Případný vpád na Ukrajinu by Rusku zabral jen pár dnů, varoval velitel NATO
Rusko podle vrchního velitele Severoatlantické aliance v Evropě shromáždilo u ukrajinských hranic dostatek jednotek pro případný vpád do sousední země. Generál Philip Breedlove prohlásil, že pokud by se Moskva rozhodla pro ozbrojenou akci, cíle by dosáhla během tří až pěti dnů. Podle Ruska se aliance vrací k rétorice z dob studené války.
Generál Breedlove přesně neřekl, o jaké cíle by Rusku mělo jít. Aliance počítá s několika variantami.
Rusko se podle ní může pokusit obsadit východní část Ukrajiny, aby si zajistilo přístup k anektovanému Krymu. Mohlo by ovšem chtít zamířit i dále na západ – v krajním případě až k moldavským hranicím, kde existuje Ruskem podporovaná a západem neuznávaná republika Podněstří.
Podle vojenských expertů NATO udržuje Rusko u hranic s Ukrajinou 35 až 40 tisíc vojáků. Údajně jde o motostřelecké a tankové jednotky a podpůrné letectvo. Nechybí prý ani polní nemocnice. Generálové zcela otevřeně hovoří o největší hrozbě pro stabilitu Evropy za posledních 60 let.
Ukrajinská a ruská média v minulých dnech informovala o stahování ruských vojsk od ukrajinských hranic. Severoatlantická aliance v noci na dnešek zaznamenala pohyb několika jednotek, o návratu vojáků do kasáren však stále důkazy chybí.
Kvůli ukrajinské krizi jednají ministři zahraničí členských zemí NATO už druhý den v Bruselu o opatřeních proti Rusku. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen na jednání Severoatlantické alinace v Bruselu prohlásil, že pokud Rusové stojí o politické řešení situace na Ukrajině, musí své jednotky stáhnout.
„Generál Breedlove jen popsal realitu, to je jeho právo a jeho povinnost. Odhalení pravdy o ruské vojenské přítomnosti u hranice s Ukrajinou jasně ukazuje, že jsou to Rusové, kdo musí udělat první krok. Pokud skutečně stojí o politické řešení, musejí přece nejdřív stáhnout tyhle jednotky,“ uvedl Rasmussen.
V úterý rozhodlo NATO o ukončení veškeré civilní a vojenské spolupráce s Moskvou. Severoatlantická aliance chce zároveň zlepšit ochranu členských států na východě Evropy.
Velení NATO už posílilo ochranu vzdušného prostoru v Pobaltí a Polsku, na Balkánském poloostrově hlídkují radarové letouny AWACS. Spojené státy vyslaly šest stíhaček do Pobaltí a 12 strojů F-16 je nyní v Polsku. V Černém moři operují americká plavidla a další americká podpora je na cestě.
Generál Breedlove upozornil, že se aliance musí připravit na zásadní změnu svého přístupu k obraně Evropy. Podle něj bude mimo jiné potřeba změnit rozestavení sil, jejich zásobování i přípravu.
Rusko: Poškodí to obě strany
Moskva rozhodnutí o pozastavení vojenské a civilní spolupráce kritizuje, opatření dnes označila za kontraproduktivní. „Pozastavením spolupráce nezíská nic Rusko ani členové NATO,“ prohlásil mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexandr Lukaševič.
Podle stálého zástupce Ruska při NATO Alexandra Gruška aliance ignoruje základní bod Charty OSN o právu národů na sebeurčení a vhání tak vztahy s Ruskem do slepé uličky. Varoval také před probouzením instinktů studené války.
V rozhovoru pro agenturu Interfax zároveň upozornil, že všechna tvrzení o agresivních plánech Moskvy, které by byly hrozbou pro NATO, jsou absolutně neopodstatněná a vymyšlená. Nebezpečí podle něj může vycházet pouze od nacionalistických a radikálních sil na Ukrajině v případě dalšího zhoršení situace v zemi.
Pozastavení vojenské spolupráce mezi Ruskem a NATO už se projevuje například v Afghánistánu. Skončil tak například výcvik policistů schopných bojovat proti afghánské narkomafii či společný projekt dodávek vrtulníků pro afghánskou armádu.