Prezident si uzurpuje moc, kterou nemá. Chceme mu stanovit mantinely, říká senátor o ústavní žalobě

2. květen 2019

Šestice senátorů dopsala ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana. Ústavu nebo zákon měl podle nich prezident porušit celkem 24 činy. Impulzem pro sepsání žaloby prý byly zásahy Miloše Zemana a zaměstnanců Hradu do justice.

K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. Podání žaloby k Ústavnímu soudu pak ještě musí schválit i Sněmovna, třípětinovou většinou všech poslanců.

Podle předsedy Klubu pro liberální demokracii  Senátor 21 Václava Lásky je zodpovědností horní komory reagovat na to, jak prezident vykonává svůj mandát: „Pokud se rozhodne, že podá žalobu, potom se hra přesune na Sněmovnu a je to zase její odpovědnost, zda dá souhlas. Ale nemůžeme se vzdát své odpovědnosti s odvoláním, že by to přes Sněmovnu neprošlo,“ zdůrazňuje.

My jsme jediní, kdo může reagovat na to, jak se pan prezident chová. Ústava tuto pravomoc dává jen Senátu. Pokud nic neuděláme, tak současné jednání legitimizujeme. A stanovíme tak mantinely pro příštího prezidenta, kterému už nebude možné vyčítat, pokud se bude chovat stejně jako ten současný.
Václav Láska

Láska připomíná, že v pravomoci Ústavního soudu není rozhodovat, zda prezidenta zbaví funkce, ale zda hrubým způsobem porušil ústavu, nebo ne. Pokud rozhodne, že ji porušil, tak zbavení prezidenta funkce vyplývá ze zákona.

V nepřímé volbě by někdo jako Čaputová neuspěl, tvrdí Jiří Pospíšil (TOP 09)

Zuzana Čaputová, budoucí slovenská prezidentka

Vítězství liberální kandidátky Zuzany Čaputové v prezidentských volbách na Slovensku vrhá nové světlo na přímou volbu. Posiluje volba, kterou mají v ruce přímo občané, populistické prvky v politice, nebo se na příkladu Slovenska ukazuje, že jsou takové obavy zbytečné?

Není ale za žalobou jen rozdílný pohled na výkon politiky? „To si nemyslím. Role prezidenta je jasně definovaná a ústava definuje i rozdělení odpovědnosti a moci. Český prezident má reprezentativní funkci, výkonnou moc má vláda. Prezident ji nemá, ale chová se tak, aby ji měl. Soustavně se snaží jmenovat takové vlády, které podléhají jen jemu a nikomu jinému. Uzurpuje si moc, kterou nemá,“ tvrdí senátor.

Nebylo by ale lepší změnit ústavu a upřesnit pravomoci přímo voleného prezidenta? „Kdybychom připravili návrh ústavy, který by měl omezovat nebo korigovat pravomoci prezidenta, tak Sněmovnou zase neprojde pro stejné politické složení sil,“ podotýká Láska.

Politicky špatně

Podle senátora Tomáše Jirsy (ODS) žaloba nedává smysl, protože přes Poslaneckou sněmovnu se k Ústavnímu soudu nedostane. Připouští sice, že s řadou bodů souhlasí a lze i očekávat, že návrh žaloby přes výrazně protizemanovsky naladěný Senát projde, ale výsledkem prý bude jen „mezinárodní ostuda, destabilizace republiky a nic.“

Protože jsem přesvědčen, že žaloba k Ústavnímu soudu nedoputuje, tak žádné mantinely (pro výkon funkce) stanoveny nebudou.
Tomáš Jirsa

Jirsa připomíná ústavní žalobu na prezidenta Václava Klause v roce 2013, o které se hlasovalo tři dny před jeho odchodem z funkce. „Nakonec to Senát schválil a byla z toho obrovská mezinárodní ostuda. V celém světě média informovala, že v Česku parlament žaluje prezidenta pro velezradu. Za tři dny prezident odešel z funkce a za tři neděle to Ústavní soud smetl ze stolu, že není co řešit. Obávám se, že to může mít stejný průběh.“

Kancléř Mynář není žádný viceprezident, nemá se co scházet se soudci, kritizuje Benda (ODS)

Kancléř prezidenta Zemana Vratislav Mynář.

Sněmovní podvýbor pro justici se bude ve středu zabývat podezřeními, že se lidé z Kanceláře prezidenta republiky dlouhodobě snaží ovlivňovat rozhodování soudů. Informace z médií potvrdili i někteří soudci, když připustili, že měli schůzky s prezidentem Milošem Zemanem nebo jeho kancléřem. Právě Vratislav Mynář je na večerní jednání pozván.

„K prezidentovým krokům se veřejně vyjadřuji a nedělám věci, které jsou politicky špatně. A podání, které nemá šanci na úspěch a bude mít tyto vlivy, je politicky špatně,“ soudí Jirsa.

V žalobě je sedm skutků, které jsou podle autorů žaloby hrubým porušením ústavy. Prvních šest bodů tvoří samostatné skutky, poslední bod popisuje 18 dílčích skutků, které jsou podle Lásky hrubým porušením ústavy ve svém součtu.

„Žádný z těchto skutků není hrubým porušením ústavy. Jsou to různé politické názory a postoje, já bych je nedělal, ale nejde o hrubé porušení ústavy,“ míní Jirsa, který text žaloby nazývá právně-kritickým politickým životopisem prezidenta.

autoři: Veronika Sedláčková , ert
Spustit audio

Související