Přežije člověk spolknutí velrybou? Na Zeptej se vědce! chodí různá témata, usmívá se vědkyně

Projekt Zeptej se vědce! vznikl za covidu jako reakce na různé teorie, které se tenkrát šířily veřejným prostorem?

Čtěte také

Antibiotika ve vodě jsou problém. Je to velký inkubátor pro rezistentní bakterie, říká inovátor Tomáš Čermák

Byla to reakce na úroveň veřejné debaty včetně mediálních výstupů a diskuzí na sociálních sítích. S kolegyněmi jsme se na to nemohly koukat a po své ose jsme se snažily debat účastnit. Ale došlo nám, nebo hlavně mé kolegyni Kristýně Blažkové došlo, že by bylo dobré založit projekt, nějakou platformu, kam se lidé mohou přijít zeptat na otázky, které je tíží. Nebylo to příjemné období, lidé si nebyli jistí, čemu můžou věřit.

Důvěru nebudily ani instituce, které byly politicky podbarvené, třeba ministerstva a podobně, ale ani média, která jdou často po senzaci. Takže jsme se snažily nabídnout nějaké racio, ukázat lidem, co se říká ve vědeckých studiích, a srozumitelně to přeložit z vědeckého jazyka, aby tomu každý člověk porozuměl.

Od té doby se míra nedůvěry v experty možná zvýšila?

Tím si nejsem úplně jistá. Několik let zpět vyšla studie, že vědci jsou jednou z nejdůvěryhodnějších profesí. Takže si nemyslím, že je tu vyloženě nedůvěra v expertizu, ale přijde mi, že je velmi zamlžené, co věda doopravdy říká. Různé skupiny lidí se handrkují o to, co je opravdu výstup, co věda říká, co je vědecky podložené a jak to interpretovat.

Tazateli posíláme hotovou odpověď e-mailem

Takže když se někdo chce zeptat, protože je zvědavý, skutečných vědců, tak napíše někam e-mail, někam zavolá nebo někam přijde?

V ideálním případě si může otevřít buď naše sociální sítě nebo náš web Zeptej se vědce! a na záložce „Položte dotaz“ může vyplnit krátký formulář a položit dotaz. Nám to přijde jako e-mail a dál se tím zabýváme. Hledáme vhodnou vědkyni nebo vědce s patřičnou odborností a pokračuje to dál naším procesem.

Odpověď tazatel najde na vašich webových stránkách nebo sociálních sítích?

Adéla Šimková|foto:Elena Horálková, Český rozhlas

Přímo tazateli posíláme hotovou odpověď e-mailem, ale zveřejníme ji i na webu. Je to mnoho hodin práce, většinou velmi odborné, tak chceme tuto práci i prezentovat, aby byla k dispozici široké veřejnosti. Takže naše odpovědi najdete na webu a na sociální sítě dáváme výběr.

Výběr dotazů je neuvěřitelně pestrý, začneme Jonášem ve velrybím břiše…

Tohle pro mě bylo enormně zábavné, protože občas se někdo zeptá na myšlenkový experiment: Co by, kdyby? A nás takové věci také baví, proto na to odpovíme. Před časem se nás někdo zeptal, jestli člověk může přežít spolknutí velrybou. Připravili jsme na to odpověď…

A trochu jste to přivolali…

Čtěte také

Mikrobiom si tvoříme tím, co jíme, říká gastroenterolog Radan Keil. Proč jsou onemocnění střev na vzestupu?

Nenapadlo mě, že se tohle reálně stane. Brali jsme to jako zábavu, nedošlo nám, že by se to reálně mohlo stát.

Narážíme na japonského kajakáře, kterého pohltil keporkak, potom vyplivl…

On ho spolknout nemůže.

A jsou tam také dotazy, které se vám hodí k vaší vědecké práci jako organické chemičky?

Že bych z toho vyloženě čerpala v práci, to říct nemůžu, protože často se v dotazech objevují jiná témata, než řeším v práci. Ale velkou hodnotu má vědecká komunita, která se v projektu vytvořila, protože je nás strašně moc, nižší stovky. Tím pádem jsme schopní na naší platformě, kde se organizujeme, sáhnout třeba pro nějakou konzultaci v určité expertize. Komunita a síť vědců a vědkyň má ohromnou hodnotu.

Přemýšleli jste někdo o tom, že navazujete na Járu Cimrmana?

Samozřejmě.

Takže znáte Cimrmanovo informační šapitó?

Jistě. Měli jsme to kdysi v našem popisku v bio, tuším na Twitteru, že jsme i Cimrmanovo informační šapitó.

Správná interpretace

Internet, umělá inteligence... Proč bych měl posílat dotaz iniciativě Zeptej se vědce!, když mi to chatbot může říct rovnou?

Čtěte také

Magazín Experiment ŽIVĚ z agrosalonu Země živitelka. Jak udržet vodu v půdě? A jak ochránit ovce před vlky?

To je dobrá otázka. Zároveň chatbot vám to řekne mnohem rychleji než my, protože nám to trvá, dáváme do toho spoustu lidské práce. Umělá inteligence zjednodušuje velké množství práce – pro rešerši a vyhledávání studií je to skvělé, pro práci s textem také.

Ale stále máme zkušenost, že to nenahradí hloubku odbornosti, protože ve vědeckých studiích jsou často nuance, které chatboti nedokážou správně interpretovat nebo zasadit do správného kontextu. A to jsou klíčové věci, které dramaticky ovlivňují finální vyznění celého sdělení. Pořád tam nějaký rozdíl je, i když konkurence je to docela drsná.

K čemu je dobré propojovat veřejnost s vědeckou komunitou?

Jsem přesvědčená o tom, že veřejnost potřebuje informace. Ne že by jich bylo málo, ale ne vždy jsou srozumitelné a ne vždy jsou správně interpretované. Podstatou vědy je posouvat lidské poznání. Věda popisuje to, jak moc rozumíme světu, co všechno o něm víme. A tohle je důležité přeložit z vědeckého jazyka do srozumitelného jazyka, aby to bylo pro veřejnost dostupné. Zároveň veřejnost si nás, vědce, platí a myslím si, že tohle je jedna z důležitých rolí vědecké práce.

Proč je ve vědě důležité umění přiznat, že něco nevíme? Poslechněte si celý rozhovor.