetická, jestli byste podpořili menšinový kabinet ČSSD nebo ne.

Host (Vojtěch Filip): Pokud by tato vláda měla padnout, tak my proti tomu nemáme žádnou výhradu, protože jsme tuto vládu nepodporovali.

Hana Hikelová: Podle posledních dnů to vypadá po schůzkách Jiřího Paroubka a Miroslava Grebeníčka, že nemáte problém se domluvit, budete v těchto schůzkách jako předseda KSČM pokračovat?

Host (Vojtěch Filip): Pokud mě pan Paroubek pozve, vždycky přijdu na schůzku, nakonec je o mě známo, že od chvíle kdy jsem vykonával funkci předsedy klubu poslanců KSČM, jsem neměl problém v komunikaci s nikým a vždycky jsem na všechny schůzky chodil připraven, nakonec ten systém těch schůzek je stejný cca od roku 1998.

Hana Hikelová: Poslední otázka. Budete jako předseda strany stát v čele pražské kandidátky vaší strany nebo budete kandidovat v jiném kraji, tím mám na mysli samozřejmě kraj Jihočeský.

Host (Vojtěch Filip): No tak zatím jsem vedoucím volební kandidátky v Jihočeském kraji a pokud dojde k jinému rozhodnutí uvnitř strany, tak samozřejmě teď už nemůžu jaksi setrvávat jenom na svém, že jo, chci být doma a protože jsem předsedou ústředního výboru naší strany, takže bych se musel podřídit, pokud by byl zájem ústředního výboru, abych byl vedoucím na jiné kandidátce a byl by pro to zájem i z té konkrétní krajské rady, abych na takovou kandidátku vstoupil. V úvahu potom připadá skutečně pouze Praha, protože nepovažuji za možné, abych například kandidoval proti Jiřímu Paroubkovi, protože ČSSD není naším soupeřem, ale naším soupeřem politickým je samozřejmě pravice, tedy dnes představená Občanskou demokratickou stranou.

Hana Hikelová: To znamená, že byste v Praze šel do souboje s Mirkem Topolánkem, i když v Praze podpora komunistů nepatří k největším, protože Praha je tradičně pravicovější.

Host (Vojtěch Filip): Tak, my s tím máme zkušenosti v Českých Budějovicích, protože i tam je docela silná Občanská demokratická strana, ale kdo se bojí, nesmí do lesa, jak se říká, takže ano, šel bych do toho souboje, pokud k tomu budu stranickými orgány vyzván, tentokrát teda pražskou radou, jinak samozřejmě velmi rád zůstanu ve svém rodném Jihočeském kraji, protože se tam cítím opravdu doma.

Hana Hikelová: Říká pro Radiožurnál nový předseda Komunistické strany Čech a Moravy Vojtěch Filip. Já vám děkuji za rozhovor a těším se opět na slyšenou.

Host (Vojtěch Filip): Děkuji také, těším se na slyšenou.

Fejeton Jana Pokorného

Hana Hikelová: Jak jsem slíbila, ani dnes nebude chybět fejeton Jana Pokorného. Přiznává, že on ani mnozí jeho kolegové ještě donedávna nevěděli, kde vlastně jsou.

Jan Pokorný: "Stává se, že vstoupíte ke kolegům do redakce, kde se zrovna rozebírá nějaká aktuální událost. Pokud se příčí zdravému rozumu a nemusí to být zrovna televizní reality show, můžete tu a tam zaslechnout výkřik, proboha, kde to jsme? Důvod takového zvolání je, jak jinak, stálé trauma přemýšlivých novinářů, kteří hledají své místo ve společnosti.

Možná to z naší práce není stoprocentně poznat, ale nás opravdu zajímá, i kdo jsme, odkud kam jdeme a hlavně co tam budeme dělat. Na otázku, kde to jsme, naštěstí přišla koncem týdne odpověď. Jsme mezi prezidentem a premiérem. Zjistilo to Centrum pro výzkum veřejného mínění Akademie věd, když se lidí ptalo, jak byste hodnotili činnost následujících politických stran a institucí v posledních 12 měsících. Známkujte jako ve škole, kde jednička je nejlepší, pětka nejhorší ocenění.

Nejlepší známku dostal prezident, my, média jsme byli druzí, za námi se umístil premiér. To je zajímavá společnost. Václav Klaus si to s médii rozdává na svých internetových stránkách v rubrice, Co prezident neřekl. Dementuje tam, co podle novinářů, řekl. Jiří Paroubek se vyzval ze svého vztahu k médiím před týdnem, 80 procent médií je proti němu, takže to chce nový tiskový zákon, který nás, dle premiéra, vyvede z balkánského pojetí.

Podle výzkumu ale veřejnost nesdílí odsudky ústavních činitelů a dál poslouchá rádio, kouká na televizi a čte noviny. Soudím, že si většina novinářů po tomto průzkumu veřejného mínění oddechla. Konečně známe odpověď na existenciální otázku, která nás při práci dlouho trápila. Až tedy uvidíte rozrušeného reportéra, kterak se pozastavuje nad chodem věcí veřejných a ptá se, kde to jsme, připomeňte mu výše uvedené zjištění. Přeci mezi Klausem a Paroubkem."

Hana Hikelová: Jan Pokorný a jeho fejeton. Takové byly alespoň některé události, které nás zaujaly ve 39. týdnu tohoto roku. K jakým tahům dojde na naší i mezinárodní nejen politické scéně a jak se vytáhnou jejich aktéři, o tom zase za týden po 17. hodině. Příjemný sobotní večer vám přeje Hana Hikelová.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.