Přežijí lesní školky zákon o dětských skupinách? Věřím, že poslance přesvědčíme, doufá Tereza Valkounová
Neexistuje špatné počasí, jen špatné oblečení. Taková je filozofie lesních mateřských školek. Zásadní rozdíl mezi klasickou mateřskou školkou, jakou všichni známe, a tou lesní je právě pobyt dětí v přírodě. „Základem lesních školek je být venku – celoročně a za každého počasí,“ říká předsedkyně Asociace lesních mateřských škol PhDr. Tereza Valkounová.
Lesní mateřská školka funguje na principu výuky dětí v přírodě. Učitelky jdou s dětmi do nějakého srubu nebo jurty. Tam pak probíhá výuka. Stravu si pro děti zpravidla nechají na místo dovážet.
A samozřejmě mají v lesních školkách pořešeny i záchody, používají takzvané kompostové separační záchody, tedy takové, které nepotřebují připojení do kanalizace. „Používají to běžně v severských zemích. Je to ekologické, a přesto nepoznáte, že nejste na klasickém záchodě,“ vysvětluje Tereza Valkounová.
Asociace lesních mateřských škol v současnosti sdružuje kolem lesních 120 školek.
Lesní školky, které v dnešní době využívá zhruba 3000 dětí, podle Terezy Valkounové v současné chvíli bojují o život. „Do sněmovny přišel zákon o dětských skupinách. Ten ukládá, že všichni, kdo pravidelně pečují o děti, by měli mít povinnost stát se právě dětskou skupinou. A to znamená pobyt v interiéru a mít takový interiér, který to umožňuje. To by byl konec lesních mateřských školek,“ obává se Tereza Valkounová.
Společně s řadou dalších organizací, jako jsou například skauti, se právě asociaci lesních školek podařilo přesvědčit senátory, aby návrh vrátili zpět do sněmovny. Možná i hlasující poslance by mohlo zajímat, jak se dětem daří v lesních školkách a co dětem přinášejí do života učebny pod širým nebem. Právě o tom byl také rozhovor Zuzany Burešové s Terezou Valkounovou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
