Příběhy českých hradů a zámků
Zajímavosti z historie, ale také jednání s lidmi... Co všechno musí umět dobrý průvodce?
Nejdůležitějším člověkem na hradech a zámcích je průvodce: dojem z památky může pokazit, nebo naopak udělá z výletu jedinečný zážitek. Každoročně jsou potřeba tisíce průvodců, odměna za náročnou práci přitom není velká. Ve vodním hradě Švihov u Klatov takové průvodce školí.
Lukáš Bojčuk je kastelánem na hradě Švihov už čtrnáct let. Sám jako průvodce začínal. Zájemců je stále dost, hlavně z řad studentů. „Je to brigáda, která zároveň člověka něco naučí: vystupovat před lidmi, jednat s lidmi, navíc také něco z historie,“ říká.
Na švihovském hradě mají novou expozici ve vstupní věži

Nový prohlídkový okruh vodního hradu Švihov zavede návštěvníky do vstupní věže, kde nabídne interaktivní expozici, která představuje stavební vývoj hradu a proměnu okolní krajiny. Letos ji návštěvníci mohou vidět ještě o říjnových víkendech.
V infocentru sedí třicítka budoucích průvodců, většinou žen. Mezi nimi i učitelka angličtiny Jana Suchá, která o prázdninách provádí pravidelně: „Je to takové divadlo, čarování. Je krásné vidět, když jsou lidi nadšení a poslouchají vás,“ popisuje svou práci.
Průvodci se těší, až na návštěvníky vysypou historky a zajímavosti. Jenže turisté mívají většinou mnohem prostší přání, jak říká školitel s dlouholetou praxí průvodce David Růžička: „Je nutné zvládnout dav turistů, nějak na ně reagovat, nenudit je, nezahltit informacemi. Lidé musí vědět, kam si zajít na záchod a kde se najíst – a teprve poté jsou připraveni na výklad.“
Průvodci po státních památkách dostávají sto korun na hodinu. Za provádění v cizím jazyce o desetikorunu víc. Formálně je zaměstnává Národní památkový ústav. „Jedinou podmínkou je věk alespoň šestnáct let. Vše potřebné se formou setkání naučí – a zbytek už je na nich,“ říká kastelán Bojčuk.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.