Příběhy českých hradů a zámků

Zajímavosti z historie, ale také jednání s lidmi... Co všechno musí umět dobrý průvodce?

Nejdůležitějším člověkem na hradech a zámcích je průvodce: dojem z památky může pokazit, nebo naopak udělá z výletu jedinečný zážitek. Každoročně jsou potřeba tisíce průvodců, odměna za náročnou práci přitom není velká. Ve vodním hradě Švihov u Klatov takové průvodce školí.

Lukáš Bojčuk je kastelánem na hradě Švihov už čtrnáct let. Sám jako průvodce začínal. Zájemců je stále dost, hlavně z řad studentů. „Je to brigáda, která zároveň člověka něco naučí: vystupovat před lidmi, jednat s lidmi, navíc také něco z historie,“ říká.

Na švihovském hradě mají novou expozici ve vstupní věži

Vodní hrad Švihov

Nový prohlídkový okruh vodního hradu Švihov zavede návštěvníky do vstupní věže, kde nabídne interaktivní expozici, která představuje stavební vývoj hradu a proměnu okolní krajiny. Letos ji návštěvníci mohou vidět ještě o říjnových víkendech.

V infocentru sedí třicítka budoucích průvodců, většinou žen. Mezi nimi i učitelka angličtiny Jana Suchá, která o prázdninách provádí pravidelně: „Je to takové divadlo, čarování. Je krásné vidět, když jsou lidi nadšení a poslouchají vás,“ popisuje svou práci.

Průvodci se těší, až na návštěvníky vysypou historky a zajímavosti. Jenže turisté mívají většinou mnohem prostší přání, jak říká školitel s dlouholetou praxí průvodce David Růžička: „Je nutné zvládnout dav turistů, nějak na ně reagovat, nenudit je, nezahltit informacemi. Lidé musí vědět, kam si zajít na záchod a kde se najíst – a teprve poté jsou připraveni na výklad.“

Hradozámecké léto na hradě Švihov

Průvodci po státních památkách dostávají sto korun na hodinu. Za provádění v cizím jazyce o desetikorunu víc. Formálně je zaměstnává Národní památkový ústav. „Jedinou podmínkou je věk alespoň šestnáct let. Vše potřebné se formou setkání naučí – a zbytek už je na nich,“ říká kastelán Bojčuk.

autoři: Ľubomír Smatana ,
Spustit audio

Související