Před 35 lety vznikl na Univerzitě Karlově studijní obor romistika

Studijní obor romistika systematicky rozvíjí studium romského jazyka, kultury a historie a vychovává novou generaci romských odborníků. Jeho zakladatelkou byla Milena Hübschmannová, která bohužel předčasně zemřela v roce 2005 při autonehodě. V současné době Seminář romistiky vede její bývalá studentka Helena Sadílková.

Helena Sadílková, romistka|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

„Romistika byla otevřena na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v roce 1991. Neotvíralo se několik běhů každý rok v těch starších dobách, protože tam působila jen Milena Hübschmannová a později Hana Šebková a ještě Jan Červenka. Takže se obor otevíral jednou za pět let, potom bylo nějaké období, kdy se otevíral častěji s různými pauzami. Absolventy nemáme spočítané, musím říct, ale jsou to v tuhle chvíli stovky lidí.“

Romistika je unikátním oborem v Česku a jeden z mála takto koncipovaných oborů ve světě.

„Ten samostatný obor romistika je možné studovat kromě Filosofické fakulty v Praze v tuhle chvíli ještě na univerzitě v Prešově, kde je samostatný obor, který je zaměřený na pedagogickou část romština a romská literatura. To je samostatný studijní program. A potom v maďarské Pécsi je opět samostatný studijní program, který se zabývá Romy, respektive Beáši (Beás). Takže to jsou plná studia, která je možné absolvovat. A potom na nejrůznějších evropských univerzitách jsou nějaká oddělení nebo jednotlivci, kteří se tomu tématu věnují a zároveň přednáší témata, která jsou s tím oborem spojena. Na Středoevropské univerzitě ve Vídni existuje i romský přípravný program, kde připravují romské studentky a studenty ke studiu na vysoké škole. A mohla bych jmenovat další univerzity v Polsku, Finsku, Švédsku, Belgii, Skotsku... Je celá řada univerzit, kde působí lidé, kteří se tím tématem zabývají ve svém výzkumu, ale zároveň ho nějakým způsobem i implementují do té výuky.“

Jana Horváthová|foto:Elena Horálková, Český rozhlas

V roce 1991 vznikl nejen studijní obor romistika, ale také Muzeum romské kultury v Brně. Jeho ředitelka Jana Horváthová vzpomíná, že i v jeho historii sehrála zakladatelka české romistiky významnou roli.

„Milena Hübschmannová pomáhala muzeum budovat – to je jednoznačné! Měli jsme její obrovskou podporu. Kde mohla, dávala nám tipy na výtvarníky, na umělce... Opravdu morálně nás podporovala hrozně moc. Mě brala s sebou na různé konference v zahraničí a její předčasné úmrtí bylo opravdu hrozně předčasné, ale i tak udělala takové množství práce, jako by neudělalo ani velké uskupení lidí. Ona je člověk, o kterém se dá říct, že za ni není náhrada!“

A jak na Milenu Hübschmannovou reagovali Romové z různých společenských vrstev?

Čtěte také

Milena Hübschmannová a rozhlas

„Já jsem zažila jenom to, jak ji všichni Romové měli rádi, protože ona Romy opravdu dokázala otevřít. Romové byli dost často nesebevědomí, ale ona v nich dokázala vzbudit to vědomí, že mají potenciál, že i se svým jazykem můžou udělat velké věci. Bez ní by dnes řada těch Romů-spisovatelů vůbec nepsala, kdyby ona tuto práci neudělala! A fakt za ni nebylo náhrady, nikdo to nedokázal tak jako ona. Ona byla charismatická. Nejenom že byla vynikající vědkyně – opravdu ta její mozková kapacita musela být neuvěřitelná, ale ona byla i charismatická i obrovská duše, obrovské srdce! Prostě neuvěřitelný člověk! Opravdu klobouk dolů! Já jsem měla takové dva ženské vzory: Jeden byla Milena Hübschmannová a druhý byla Jiřina Šiklová. A Dana Němcová – tu obdivuji jako hrdinku. Ale s Danou Němcovou jsem neměla tolik kontaktů jako s Jiřinou a Milenou.“

Ke studiu romistiky v příštím akademickém roce je ještě možné se přihlásit do 10. srpna letošního roku.