Prezident lékárnické komory: Apeluji na všechny, aby léky neskupovali. Nejvíc chybí antibiotika
Nejen v Česku v posledních měsících dochází k výpadku léčiv, k dostání nejsou některá antibiotika nebo sirupy proti horečce. Jaká je aktuální situace? Jak lékárníci řeší nedostatek antibiotik? Může nedostatek léků vést ke zvýšení jejich cen? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídal Aleš Krebs, prezident České lékárnické komory.
Jaká je aktuální situace? Můžete říci, kolik léků v současné době chybí na českém trhu?
Nedá se říci jednoznačné číslo, ale tím, co se diskutuje nejvíce, jsou antibiotika. To je otázka posledních nejenom dnů, týdnů, ale měsíců. Nejvíc asi v tuto chvíli chybí některé skupiny antibiotik. Jejich dodávky ještě nejsou úplně pravidelné, nejsou dostatečné tak, aby všechny lékárny měly všechna antibiotika z těch nejpoužívanějších skupin k dispozici.
Je to poměrně nekomfortní situace jak pro lékárníky, kteří se snaží ty léky pro pacienty získat, tak samozřejmě v některých případech pro pacienty. Tu situaci musí také průběžně konzultovat spádové lékárny se svými lékaři tak, aby lékárníci věděli, jaká antibiotika v danou chvíli mohou předepisovat.
Čtěte také
Dle databáze SÚKLu by aktuálně na českém trhu mělo být registrováno 62,5 tisíce léků. Dá se říci, že těch chybějících jsou desítky, stovky nebo tisíce?
To se nedá říct takto jednoduše. Těch reálně obchodovaných bude v podstatě o řád méně, to se budeme bavit o osmi, devíti tisících položkách. Z nich v danou chvíli mohou být ve výpadku stovky léků, ale nám se většinu z těch výpadků daří řešit tzv. generickými záměnami. To znamená, že pacient dostane lék ve stejném složení, se stejnou účinnou látkou, ve stejné lékové formě, cestě podání, se stejnou silou. A když to pacientovi vysvětlíme, je to situace naprosto běžně řešitelná.
Navíc jedna věc jsou výpadky, které jsou povinně hlášené výrobci Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, tedy například přerušení nebo ukončení výroby nějakého přípravku, a potom jsou to výpadky, které nikde v takové databázi nefigurují. A to jsou ty, které vnímáme a vidíme v lékárnách tak, že ten lék nemůžeme objednat a nemáme ho potom k dispozici pro naše pacienty, přestože výrobce ten lék na český trh dodává, ale v nedostatečné množství, vzhledem k aktuální spotřebě daného léku.
Čtěte také
Kromě antibiotik se v posledních měsících hodně mluví o lécích na horečku pro děti. Ty aktuálně jsou?
Situace se výrazně zlepšila dodávkou velmi vysokého množství sirupů pro děti, která přišla před Vánoci. Podle informace ministerstva zdravotnictví se ještě v průběhu ledna očekává další dodávka, byť ne tak vysoká.
Situace ohledně léků pro děti je významně lepší, než byla před Vánoci.
Neznamená to v tuto chvíli, že by ty sirupy byly vždy a ve všech lékárnách - což je ale i důsledek snahy se předzásobit nebo ty přípravky skupovat - ale situace je skutečně významně lepší, než byla před Vánoci. Přípravky se zpravidla nějakým způsobem sehnat dají a jsou pacientům rozhodně mnohem dostupnější.
Premiér Petr Fiala z ODS včera ve sněmovně řekl, že v oblasti antibiotik v tuto chvíli nehrozí, že by pacient nedostal léčbu, kterou potřebuje. Dodal, že v případě chybějícího primárně předepisovaného léčebného přípravku jsou dostupné účinné alternativy. Můžete toto potvrdit?
To je naprosto korektní vyjádření. Pokud není dostupné antibiotikum tzv. první volby, které by bylo v danou chvíli pro pacienta nejmenší zátěží, protože má například užší spektrum a přitom by plně postačovalo k léčení, tak potom jsou antibiotika, která jsou se širším spektrem. To znamená, že je to jiná látka, ale pacient je skutečně léčen, má řádnou a bezpečnou antibiotickou terapii, takže v tomto směru ta slova mohu potvrdit.
Když se vrátíme k aktuálnímu nedostatku některých léků, na kolik je to důsledkem toho, že když lidé slyší a čtou zprávy o tom, že léky chybí, tak se snaží předzásobit?
Snaha o předzásobení, která se týkala zejména sirupů pro děti, byla skutečně velmi vysoká. V některých případech může být opodstatněná. Před svátky, kdy rodiče chtějí pro děti pořídit jeden sirup, je to naprosto oprávněné, ale setkali jsme se s celou řadou případů, kdy lidé až nesmyslně skupovali třeba pět, deset balení daného sirupu, ačkoliv by nebyla ani šance, že ho spotřebují, nebo ho dokonce nepotřebovali, protože neměli malé děti. I s tím jsme se bohužel setkali.
Lidé až nesmyslně skupují několik balení sirupu, ačkoliv není šance, že ho spotřebují.
Řekl bych, že je to obvyklé chování lidí, jakmile se objeví informace o nedostatku něčeho, chtějí se předzásobit. Ale ano, i to se promítlo do toho, že ten sirup zase začal rychle mizet z trhu. Apeluji na všechny, aby si tyto léky pořizovali v okamžiku, kdy je skutečně potřebují, aby je neskupovali, protože pak se nedostanou právě na ty, kteří mají akutní potíže. Zejména u malých dětí se velmi těžce nahrazují. V takovém případě neskupujte léky a nechte je těm, kteří je potřebují.
Může kvůli nedostatku léků dojít ke zvyšování jejich cen? Za jakých okolností lze nouzově vyrábět léky přímo v lékárnách? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.
Související
-
Nurofen míří do lékáren. „Vykupování ve velkém není zodpovědné,“ zdůrazňuje Krebs
Lékárny by měly mít k dispozici 300 tisíc balení dětského sirupu Nurofen, které stát tento týden vyjednal. Jaké další léky lidé ještě marně shánějí?
-
V Česku chybí léky na strážení horečky u dětí. Ještě horší je nedostatek penicilinu, varuje lékařka
V lékárnách chybí léky na horečku pro děti. Třeba dodávky sirupu Nurofen by se podle ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv Ireny Storové měly obnovit od ledna.
-
Nedostatek léků: Co dělat, když váš lék nemají v lékarně? A můžete dětem dělit léky pro dospělé?
V českých lékárnách chybějí některé léky. Jaká je příčina výpadku dodávek? A co dělat s ještě neotevřenými nespotřebovanými léky? Odpovídá Irena Storová ředitelka SÚKL.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.