Problémy nebagatelizujeme! Volat může každé dítě, připomíná vedoucí Linky bezpečí Peter Porubský

Na Linku bezpečí během dopolední hodiny volá na 20, 30 až 40 dětí, měsíčně pak kolem 500. Taková čísla odhaduje vedoucí Linky bezpečí Peter Porubský, který společně s dalšími pracovníky na lince s dětmi často řeší i počítače, mobily, kyberšikanu, poškozování. To vše jsou témata, která před 22 lety, když s linkou začínali, neznali. Co moderní děti nejvíc bolí?

Třetina rozhovorů, které na lince s dětmi vedou, jsou vztahy v rodině – právě to české děti aktuálně nejvíce trápí. Pak následuje strach, úzkosti, nespokojenost se sebou, deprese, ale také oblasti sexuálního vyzrávání.

„Na Lince bezpečí žádný problém není bagatelizovaný, to, že dítě zažívá nějakou přípravu na rande nebo odmítnutí, krizi, tak si myslím, že dítě má právo na to, aby ho někdo vyslechl,“ říká.

Právě plánované schůzky a rande čekají kolem svatého Valentýna, na konci školního roku zase s dětmi řeší známkování. V tomto období dochází k útěkům z domova, proto mají na lince speciální službu Vzkaz domů, která umožňuje dětem prosondovat situaci v rodině.


Pokud bychom pracovali apriori s tím, že pochybujeme o tom, co dítě říká, tak by pomoc nefungovala. PETER PORUBSKÝ

„Dítě může zanechat vzkaz rodičům, který jim předáme, rodiče nechají vzkaz zase dítěti, pak je můžeme navzájem propojit,“ přibližuje. K častým vzkazům rodičům patří například strach z návratu domů kvůli nějakému průšvihu, že mají špatnou známku, necítí se doma dobře…

Během prázdnit pak přicházejí táborová témata jako láska, naopak klesá počet hovorů na šikanu a školu. Tyto problémy se ale se začátkem školního roku vrací. Před vánočními svátky se zase na linku často obrací děti z rozvedených rodin – ptají se, jak budou Vánoce vypadat.

Čtěte také

„Pro nás je důležité, aby dítě bylo v bezpečí a v pořádku v rodině, v každém hovoru zazní dotaz, jak to mají s rodiči, zda mu doma pomůžou s problémem,“ upozorňuje.


Linka bezpečí má číslo 116111. Může zavolat jakékoliv dítě, které si neví rady

O sám v Lince bezpečí působí již desátým rokem, a nejraději je, když si sedne za telefon a zažívá kontakt – právě to ho na lince nejvíce baví. Není to ale jen tak. Každý pracovník linky projde výcvikem, naučí se, jak s dítětem mluvit, naučí se aktivnímu naslouchání, které se od běžné komunikace liší: dávají dítěti najevo, že ho poslouchají.

Výcvik se skládá z teoretické části, která přiblíží informace o základních tématech, jako sexuální vyzrávání, sociálně právní ochrana dětí, rodinné vztahy, smrt a umírání, práce s nemoci…

Peter Porubský odpovídal na otázky moderátorky Lucie Výborné

„To, že dítě volá, je volání o pomoc, a je třeba, abychom ho udrželi na telefonu, odvedli od nebezpečí, že si neublíží. Otevíráme prostor doširoka, aby mohlo říci, proč si chce život v tuto chvíli vzít,“ uzavírá.

Audio záznam všech rozhovorů si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autoři: lvb , prh
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.