Preissigova vlajka se vydá na cestu do Vídně. Připomene slávu výtvarníka a bojovníka

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Státní vlajka Vojtěcha Preissiga
0:00
/
0:00

Pražské Uměleckoprůmyslové muzeum připravuje výstavu pro vídeňský Belvedér o rozpadu Rakouska-Uherska. Rakouští kolegové si vyžádali speciálně díla od výtvarníka a grafika Vojtěcha Preissiga, který byl během druhé světové války členem protinacistického odboje, ale stál i u vzniku samostatného Československa. Dokonce pro ně navrhl novou vlajku.

"Je to opravdu výjimečný autor, i když spolupracoval s Alfonsem Muchou a při pobytu v USA vymyslel slavné písmo Preissig Roman, čímž se zařadil k průkopníkům české typografie, nepatří Preissigovo jméno v česku k nejznámějším," říká kurátorka sbírek grafiky Lucie Vlčková s tím, že Umělecko-průmyslové muzeum pečuje zhruba o sedm set položek se jménem Vojtěcha Preissiga. Ve své době se ale proslavil již svými ranými pracemi ve stylu elegantních linií secese a posléze i symbolismu. Ve třicátých letech pak byl vedle Františka Hudečka nebo Zdeňka Rykla průkopníkem abstrakce, když experimentoval s různými druhy materiálů zpracovaných postupy, do té doby nevídanými.

Významně se také osobním postojem i svou prací angažoval v protirakouském a protinacistickém boji, který jej také poté, co se v koncentračním táboře Dachau, když nepřijal nabídku podílet na tvorbě falešných peněz, stál život.

Paříž, Praha, Amerika

Plakáty Vojtěcha Preissiga - z knihy Krajané v USA a vznik ČSR

Po studiích na Uměleckoprůmyslové škole se na podnět Luďka Marolda vydal Preissig do Paříže, aby se zdokonalil v grafických technikách a získal zkušenosti v litografickým a tiskařských dílnách. Ve Francii také pracoval pro Alfonse Muchu. Po návratu z Paříže v roce 1903 založil vlastní tiskařský ateliér, kde vydával práce takových umělců jako byli Jiránek, Kupka, Švabinský, Stretti a další. Sám pak ilustroval například Bezručovy Slezské písně a ilustracemi doprovodil i vůbec první českou ilustrovanou kniho pro děti – Karafiátovy Broučky.

Ač jeho vydavatelská činnost byla odbornou veřejností velmi ceněna, ateliér výsledně ekonomicky zkrachoval a Preissig se v roce 1910 rozhodl odjet do Ameriky, kde setrval dvacet let. Tam nejprve vyučoval a pak i založil vlastní grafickou školu, v níž se mu podařilo sloučit řemeslnou a tvůrčí povahu grafické práce. Tyto zkušenosti se pak, snažil uplatnit i po návratu do Prahy, nicméně to se mu nikdy nepodařilo.

Vlajka a boj

Po vstupu Spojených států do 1. sv. války nabídl své služby zahraničnímu odboji a s ohromným úsilím o vytvoření Československé republiky se plně věnoval práci podporující založení samostatného Československa. Setkávala se u něj česká emigrace s Masarykem, Štefánikem, Eduardem a Vojtou Benešovými, věnoval se získávání dobrovolníků na frontu protirakouské koalice, vytvořil sérii náborových plakátů. "V jeho plakátech se poprvé objevuje termín Československo a také návrh na československou vlajku, s motivem čtyř hvězdiček reprezentujících země budoucího státu - Čechy, Slováky, Moravu a Slezsko. Její fyzickou předlohu sama ručně ušila Preissigova žena Irena," říká Vlčková.

"Prapor se líbil hlavně Slovákům, protože tam měli jednu hvězdu a také modrou barvu," dodává kurátorka.

Československá vlajka nakonec vznikla den po vzniku samostatné republiky. Měla dva pruhy - červený a bílý. Preissigovu vlajku používali pak především emigranti v USA. "Určitě je zaujaly hvězdy, které odpovídají právě spíš americkému prostředí," doplňuje kurátorka.

Po návratu z Ameriky a neúspěšných pokusech uplatnit své nabyté zkušenosti v oblasti grafické práce, Preissig grafiku definitivně opustil v roce 1934 a soustředil se na abstraktní malbu, aby se pak v době ohrožení republiky rozhodl upřednostnit obecný zájem, před vlastním dílem a zapojil se do vydávání ilegálního časopisu V boj. To se stalo osudným nejen jemu, ale také členům jeho rodiny.

Český malíř a grafik Vojtěch Preissig hrál významnou úlohu v zápase za národní osvobození - z knihy Krajané v USA a vznik ČSR

V září roku 1940 byli všichni tři Preissigovi i s částí nejbližšího příbuzenstva a s přáteli zatčeni. Žena Irena dostala dvouletý trest, dcera Irena Bernášková byla 26. srpna 1942 popravena.Vojtěch Preissig po vyšetřovací vazbě vězněn v Gollnově, v Drážďanech a na Pankráci, odkud byl nakonec deportován do koncentračního tábora Dachau. Zde 11. června 1944 zemřel.

Na zmatnění Preissigova odkazu, měla po roce 1948 vliv i část jeho rodiny, která jeho postoji a angažovaností značně utrpěla. Po tehdejším nedbalém přístupu Národní galerie k pozůstalosti v Preissigově ateliéru, skončila její část v popelnici. Říká profesor Tomáš Vlček v dokumentu o Preissigovi z cyklu Neznámí hrdinové. Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze pečuje o circa 700 Preissigových prací, jeho malířská díla jsou v aukčních síních vysoce ceněna a vyskytují se jen zřídka.