Před jednou válkou je zachránila, v druhé padli dobrovolně. Teď Leila o svých synech zpívá

Leila je v Polsku hlavní hvězdou souboru Pankisi Ensemble. Proslavila ji kniha polského novináře Wojciecha Jagielskiho

Folklórní soubor Pankisi Ensemble ze stejnojmenného údolí v Gruzii se snaží uchovat mizející tradice tamních Kistínců, příbuzných s kavkazskými Čečenci. Širokému repertoáru vévodí súfijské muslimské zpěvy zvané nazmi. Vyprávějí příběh chlapce, který žádá matku, aby mohl jít do války. A jejich interpretka, paní Leila, si ho sama prožila. Na vystoupení souboru v Polsku byla Šárka Kuchtová.

Leila Ačašvili je tady v polské Wroclavi neoficiální hvězdou vystoupení souboru Pankisi Ensemble. Její příběh mnozí znají, protože polský novinář Wojciech Jagielski o ní napsal knihu Všechny války Lary.

Hergot!: Súfijská srdce

Vířící dervišové

Profesor Luboš Kropáček je jednoznačně jedním z největších českých odborníků na islám. Od jeho vyprávění o súfismu ale nečekejte odosobněný akademický jazyk ani záplavy odborných termínů. Kropáček totiž odbornost a obdivuhodné znalosti spojuje s osobním zápalem a nebojí se ani básnické obraznosti. Právě k súfismu se to nakonec výborně hodí.

Modlitby paní Leily

„Vůbec jsem nevěděla, že moji synové odešli bojovat do Sýrie. Žili už v Evropě, měli dobrou práci a rodiny. Vůbec to nechápu. Odvezla jsem je jako malé z jedné války, ale před druhou jsem je zachránit nedokázala,“ vypráví paní Leila svůj příběh.

Provdala se do Čečenska, kde se jí narodili synové Hamzat a Chálid. Během první čečenské války s nimi utekla zpátky do Pankisi. Později chlapce poslala za otcem do Rakouska, kde získal azyl. Odtud odešli bojovat do Sýrie, kde v létě 2013 oba zahynuli.

„Se souborem vystupuji od jeho vzniku v roce 2000, dříve jsem byla sólistkou. Teď zpívám jen nazmi, súfijské modlitby o vztahu matky a syna, které jsou moji duši blízko,“ říká.

Leila Ačašvili zpívá hlavně súfijské modlitby nazmi, které nejlépe odpovídají stavu její duše truchlící po synech

Zpěvy a tance Čečenska a Gruzie

Modlitby paní Leily jsou ale jen malým zlomkem ve vystoupení celého souboru. Mimo to má Pankisi Ensemble v repertoáru čečenskou lezgínku i písně a tance z Gruzie nebo horské Tušetie.

Gruzie je malá země s velkými horami. Zatím čekají, až je Evropa objeví

Krásné výhledy na jižní kavkazské svahy si mohou lyžaři v Gudauri užít už při jízdě lanovkou

Pokud ještě nemáte dost zimy a sněhu, zkuste namísto do tradičních alpských středisek zamířit trochu víc na východ. Třeba do gruzínských hor. Tato malá kavkazská země zažívá lyžařský boom a staví nová zimní centra. To nejznámější se jmenuje Gudauri a podmínky pro lyžaře jsou v něm v mnoha směrech ideální.

„Liší se od sebe zcela zásadně, čečenský tanec má úplně jiný rytmus než gruzínský,“ říká Vano Džugašlivi, jeden z mladých členů souboru, a jak sám věří, podle příjmení prý vzdálený příbuzný Stalina.

„Zpíváme čečensky, protože chceme ukázat to, co vychází z Pankisi. A gruzínský folklór, protože žijeme v Gruzii a máme tu zemi rádi,“ přiznává vedoucí souboru Bela Butušvili. Moc si váží toho, že může koncertovat v Polsku, odkud do Pankisi v poslední době jezdí čím dál víc turistů.

Nejsme teroristi

Turné zorganizoval turistický průvodce Roman Staněk, který před deset lety Pankisi Ensemble objevil. „Snažíme se tím také informovat o Pankisi, že to nejsou jenom teroristi, ale že tam žijí normální lidé, kteří udržují svoji kulturu a tradice,“ říká průvodce Roman a doufá, že příště pro Pankisi Ensemble uspořádá turné i v Česku.

Folklorní soubor Pankisi Ensemble na turné v Polsku
Spustit audio
autoři: Šárka Kuchtová, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související