Příznaky mrtvice nepodceňujte, rozhodují minuty, připomíná Aleš Tomek z Neurologické kliniky FN Motol

Aleš Tomek
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Aleš Tomek

Nejrizikovějším faktorem mrtvice je věk, ten lékaři vyléčit neumí, postavit se mu lze jen čelem. Cévní příhoda je druhým nejčastějším důvodem úmrtí, přesto se lidé více obávají infarktu. Aleš Tomek z Neurologické kliniky FN Motol ale připomíná, že mrtvice je zlá nemoc a příznaky není dobré podceňovat.

Na rozdíl od infarktu u mrtvice existují desítky různých příznaků a každý pacient vypadá trochu jinak – porucha zraku, dvojité vidění, točení hlavy, zvracení nebo ochrnutí poloviny těla. „I záchranáři a lékaři s tím mají problém, pokud nejsou cévní neurologové,“ podotýká.

Čtěte také

V Česku se využívá stále metody rozpouštění krevních sraženin, pro nejtěžší pacienty je dostupná takzvaná trombektomie, kdy je krevní sraženina vyndána přímo z těla ven pomocí mechanických systémů. „Taktika radikálně změnila výhlídky pacientů,“ říká s tím, že s těžkou mrtvicí před pár lety se domů v dobrém stavu dostalo 20 % pacientů, nyní je to více než 50 %.

U případů samostatně žijících osob s těžkou mrtvící je potřeba pravidelně udržovat kontakt, alespoň dvakrát denně zavolat nebo využívat seniorské alarmy. V případě lehkých příznaků je pak nutné nic nepodceňovat a volat doktora.


Když budu léčit pacienta za hodinu od vzniku příznaku, tak má více než 50% šanci, že dopadne dobře. Když ho budu léčit někde kolem 6 hodiny, tak ta šance je rázem kolem 20 až 30 %. ALEŠ TOMEK

Důležité totiž je, aby pacienti přišli včas – každou minutu trvání mozkové mrtvice odumře dva miliony mozkových buněk. „Lehké příznaky, které člověk podcení a jde se s nimi vyspat, se během moci může zhoršit,“ varuje.

Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.