Příběhy vojáků jindřichohradeckého 75. pěšího pluku vypráví expozice na místním zámku
Muzeum československé armády provozuje v Jindřichově Hradci Miloslav Sviták, který dlouhodobě s přáteli mapuje události staré sto a více let.
Zajímá ho historie 75. pěšího pluku z Jindřichova Hradce. „Ten bojoval především na východní frontě, a to od srpna 1914 do července 1917,“ připomíná.
Miloslav Sviták s dalšími nadšenci absolvoval už několik různých expedic. Letos se hned dvakrát vydali na Halič, kde šli po stopách 75. pěšího pluku.
„Pátrali jsme především u Svatého Martinova, protože tam svedl pluk koncem června 1915 jednu ze svých nejtěžších bitev. Překonával tam řeku a za velkých ztrát obsadil Svatý Martinov. Dodnes tyto boje připomínají zákopy a zároveň je na hřbitově kamenná mohyla, která označuje hrob příslušníků 75. pluku,“ popisuje.
Jedni v Itálii, druzí v Maďarsku
Po bitvě u Zborova 2. července 1917 se podle něj pluk nechal z velké části zajmout. „Měl 2011 pohřešovaných z původního stavu 3125 vojáků a důstojníků. Podle názoru německého a rakousko-uherského velení selhal a z těchto důvodů byl dán na italskou frontu,“ doplňuje.
Zároveň ale náhradní prapor jindřichohradeckého 75. pěšího pluku působil už od roku 1915 v Maďarsku. „Z politických důvodů byly české náhradní prapory umisťovány do Maďarska. Šlo to, aby nezůstaly doma a nemohly se případně připojit k nějakým nepokojům civilního obyvatelstva, aby byly spolehlivé,“ vysvětluje Miloslav Sviták.
Slibovali, že třetí Vánoce na frontě budou poslední. Dopadlo to jinak
Koncertů a veřejných akcí se v roce 2020 konalo jako šafránu. Připomeňme si unikátní archívní záznam živé nahrávky pořadu Vltavín z Vánoc roku 2017. Záznam byl pořízený ve velkém nahrávacím sále českobudějovického rozhlasu.
Právě tento náhradní prapor se vrátil do Jindřichova Hradce 5. listopadu 1918 a stal se tu základem pro výstavbu prvního praporu již československé armády. Vojáci z Itálie se domů dostávali postupně později.
Výzbroj vojáků, dobově vybavenou místnost i průřez bunkrem si mohou návštěvníci prohlédnout v Muzeu československé armády, které sídlí v areálu státního hradu a zámku v Jindřichově Hradci. Vchod je v bráně při vstupu na první nádvoří.
Kromě toho Miloslav Sviták veškeré poznatky z expedic zveřejňuje na facebookových stránkách Bunkry - Muzeum čs. opevnění a čs. armády 1938 a také plánuje v lednu uspořádat několik přednášek v Jindřichově Hradci a okolí.
O válce a osudech jihočeských vojáků mluvil s Miloslavem Svitákem Zdeněk Zajíček, autor magazínu Vltavín. Dále pořad nabízí povídání z rozhlasového archivu o Hradci, Hradu, Oldřichovi z Rožmberka a dalších dějinných souvislostech, které se v různých podobách opakují víceméně dodnes.
Související
-
U Nové Bystřice můžete vlézt do bunkrů, takzvaných řopíků. Je tu i stejný kulomet jako v roce 1938
Kousek za Novou Bystřicí na Jindřichohradecku zůstalo hraniční opevnění z první republiky. Stará se o něj Muzeum čs. opevnění Klášter. Bunkry jsou vybavené jako během bojů.
-
Na západní Ukrajině hledali válečné stopy historici z Jindřichova Hradce
I po sto letech je možné najít stopy po bojištích první světové války. V oblasti Haliče na dnešní západní Ukrajině po nich pátrali jindřichohradečtí vojenští historici.
-
Zábava na důchod? Bohuslav Gruber z Křenova si koupil bunkr a vrací mu podobu z roku 1938
Nedaleko Českého Krumlova stojí vesnička Křenov. Uprostřed návsi tu nemají kašnu nebo zvoničku, ale bunkr. Jeho majitel Bohuslav Gruber připomíná události staré 80 let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.