Příběh Lidic rezonuje stále i v zahraničí. V těch u Chicaga chtějí hrušeň jako na původním místě. Přispějí na ni běžní Američané
Když před 80 lety nacisti vyvraždili obec Lidice, mělo to okamžitý ohlas ve světě. Vznikaly památníky, konaly se akce k uctění obětí, některá místa v zahraničí přijala Lidice do svého názvu. To všechno se stalo třeba v americkém městě Crest Hill nedaleko Chicaga.
Tamní podnikatel v realitách Dominic Romano už dva dny po lidickém hororu přejmenoval část obce, kde vlastnil pozemky, na Lidice. O měsíc později, v červenci 1942, tam tisíce lidí vyšly do ulic manifestovat a instalovali lidický památník.
Památce čest
Z reproduktorů se linou tóny Smetanovy Mé vlasti a tři muži v sokolských úborech nesou americký a český prapor ke kamenné desce. Čteme na ní, že tu stojí na památku československých Lidic a jejich občanů, kteří zemřeli kvůli brutalitě nacistů 10. června 1942.
Připomínku pozoruje i Čechoameričanka Vera Wilt: „Když Hitler řekl, že název Lidice smete z povrchu zemského, zdejší lidi řekli – to tedy ne! Byla to okamžitá reakce ze srdce, ne z rozumu. Nechtěli to dopustit a zbudovali památník.“
Původní památník nahradil v Crest Hill ten současný o kousek dál, ale stále stojí v malém parku v rezidenční čtvrti, která už 80 let nese název Lidice. Jejich příběh tu zasáhl nejen Čechoameričany.
Rané vzpomínky se pro práci na radnici hodí
Nedaleko stojí i Tina Oberlinová: „Bude mi 65 let, a co pamatuju, tak se téhle oblasti říkalo Lidice. Já nemám žádné české předky, ale vyrostla jsem v téhle ulici a jako dítě jsem si sem k památníku chodila hrát.“
„Když tu každý rok pořádali smuteční vzpomínku, tak i když jsem češtině nerozuměla, vždycky jsem věděla, o co jde. I jako dítěti mi to bylo jasné. Ty truchlivé písně. To prostě vycítíte. No a uplynulo několik desetiletí, pracuju teď na radnici a mám za úkol se o tenhle park starat,“ pokračuje Tina Oberlinová.
A hrdě ukazuje výsledky své práce, tedy záhony růží, zábradlí či dřevěnou ceduli s označením parku. Minulý týden o lidickém památníku dělala rozhovor pro zdejší lokální rádio, zmiňovala historku o hrušni, která v českých Lidicích stála v den hromadné vraždy a stojí tam stále.
Hrušeň jako symbol
Ještě během vysílání prý posluchači volali a přislíbili peníze na vysazení podobného stromu, a tak bude stát hrušeň i tady v Crest Hillu. Na péči o lidický památník u Chicaga se jinak podílí hlavně českoamerická komunita, ostatně pozemek patří česko-slovenskému muzeu ze Cedar Rapids.
Čtěte také
„Odkaz Lidic je pro nás stále velmi důležitý. Už když památník tehdy budovali, účelem bylo, aby lidi nezapomněli. Protože, jak se říká, kdo zapomene, ten je odsouzený historii opakovat. Však vidíme, co se teď děje na Ukrajině. My jsme se o Lidicích učili ve škole a považujeme za svůj úkol ten příběh předávat dál,“ má jasno John Přitasil, prezident Československého amerického kongresu.
Ty samé zločiny se stále dějí
Na letošní první výroční uctění památky Lidic, které tu uspořádali s předstihem pro českou senátní delegaci, se vypravila i Anna Trush, Američanka ukrajinského původu, která má příbuzné v Rusy okupovaném Chersonu.
„Přišla jsem vyjádřit svůj soucit a úctu obětem z Lidic, protože teď vidíme stejné zločiny na celé Ukrajině, v mé vlastní zemi. Takže teď cítím podobnou bolest. Nikdy jsem si nemyslela, že ji můžu zažít. Že jsou v Evropě v roce 2022 možné takové tragédie a zločiny proti lidskosti. Je to děsivé, nepředstavitelné.“
Plnohodnotnou výroční pietu chystají v Crest Hillu na neděli, kdy to bude přesně 80 let od chvíle, kdy zdejší čtvrť pojmenovali po nacisty zlikvidované české obci. Podobnou připomínku chystají třeba i ve městě Phillips ve Wisconsinu, kde ještě za války také postavili lidický památník.
Související
-
Dva týdny po Lidicích zmizely z mapy i Ležáky. Vyvražďování přežila jen dvě batolata
Tradiční pietní akt se letos poprvé od roku 1945, stejně jako v případě výročí vypálení obce Lidice, konal bez přítomnosti veřejnosti.
-
Kde před 76 lety zahynuly děti z Lidic a Ležáků?
Polské město Chelmno nad Nerem je známé kvůli vyhlazovacímu táboru, který tu nacisté zřídili během druhé světové války. Smrt zde nejspíš našly i děti z Lidic a Ležáků.
