Příprava našich vojáků na válku v Iráku

Do války v zálivu před dvanácti lety tehdy vyslala armáda špatnou techniku, nepojízdný transportér, ojeté pneumatiky, prošlé detekční trubičky. Dlouho nechtěla přiznat, že chemici naměřili v ovzduší otravné plyny, dementovala, že špatný zdravotní stav vojáků souvisí s pobytem v zálivu. Po letech se ale situace zásadně změnila. Nyní armáda české chemiky v Kuvajtu plně podporuje a nabízí jim maximální zázemí. Před útokem na Irák se stále připomínalo, že bojové nasazení naší jednotce nehrozí, ale jaká je realita? To je těžké odhadnout. Během války v Perském zálivu veřejnost také dostávala jiné informace. Proč? To vysvětluje Ján Valo.

Ján Valo: Kvůli veřejnosti, protože veřejnost by se vzbouřila, kdyby zjistila, že ten náš voják je skutečně v prvním sledu, že plní úkoly protichemické embisy ochrany a že postupuje v první linii, a naši chemici průzkumníci, kteří prováděli detekci, ty často byli až v čele fronty v závislosti na směru větru.

Velitel Ján Valo ale toto informační mlžení do jisté míry respektoval.

Ján Valo: Bral jsem to jako povinnou dezinformaci kvůli tomu, jak mi bylo řečeno, že by se veřejnost vzbouřila, ale bylo mi divné, že i po návratu domů dokonce několik roků se lhalo o činnosti naší jednotky a dělala to dokonce vojenská administrativa a naše veřejnost to prostě nevěděla.

Redaktor (Petr Vavrouška): Odpověď na otázku: "Budou nebo nebudou čeští chemici nasazeni do boje?" není snadná. Co si myslí Ján Valo?

Host (Ján Valo): Já mohu říct z vlastní zkušenosti, můj první rozkaz, který byl pro moje kluky, pro moji jednotku, bylo pomoci každému, kdo se octne v ohrožení života v prostoru našeho působení, a byli jsme připraveni plnit úkoly v plném rozsahu v případě použití chemických zbraní a reálné nebezpečí chemických zbraní tehdy bylo, protože Irák měl plné sklady chemických zbraní, takže protichemická jednotka, pokud tam je, tak je tam proto, aby pomáhala lidem, kdyby došlo k té katastrofě, že by tam vznikl válečný konflikt.

Redaktor (Petr Vavrouška): Válečná situace se velmi rychle mění. Ján Valo vzpomíná, jak neuposlechl rozkaz, který měl z domova jasně daný: Neopustit území Saúdské Arábie. Přitom musel ochraňovat saúdsko-arabská vojska, která postupovala pouští.

Host (Ján Valo): Kdybych byl poslechl příslušné pokyny z domova a zastavil svoji jednotku a vojska Saúdské Arábie postupovala nechráněná, ačkoliv si mysleli, že jsou chráněna proti chemickým nebo proti biologickým zbraním a došlo k něčemu, tak jsme byli postříleni jako zrádci.

To znamená, že válečná operace si může vyžádat různě komplikovaná řešení, na která nyní neexistuje obecný scénář a rozkaz. Pouze Saúdská Arábie byla během války v Perském zálivu jedinou zemí z osmadvaceti koaličních partnerů, která neměla vlastní protichemickou ochranu. Proto byli česko-slovenští vojáci přiděleni pod velení saúdsko-arabských vojsk. A proč jsou čeští chemici pro Američany tak nepostradatelní dnes?

Ján Valo: Detekční přístroje, které používají naši chemici průzkumníci, jsou až tisíckrát citlivější, než měli příslušníci ostatních vojsk, a naše kapacita dekontaminace je až desetkrát větší než je u běžných chemických vojsk. Chtěl bych jenom podotknout, že naše chemické vojsko je jedno z nejstarších v Evropě od roku 1926, plynoví důstojníci se jim říkalo. A vždy v celé naší historii jsme se nezaměřili na chemickou válku, ale na protichemickou ochranu.

Uvidíme, jak moc užiteční budou čeští chemici v právě započaté vojenské invazi proti Iráku.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.