Prezidentská volba je ta nejvulgárnější. Obdiv si zaslouží každá žena, která do ní vstoupí

10. červen 2022

V uplynulých dnech oznámili prezidentskou kandidaturu dva bývalí rektoři: Danuše Nerudová z Mendelovy Univerzity Brno a Tomáš Zima z Univerzity Karlovy. U obou se tento krok vlastně čekal. Podle novinářky Apoleny Rychlíkové není ale u Zimy vlastně jasné, čí je kandidát. „Připadá mi ta jeho kandidatura asi nejvíc zbytečná. U všech ostatních si umím představit, koho zastupují. Ale u Zimy jsem opravdu nenašla jediný společenský klastr," uvažuje v podcastu Plusu.

Čekání na prezidenta 
s filozofkou Terezou Matějčkovou,
se speciálním hostem novinářkou a dokumentaristkou Apolenou Rychlíkovou,
s ústavním právníkem Janem Kyselou
a moderátorem Janem Pokorným.

Filozofka Tereza Matějčková v té souvislosti hodnotí loňskou knihu Danuše Nerudové nazvanou Máme na víc, byť kandidaturu potvrdila jen před pár dny.

„Nechci to příliš kritizovat, byť se mi to už vymklo z rukou. (Ten dialog) je význačný tím, že se jí nepodařilo vyhnout žádnému klišé, na které narážíme ve veřejné sféře.“

Je nutné ocenit odvahu každé ženy, která do podobného klání vstoupí, shodují se Rychlíková i Matějčková.

„Jsme extrémně kritičtí k ženám, které seberou odvahu a snaží se účastnit politických klání. Prezidentská volba je ale dlouhodobě ta nejvulgárnější ze všech voleb. To, co se dělo minule i předminule, ukazovalo, že toto prostředí není normované na nějakou slušnou diskusi,“ myslí si novinářka Rychlíková.

Česká Čaputová?

Jako problematické hosté podcastu vidí, že by Nerudová chtěla nebo měla být tou kandidátkou, která osloví mladé lidi. Rychlíková zmiňuje její sklon k paternalistickému vyjadřování, podobně skeptický je i ústavní právník Jan Kysela.

Čtěte také

„Kandidát nad 40 let bude mladým lidem vždy ,cizí‘. Nemůžu vyloučit, že je oslovíte, ale pokud bych měl pocit, že jelikož je mi 42 a jsem z univerzitního prostředí tak těm lidem budu nějak blízký, tak tam jsem trošku skeptický.“

Podle Apoleny Rychlíkové je ale cílení na „mladé“ důležité.

„Dlouhodobě se ukazuje, že frustrace mladých voličů a voliček je velká a minimálně v parlamentních volbách často vede i k tomu, že se obracejí na populistické nebo ultrapravicové strany. Myslím si, že brát vážně problémy, se kterými se dnes potýkají mladí, je jeden z největších úkolů současné politiky."

Za důležité to považuje i Kysela:

„Protože se mezi nimi objevuje poměrně velká míra nedůvěry v demokracii. Protože pod demokracií si nepředstavují nějakou ideu nebo formu vlády, ale polepku, která je na tomhle státu. A ten stát jim toho příliš mnoho nenabízí – nebo se jim to možná zdá. A ve chvíli, kdy jsou nespokojeni s výkony státu, tak mohou být nespokojeni s demokracií. A když demokracie nemá budoucnost – protože nemá demokraty v mladých generacích –, tak asi jí moc pšenka nepokvete."

Čtěte také

Ošidné je i naše čekání na prezidenta srovnávat s hledáním české Zuzany Čaputové. Podle filozofky Matějčkové jde spíš o mediální zkratku, a klíčové je, že slovenská prezidentka vyšla z občanské sféry. Témata, která v kampani zmiňovala, byla takzvaně uvěřitelná.

„Ona má za sebou i zajímavý osobní příběh, je v mnoha ohledech odvážná, působí jako člověk, pro kterého je úplně přirozené zastávat se různých deprivilegovaných vrstev..." Situaci na Slovensku a oblíbenost Zuzany Čaputové by si ale, stejně jako Kysela, neidealizovala.

Čekání na prezidenta najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu ho uslyšíte v neděli 12. června po 18. hodině.

Spustit audio

Související