Přijímačky na střední nutí děti taktizovat. Pět přihlášek by systém uklidnilo, navrhuje sociolog

20. květen 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 % žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Podobně jako loni to byly nervy, úleva nebo smutek. Proč je kolem přijímacích zkoušek tak rušno? „Je to jeden z největších problémů ve školství. Stresuje to studenty, půl roku se připravují na přijímačky a ani to nevede k efektivnímu výběru na střední školy,“ upozorňuje sociolog Daniel Prokop.

V systému přijímaček jsou tři priority, tedy tři školy, a protože jsou jenom tři, tak část studentů nepodává přihlášku na školu, na kterou by opravdu chtěli. Podle Daniela Prokopa se totiž bojí, že se nedostanou.

Čtěte také

„Na první prioritu nedávají vysněnou školu, ale nějaký kompromis, což vede k tomu, že školy vyberou studenty, pro které ta škola není hlavní prioritou. A zároveň se žáci zbytečně nedostanou tam, kam by mohli jít,“ přibližuje sociolog s tím, že lidé příliš taktizují, nechodí tam, kam by chtěli a školy nemají studenty, kteří mají největší motivaci na nich studovat.

Podle Prokopa by bylo nejlepší změnit systém a zadat pět přihlášek, což omezí taktizování. „Jediný argument proti tomu je, že školy dělají školní kola – jdete ještě na pohovor. A když bude přihlášek pět, tak studentů, kteří tam jdou, je hodně a mohlo by se to zdržet. To je ale řešitelná věc,“ dodává.

Z obchodky na stavebku

Lidé by se pak podle sociologa nebáli dát na první místo například gymnázium, protože by měli jistotu, že díky pěti přihláškám mají větší šanci někde uspět. Hlavní problém je ovšem podle Daniela Prokopa kapacita středních škol.

Čtěte také

„Systém je absurdní v tom, že dělá takové úzké hrdlo ve středním školství, kam chodí 30 procent žáků na gymnázia a lycea, a pak se to otevře, a 55 procent jde na vysoké školy. Často změní obor, jdou z obchodky na stavebku, a jsou méně úspěšní,“ popisuje.

V prvních ročnících na vysokých školách pak studenti dohánějí znalosti v předmětech, je vysoká neúspěšnost a protahuje se studium.

„Takže děláme úzké hrdlo ve vzdělávání tam, kde nemá být. Jako by střední školy počítaly s tím, že na vysoké školy pořád chodí 20 procent lidí,“ vysvětluje Prokop s tím, že se v uplynulých desetiletích sice reformovaly vysoké školy, ale střední školství se společenským změnám nepřizpůsobilo. 

Jsou matiruty a přijímačky špunty ve vzdělávání? Poslechěnte si celý rozhovor.

autoři: Daniel Prokop , prh
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.