Pro dítě si jezdí na české kliniky stále více cizinců. Nová unijní pravidla jim cestu komplikují

29. leden 2018

Přísnější pravidla pro dovoz spermií a vajíček ze zemí mimo Evropskou unii, která platí od začátku roku, můžou ochromit tuzemskou reporodukční medicínu i naděje zahraničních párů na oplodnění. Povolení se podařilo získat zatím jediné české klinice.

Na vytouženého potomka čeká v Česku marně zhruba pětina párů, které hledávají naději v reprodukčních centrech. Na specializované kliniky přijíždí navíc rok od roku více klientů ze zahraničí. Nejčastěji volí tuto možnost, protože je levnější. Jenže pokud si chtějí dovézt spermie, nebo vajíčka ze zemí mimo Evropskou unii, můžou mít problém. Od začátku roku totiž pro dovoz platí přísnější pravidla.

"Cílem zpřísnění je, aby se do zemí Unie nedostávaly nekvalitní či zdravotně závadné tkáně a buňky. Rozhodně ale nelze říct, že by byl dovoz reprodukčních buněk ze zemí mimo Unii zakázán," říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.

Reprodukční centra, která přijímají zahraniční klientelu, musí ale nově pro své výkony získat zvláštní povolení. Jako první je získala v České republice klinika Reprofit, která má pracoviště v Ostravě a Brně.

"Na naši kliniku přijíždí ze zahraničí zhruba deset procent pacientů, což by šlo vyjádřit konkrétněji ve stovkách. Často jsou to kromě zahraničních klientů i Češi, kteří trvale žijí v USA či Izraeli," říká ředitel reprodukční kliniky Reprofit Jonáš Vokřál.


Zásadním objevem léčby neplodnosti bylo koncem 70. let oplodnění vajíčka spermií mimo tělo ženy, tedy in vitro fertilizace (IVF), laicky řečeno oplodnění ve zkumavce, a následný přenos embrya do děložní dutiny (embryotransfer). Narození prvního dítěte ze zkumavky, kterým se v roce 1978 stala Louisa Brownová, bylo impulsem pro vznik a rozvoj asistované reprodukce; v Česku se prvním "zkumavkovým" dítětem stal chlapec, který se narodil v roce 1982 v Brně.

V celé České republice na reprodukční kliniky ze zahraničí příjíždí řádově tisíce párů. Mluvčí kliniky Reprofit Tomáš Staněk připouští, že nová pravidla mají svůj smysl, přestože pro kliniky znamenají další byrokratickou zátěž. "Musíme zajistit kvalitu vzorků podle pravidel Evropské unie, a to dříve než překročí naše hranice," upřesňuje Staněk.

Ředitel Vokřál navíc upozorňuje na jeden administrativní zádrhel nových pravidel. "Když přijde pacientka v lednu a požádá o převoz spermií svého partnera k nám na kliniku, bude to relativně snadné. Pokud ale jiná pacientka přijde v březnu, ze stejné kliniky už nemůžeme spermie převézt, čeká nás mnohem složitější vyřizování, které zabere samozřejmě i více času," říká Vokřál.

Zatím se na reprodukční kliniky dovážejí zejména spermie, ale experti očekávají postupnou změnu. "Čím dál víc žen si například ve Spojených státech nechává zmrazit svá vajíčka z důvodů zachování fertility. A pokud je budou chtít třeba za pět deset let převézt do České republiky a využít je pro umělé oplodnění, budou se jich nová unijní pravidla také týkat," vysvětluje Vokřál.

Mluvčí kliniky připouští, že mezinárodní převoz přináší vždy rizika. "Může dojít k ovlivnění zdraví budoucího dítěte, protože buňky procházejí rentgenem na letištích. Spousta společností to vůbec neřeší, protože počítají s tím, že z milionu spermií ve vzorku jich zbude dostatek zdravých. Poškození ale není vidět, nevíme, která má poškozenou DNA

I přes veškeré nástrahy a administrativní zátěž počet párů hledajících pomoc s početím roste. V Česku nastal boom asistované reprodukce po roce 1989, v prvních letech se ze "zkumavky" rodilo ročně kolem 2000 dětí, v současnosti (k roku 2015) je to kolem 5000. Asistovanou reprodukcí se v ČR narodí čtyři procenta dětí. O páry pečují odborníci ve 42 registrovaných centrech. Pojišťovny hradí neplodným párům čtyři léčebné cykly při zavedení jednoho embrya.

autor: vpo
Spustit audio