Přibyla: Navrhovaná revize ETS je drobná úprava. Rušení emisních povolenek není v EU průchozí

„Zatím ETS1 zahrnuje pouze průmyslové podniky, velké elektrárny a teplárny a pár dalších odvětví. To pokrývá zhruba 40 % emisí v Evropě,“ vysvětluje Ondráš Přibyla z think-tanku Fakta o klimatu, že revize se týká pouze už fungujícího systému povolenek ETS1 a ne systému ETS2, který má povolenky zavést taky pro automobilovou dopravu a vytápění domácností.

Čtěte také

iROZHLAS

Nové emisní povolenky v praxi: české domácnosti by si průměrně připlatily zhruba 450 korun měsíčně

ETS2 je sice v rámci EU už přijat, ale ještě není spuštěn: „Zatím jen ti největší průmysloví nebo energetičtí znečišťovatelé musí platit a tento systém je tady od roku 2005. ETS1 pro největší znečišťovatele v Česku je asi 200 podniků, většina z toho je ale asi 20 největších uhelných elektráren, takže je to koncentrované v poměrně malém množství velkých emitentů.“

Tito emitenti tak dnes kupují a prodávají emisní povolenky. Těmi platí za každou vypuštěnou tunu oxidu uhličitého nebo její ekvivalent v jiných skleníkových plynech. Ta současná tržní cena je přitom asi 83 EUR. V principu tak systém má firmy motivovat, aby zaváděly inovace, které jim umožní se poplatkům za emise vyhnout. Vybrané finance pak jdou do fondů, z nichž se peníze používají na modernizaci.

Proč a jak se má systém měnit?

„Ta revize je plánovaná. Evropská unie do celého toho mechanismu emisního obchodování vložila to, že se jednou za čas přehodnotí, jak ten systém funguje, a naplánuje se navazující období. Měli jsme to naplánováno zhruba do roku 2030,“ popisuje Přibyla.

Čtěte také

Green Deal už se změkčuje, Komise ale bude domluvená pravidla vymáhat, upozorňuje právník

V nové verzi přitom Evropská komise navrhuje čtyři hlavní oblasti změny. První zahrnuje takzvané volné povolenky. Státy totiž poměrně velkou část povolenek firmám vydávají zadarmo, což je praxe, která měla skončit v roce 2034, nově se ale má prodloužit až do roku 2038. Nově budou ale firmy muset prokázat, že jsou připravené investovat do transformace. Druhou oblastí je pak lehké uvolnění tempa snižování emisí.

„Ta třetí změna se týká toho, které oblasti už jsou do toho obchodování s povolenkami zařazené. Dosud to byly energetika, tedy výroba elektřiny, výroba tepla, velké průmyslové podniky a letectví uvnitř EU, nikoliv lety ven,“ uvádí Přibyla a dodává, že emisní povolenky budou potřebovat i lety mimo EU do vzdálenosti pět tisíc kilometrů. A také spalování odpadů.

Mění se také to, jak se budou využívat peníze. Část peněz jde přímo státům a ty je doposud mohly velmi volně použít na modernizaci. Česko z nich například modernizovalo železnici, peníze tak nešly přímo těm, kteří platí povolenky. To se podle návrhu Evropské komise také bude měnit a peníze mají jít do konkrétních sektorů.

Pokud vás zajímá víc, například proč některé Evropské státy brání změnám ETS, poslechněte si celý díl pořadu Bruselské chlebíčky.