Případnou dohodu s věřiteli budou Řekové schvalovat v referendu
Řekové budou o případné dohodě aténské vlády s mezinárodními věřiteli rozhodovat v referendu. Premiér zadlužené země Alexis Tsipras ho vyhlásil na 5. července. Opozice reagovala výzvou, aby premiér odstoupil. O uspořádání referenda rozhodl řecký kabinet na mimořádném zasedání.
„Vláda návrh na referendum jednohlasně přijala. O rozhodnutí kabinetu jsem informoval prezidenta republiky, ale i francouzského prezidenta, německou kancléřku a šéfa Evropské centrální banky. Zástupce Evropské unie a věřitelů pak požádám, aby o několik dní prodloužili splátkový program, aby Řekové mohli v referendu rozhodovat bez nátlaku,“ prohlásil Tsipras.
Řecká proevropská opozice se staví k referendu odmítavě. Podle bývalého premiéra a šéfa konzervativců z Nové demokracie Antonise Samarase přivedl Tsipras Řecko do naprosto bezvýchodné situace a navrhuje úplnou roztržku s evropskými partnery a opuštění eurozóny.
„Jako fatální, slabý a nezodpovědný izoluje zemi od Evropy, rozděluje řecký lid a uvaluje na jeho bedra odpovědnost, kterou není schopen mít on sám," prohlásil Samaras.
Podle spolupracovnice Českého rozhlasu v Řecku Soni Dorňákové Stamu jsou lidé v šoku, protože referendum nečekali.
„Od začátku týdne měli pocit, že vláda se nakonec s evropskými partnery a Mezinárodním měnovým fondem dohodne,“ popisuje Dorňáková Stamu a dodává:
„Je to pro nás obrovské dilema. Nevíme, jak máme hlasovat. Na jednu stranu návrh obsahuje drastická opatření. Na druhou stranu, jestli s ním nebudeme souhlasit, tak by to pro nás zřejmě znamenalo odchod z eurozóny.“
Podle průzkumu institutu Alco je 57 procent Řeků pro přijetí dohody se zahraničními věřiteli. Naopak ukončení jednání s věřiteli si přálo 29 procent dotazovaných. Průzkum vznikal v období od 24. do 26. června a zúčastnilo se ho kolem jednoho tisíce lidí.
Po Tsiprasově oznámení, že bude referendum, se od noci tvoří po celé zemi mohutné fronty před bankomaty. Zoufalí Řekové se snaží vybrat zbytek úspor. Eurozóna Řecko kvůli tomu nepřímo vyzvala k zavedení kapitálových kontrol, tedy k omezení přístupu lidí ke svým bankovním účtům. Zasaženi by tímto opatřením byli i zahraniční turisté v Řecku.
Podle řeckých médií je nyní fakticky na Bruselu, zda se v pondělí vůbec ještě banky otevřou.
Šéf menší koaliční strany Nezávislí Řekové Panos Kammenos, který je řeckým ministrem obrany, vyzval řecké střadatele ke klidu.
„Banky se nezavřou a bankomaty budou fungovat. Všechno je to přehánění," ujišťoval Kammenos. Plánované referendum podle něho neohrozí setrvání Řecka v Evropské unii. „Řekové řeknou ne kapitulaci své země, jak to vůči Němcům učinili v roce 1940," dodal politik.
Řecko se s věřiteli zatím nedohodlo a na možný krach jednání se připravuje i eurozóna. Ministři financí zemí platících eurem budou o zatím posledních návrzích debatovat dnes.
Řada politiků opakuje, že schůzka v Bruselu bude rozhodující. Věřitelé Řecku nabídli prodloužení záchranného programu do konce listopadu. Tím by se Atény vyhnuly státnímu bankrotu.
Podle německé kancléřky Angely Merkelové je to mimořádně velkorysá nabídka. Eurozóna a Mezinárodní měnový fond by Řecku poslali více než 15 miliard eur z už dřív slíbených záchranných půjček. Podmiňují to ale tím, že Atény přijmou další velmi tvrdá úsporná opatření.
Řecký premiér Tsipras to momentálně vylučuje. Nabídku věřitelů přirovnal k vydírání a ultimátu.
