Před sedmi lety zaútočili teroristé na Ameriku
Je tomu sedm let, kdy otřesený svět sledoval doslova v přímém přenosu děsivé následky teroristického činu al-Káidy. 11 září 2001 zaútočili teroristé na budovy Světového obchodního centra v New Yorku. Americký prezident pak vyhlásil válku proti teroru a všude na Zemi se zpřísnila bezpečnostní opatření. Dnes nás kontrolují tisíce kamer. Jak si stojíme v souboji s terorismem? Na otázky také odpovídal odborník na terorismus z Policejní akademie Marián Brzybohatý.
Asi pro celý svět zůstane 11. září roku 2001 spojené s televizními záběry hroutících se mrakodrapů Světového obchodního centra. Newyorčan John Del Giorno byl před sedmi lety jedním z těch, kterých se katastrofa dotkla profesionálně a zároveň osobně.
John pracuje z vrtulníku jako reportér pro jednu z místních televizních stanic. V helikoptéře sedí s pilotem, sám obsluhuje kameru a zároveň se živě hlásí do vysílání. Při vzpomínce na 11. září se mu nejprve vybaví, jak krásný den to byl. John dokončil rutinní práci pro ranní vysílání. Končily shodou okolností dlouhým záběrem obou budov Světového obchodního centra zalitých jitřním sluncem. Pak se vrátili na heliport načerpat pohonné hmoty a tam se dozvěděli, že do jedné z věží narazilo letadlo. Okamžitě odstartovali znovu do vzduchu a letěli nad Manhattan.
John sledoval přes kameru Světové obchodní centrum, kouř stoupající z jedné jeho budov a stále nemohl pochopit, jak za tak krásného počasí mohlo nějaké letadlo vůbec narazit do tak viditelné stavby. Brzy mu ale došlo, že tohle není obyčejná havárie. Jeho pozornost upoutalo další letadlo, které se rychle blížilo od jihu a letělo směrem, který neodpovídal žádnému z letišť v New Yorku . Mířilo v nízké výšce hrozivou rychlostí přímo k nim na Manhattan a velmi těsně minulo jejich vrtulník.
John si spolu s pilotem okamžitě uvědomili, že jde o nějaký masivní teroristický útok. "Byl to děsivý moment sledovat to letadlo, jak nás minulo a narazilo do mrakodrapu. Zároveň vědět, že se totéž stalo už před 20 minutami," popsal svůj zážitek John Del Giorno. Zažíval intenzivní pocit, že i na něj někdo útočí. Jeho první reakcí byl prostý strach. "Co když je tady někde třetí, čtvrté nebo páté letadlo, které může zaútočit a smést nás také. Jsme přeci ve vzduchu, a tedy ve skutečném nebezpečí," honilo se Johnovi hlavou a domluvil se s pilotem, že se aspoň mírně vzdálí. Točit na kameru ale nepřestal.
Pak uviděl zvláštní úkaz. Vypadalo to, jako kdyby z horní části jedné z budov Světového obchodního centra stékala láva. Později se dozvěděl, že to byl trup jednoho z letadel roztavený žárem. Moderátor se ze studia zeptal, jestli jsou vidět nějaké známky, že by se budova měla zřítit. Než John stačil v několik sekundách zformulovat odpověď, budova se začala hroutit v přímém přenosu. John Del Giorno na to dodnes stále myslí. Narosil se v roce 1970 a vyrostl asi deset mil od Manhattanu. Všechny vzpomínky na obrys New Yorku z dětství a z mládí má spojené s Dvojčaty Světového obchodního centra. Ta před sedmi lety 11. září 2001 tak dramaticky a tragicky zmizela. John toho byl přímým svědkem.
Terorismus znepříjemnil také cestování
Útoky z 11. září 2001 dokázaly, že letadlo se dá použít jako smrtící zbraň. Terorismus vůbec v posledních letech znepříjemnil cestování. Hlavně na letištích se pasažéři musí podrobovat stále přísnějším kontrolám a řadu věcí si nesmějí vzít s sebou na palubu. Jak bezpečnostní opatření změnila leteckou dopravu a co na to říkají cestující?
O co rychleji vás letadlo dopraví tam, kam potřebujete, o to víc vás unavují hodiny strávené v letištní hale. Může za ně složitý systém odbavování a bezpečnostních kontrol. Přispělo k němu také 11. září 2001, připouští ředitel bezpečnostní kontroly ruzyňského letiště Zdeněk Truhlář. "Z obecného hlediska bylo milníkem samozřejmě 11. září, které sice nemělo přímý dopad, ale v celkovém kontextu terorismu vedlo k postupnému zvyšování opatření a pak jsou to konkrétní ať už odhalené nebo skutečné činy, které pak vedou k úpravám těch procesů tak, aby se do budoucna tomu podařilo zabránit," přiblížil ředitel bezpečnosti na letišti.
Tak třeba známé opatření, podle kterého si cestující může vzít s sebou na palubu pouze omezené množství tekutin, navíc v oddělených baleních po maximálně stech mililitrech, sice souvisí s terorisme, ne ale přímo s 11. zářím. "Důvodem k těmto postupům byla situace v Londýně v roce 2006, kdy reálně byla hrozba použití takto pronesené tekutiny ke kamuflování tekutých výbušnin. To znamená, že ta opatření jsou primárně postavena tak, aby nemohly být touto cestou na palubu dostány tekuté výbušniny," vysvětlil dále Zdeněk Truhlář.
Na palubu si naopak můžete vzít nezbytné léky v tekutém stavu, je ale dobré mít u sebe třeba lékařský předpis, který u bezpečnostní kontroly ukážete. Objem tekutin, které má cestující s sebou se měří opticky - lahvičky se strčí do litrového igelitového pytlíku. Sáček je k dostání přímo na letišti za deset korun v automatu. Kontroly nejsou žádnou novinkou, a tak už cestující mají hrubou představu o tom, co je zakázané brát si s sebou na palubu. "Asi nůžky, ostré předměty, nějaké nebezpečné předměty, jedy, nějaké toxické věci, chemikálie, kameny, drogy," vyjmenovala některé ze zakázaných věcí jedna z cestujících na ruzyňském letišti, která ovšem při balení svých zavazadel o těchto věcech nepřemýšlela. "Vůbec, ani mě to nenapadlo. Ale je pravda, že nad nůžkami jsem se zamýšlela. To je fakt," dodala. Přesto si je do své kabelky přibalila. V případě, že při kontrole budou její nůžky objeveny, je smířená s tím, že je z kabelky opět vyndá.
Třeba batoh, se kterým jsme prošli bezpečnostním rámem, neměl velkou šanci. Dali jsme do něj schválně několik problematických předmětů, abychom zjistili, jak moc jsou kontroloři benevolentní. Když batoh projel rentgenem, na monitoru se ukázalo tohle: "Takže je tady nůž, je tady vidlička, jsou tam nůžky. Můžeme si to zavazadlo prosvítit, jestli třeba není ještě nějaký předmět ukryt pod elektronikou, a kterou tam vidíme, a podobně. Každopádně bych zkontroloval nůžky, protože ty jsou povolené do délky šesti centimetrů, takže na ty bych se určitě podíval a řádně bych je změřil," poodhalil část své práce jeden z pracovníků u bezpečnostního rámu.
I když si někteří z cestujících stěžují, že jim na letišti kontrolovali i boty, většina bere bezpečnostní prohlídku jako samozřejmost. Po 11. září 2001 se bez kontrol zkrátka létat nedá.
Miloš Forman: Jakoby zdravý člověk zjistil, že má zhoubnou nemoc
Změnily teroristické útoky z 11. září Spojené státy? A pokud ano, jak? Na to odpovídal zasvěcený pozorovatel americké společnosti - režisér Miloš Forman.
"Změnilo se to strašně moc. Jako kdyby zdravý člověk najednou z ničeho nic zjistil, že má nějakou zhoubnou nemoc. Do té doby to bylo neslýchané, že by se mohl takový strašlivý útok na New York uskutečnit. Najednou je člověk zranitelný. I když se pak zjistí, že to není rakovina, co si myslel ten zdravý člověk, také to byla jenom výjimka, ale strašlivě to Ameriku vystrašilo. Podívejte se, jak si přiletí a v několika vteřinách zlikvidují dvě největší budovy v celé Americe. Zahynou tam pět nebo čtyři tisíce lidí. Byl to šok."
Změnilo to Ameriku více do hloubky, na delší dobu, nebo se z toho šoku už stačila vzpamatovat? "Militantní názor začíná být dost silný, musíme napadnout nepřítele dřív, než oni napadnou nás, což je strašně nebezpečná doktrína, protože to si může nějaký paranoický prezident nebo vůdce myslet, že ten mě nenávidí, chce mě napadnout, tak na něj vletí dřív. Z toho můžou nastat strašné zmatky."
Odborník na terorismus: Česká republika je šťastnou zemí
V pořadu Pod kůži dnes mluvíme o terorismu, o tom, jak za poslední roky změnil náš život. Bezpečnostní kontroly se staly součástí všedního dne a strach z možného útoku provází každou větší akci. Terorismus používá nefér prostředky, bere nevinné lidi jako rukojmí. O to těžší je proti němu bojovat. Co vlastně teroristé chtějí, a jak se jim můžeme bránit? I na to se zeptám Mariána Brzybohatého, odborníka na mezinárodní terorismus z Policejní akademie Ministerstva vnitra.
Za útoky 11.září stála al-Káida . Experti se nyní přou, zda došlo k porážce a úpadku této teroristické organizace nebo je naopak aktivnější a nebezpečnější?
"Je fakt, že po 11. září byl na tuto organizaci vyvinut extrémní tlak a z dostupných informací lze usuzovat, že v průběhu přibližně dvou let al-Káida přišla asi o 40 procent svých vedoucích struktur. Postupem času byli dopadeni další předáci nebo vůdci organizace. Došlo se k tomu, že ve velice krátké době byli nahrazeni a tato organizace pracuje dál. Došlo k reorganizaci. A protože tuto organizace není možné jasně definovat, pokud dnes řeknete al-Káida, tak to není žádný jednolitý útvar, je to celá řada provázaných organizací, osobností, institucí, která se stále mění, i její vztahy se mění, dá se říct, že současná opatření drží do určité míry tuto organizaci pod kontrolou. Došlo k odhalení řady připravovaných útoků, nicméně lidé, kteří v této organizaci hrají vedoucí roli, nejsou hloupí, dokáží se velice rychle adaptovat, jsou vzdělaní a nedá se říct, že by změnili svoje cíle. To znamená, že pokud opatření budou zmenšena nebo budou trvat dlouhou dobu, budou stereotypní, určitě si najdou cestu, jakým způsobem tato opatření překonat a realizovat nějaký další útok."
Jak se posunuly teroristické metody?
"Základním taktickým prvkem terorismu je moment překvapení. Čím je toto překvapení větší, čím víc šokuje, tím je z hlediska teroristů úspěšnější. To znamená, že daleko lépe, daleko rychleji a v daleko větším rozsahu šíří vlnu strachu, obav, která jim umožňuje další manipulaci se skupinami lidí, kteří mění svoje chování, a působí jako prostředníci na vládu, vládní instituce a snaží se jejich prostřednictvím měnit politiku nebo destabilizovat danou zemi. Do určité míry se jim to daří. Například ve Spojených státech útok na Světové obchodní centrum a další cíle, které tam byly, byl vystřídán recesí v ekonomice, politice, v lidských vztazích. A teprve teď se dá říct, že se Amerika po tomto úderu staví trochu na nohy. To znamená, že sice existují standardní metody, ať už se to týká konvenční oblasti nebo ať už se to týká potenciálního využití zbraní hromadného ničení, nicméně stále hledají nové a nové metody, které by jim umožňovali jednak překonat systém, to znamená obranný systém, který není na nové metody připraven a obtížně je může předvídat, ale současně umožní ve větší míře šokovat a v podstatě šířit ten efekt, o kterém jsem již mluvil."
Jaké jsou ty nové metody, když už se budeme bavit o odhalených spiknutích?
"V minulosti jsme například zaznamenali útok na letadla prostřednictvím tekutých výbušnin. To bylo v té době nové a vyvolalo to určitou vlnu ohlasu. Dnes hrozí využití zbraní hromadného ničení nebo prostředků, které se svými účinky zbraním hromadného ničení přibližují, ať se to týká špinavé bomby, kterou je možné připravit relativně rychle, nebo látek a prostředků, které jsou v našem životě běžně přítomné, ale které mohou být použity jako zbraň, ať už se to týká dopravních prostředků, chemický matriálů a tak dále. Ta škála je obrovská a to nebezpečí je skutečně reálné."
Česká republika a celý náš region zatím zůstaly terorismu ušetřeny. Hrozí nám nebezpečí?A kdyby opravdu hrozilo nebezpečí, jsme připraveni reagovat pružně? Máme například účinnou, rychlou strategii pro případ, že by někdo chtěl zaútočit řekněme v pražském metru?
"Vždy, když dostanu takovou otázku, tak začínám tím, že Česká republika, pokud jde o terorismu, je velice šťastnou zemí. Nikdy nepoznala terorismus v té pravé naturální podobě, jak ho znají například Spojené státy, ale i Západní Evropa. Proč tomu tak je, je spekulativní otázka. Fakt je, že v České republice nejsou cíle, které by byl z hlediska teroristů atraktivní. Ale zase je k tomu potřeba dodat, že situace se na základě změny podmínek může kdykoliv změnit. To znamená, že Česká republika je potenciálně ohrožena. I když obrané systémy, ať se to týká zpravodajských služeb, ať se to týká policie, armády, dalších vládních institucí a základním nástrojem je spolupráce na mezinárodní nebo institucionální úrovni, to znamená, že Česká republika nestojí osamocena, ale je součástí širších struktur, které jí umožňují dostávat informace a současně jí umožňují například podporovat úsilí v boji proti terorismu, viz třeba účast našich expertů v Afghánistánu nebo v Iráku, případně dalších zemích. Existuje celá řada plánů. Třeba základním dokumentem v České republice je Akční plán proti terorismu, kde jsou definovány úkoly jednotlivým subjektům, které mají řešit jak v oblasti prevence, tak v oblasti případné eliminace teroristického útoku nebo odstraňování jejich následků. Takže znovu opakuji, Česká republika je šťastnou zemí, nicméně štěstí přeje připraveným. Česká republika se snaží v rámci svých možností připravit. Doufám, že k tomu nikdy nedojde."
Myslíte si, že americká základna na českém území je dobrá záminka pro teroristický útok?
"Americký radar je určitě dobrým cílem ať už z hlediska vojenského nebo z hlediska případných teroristů. Nicméně si myslím, že jako primární cíl bude velice obtížně zasažitelný. Z vojenského hlediska možná a z hlediska teroristů to bude asi trošku komplikovanější. Nicméně jako záminka je možná přítomnost radaru a eventuálně přítomnost americké armády v České republice. V tom teroristé určitě nebudou mít žádný problém."
Proč je terorismus tak často spojován právě s islámem?
"Myslím si, že to je chyba, spíš otázka propagandy. Nicméně je fakt, že pokud se bavíme o terorismu, jediná skupina organizací, která operuje v globálním měřítku, tak jsou právě islámští fundamentalisté. Jinak jsou teroristické organizace obvykle vázány na určitý region nebo kontinent. Možná právě to je ten důvod a také důvodem je to, že islámští teroristé si vybírají velice atraktivní cíle, které jsou z hlediska jejich propagandy a sdělovacích prostředků velice atraktivní. To znamená, že jejich akční rádius je obrovský a oni si tuto pozornost přímo vynucují a z jejich hlediska je velmi přínosná."