Přísný trest za ayahuascu? Její rizika nejsou s tolerovanými drogami srovnatelná, poukazuje expert Mravčík

Olomoucký soud minulý týden uložil polskému manželskému páru Jaroslawu a Karolině Kordysovým osm let vězení za to, že provozovali nelegální obchod s psychotropním nápojem ayahuasca. Vy jste mezi odborníky, kteří se odsouzených zastali. Doslova jste řekl, že Kordysovi jsou, cituji: „političtí vězni drogové trestní totality, na jejichž případě se ukazuje zvrácenost prohibičního režimu dovedeného do krajnosti.“

Není to přece jenom přehnané tvrzení? Kordysovi přece nemají politický názor, za který jsou trestáni.

Samozřejmě, že to je v jistém smyslu metafora, ale ta metafora docela sedí, protože režim regulace psychoaktivních látek nastavený v polovině minulého století – pokud necháme stranou alkohol a tabák a případně jiné psychoaktivních látek, které jsou legální a používají se jako potraviny, třeba kofein v kafi – pro ostatní psychoaktivní látky nastavuje velmi přísný režim, který vpro uživatele lidi, kteří s těmi látkami zachází v pomáhajícím kontextu, nastavuje velmi přísné tresty.

Čtěte také

iROZHLAS

Ostravský soud poslal do vězení dva Poláky. Prodávali nápoj šamanů z Peru obsahující zakázanou látku

V čem tedy spatřujete tu drogovou trestní totalitu?

V tom, že hranice mezi dobrým a špatným, respektive tolerovaným a netolerovaným, je takto ostrá. Alkohol a tabák jsou látky legální a režim s jejich nakládáním je úplně jiný, i když jejich škodlivost a rizika s nimi spojená jsou vyšší.

Když sečtete rizika na individuální a společenské úrovni, alkohol a tabák jsou mnohem škodlivější než ta psychedelika, za která byli odsouzeni Kordysovi, nebo třeba konopí. Přesto se na ně společnost a režim, ve kterém se regulace návykových látek odehrává celosvětově, dívají jako na látky společensky velmi škodlivé, které je nutno potírat velmi přísnými prostředky trestního práva.

Upozorňujete, že nápoj ayahuasca, který po tisíciletí používají k rituálním účelům šamani v peruánské džungli, není návykový, ale podle odborníků ho lze považovat za psychedelikum. Mění smyslové vnímání, vnímání času i myšlení a zesiluje emoční prožívání. Opravdu je jeho užívání bez rizik?

Určitě není. Je to psychoaktivní látka a jako látka se silným psychologickým účinkem má samozřejmě svoje rizika. Stejně jako užívání jakýchkoliv jiných psychoaktivních látek. Ta rizika jsou specifická: v případě intoxikace, pokud užívání není kontrolované, mohou být lidé zmatení, mít zmatené reakce, mohou se chovat velmi nepředvídatelně. I po užití psychedelik mohou přetrvávat jisté potíže.

Čtěte také

Láska, umění a marihuana. Dánská Christianie je stále ostrovem svobody uprostřed zákazů a pravidel

Rizika určitě existují, podobně jako u jiných psychoaktivních látek a v systému drogové politiky je potřeba brát ta rizika v potaz a regulovat je. Ale neznamená to, že jediným způsobem je tyto látky zakázat a manipulaci s nimi přísně trestat.

Jiří X. Doležal na serveru Forum24 varuje: s ayahuascou opatrně, je to nejnebezpečnější přírodní psychedelikum u nás. A jak píše, s výjimkou alkoholu, který je tradičně nejvražednější, prý žádná přírodní droga v naší zemi nenadělala větší škody než právě ayahuasca. Čili, říkáte-li regulovat ano, ale s rozumem – jak?

Dovolte mi k tomu komentář. Ročně zemře na následky kouření cigaret necelých 20 tisíc lidí. Na následky užívání alkoholu zemře v ČR ročně asi 6 tisíc lidí. Úmrtí po užití psychedelik jsou jednotky za poslední léta. Takže pokud se podíváme třeba jenom na měřítko zdravotní významnosti, tak se to opravdu nedá srovnávat. 

Čtěte také

Na strach z blížící se smrti jsou často krátká i antidepresiva. V Česku zkoumají psychedelika

Jak by tedy měla vypadat regulace? 

Samozřejmě nejprve dostupnost nezletilým: to je první věc, která politiky trápí – zda k těm látkám mají přístup děti. Bez ohledu na to, jestli je to alkohol, tabák či jiné psychoaktivní látky, děti by prostě měly být předmětem zvýšené ochrany.

To znamená zamezit dostupnosti nezletilým a pak stanovit podmínky pro uvádění těchto látek na trh, respektive užívání těchto látek v některých specifických kontextech. Třeba u psychedelik užití za účelem sebepoznání, seberozvoje, v úvahu přichází různá „harm reduction“ opatření, bezpečné provázení psychedelickou zkušeností pro lidi, kteří se rozhodnou psychedelický zážitek podstoupit a tak dále.

Připouští český právní systém mírnější postih za nakládání s psychedelickou látkou, než jaký dostali manželé Kordysovi? A jak rozšířené je u nás experimentování s přírodními drogami? Poslechněte si celý rozhovor Vladimíra Kroce s lékařem Viktorem Mravčíkem.