Před 135 lety sjel Rössler-Ořovský pražské Václavské náměstí na lyžích a začala se psát historie lyžování v českých zemích
Kdo by neměl radost z nových lyží – zvlášť kdybyste je jako technickou novinku zkoušeli vůbec první v celé zemi. Přesně před 135 lety rozbalil ani ne osmnáctiletý Pražan Josef Rössler-Ořovský se svým mladším bratrem zásilku dvou párů lyží ze Skandinávie a vyrazili je rovnou vyzkoušet na Václavské náměstí k rozestavěnému Národnímu muzeu. A stal se z toho první zaznamenaný sjezd na lyžích na našem území.
Historie lyžování v českých zemích začala 5. ledna 1887. „U nás se o lyžích vědělo velmi dlouho, dokonce už v 16. století, ale neužívaly se. Teprve na sklonku 19. století se začínají objevovat. Nejdřív naprosto ojediněle, pak se dostávají do Prahy,“ připomínal před časem ve vysílání Radiožurnálu tehdejší ředitel Krkonošského muzea v Jilemnici Jan Luštinec.
Právě do Krkonoš objednal první dva páry lyží hrabě Jan Harrach. Sloužily jako předloha, další si podle nich vyrobili lesní dělníci.
„A protože v Krkonoších byly lyže samozřejmě velmi praktické i pro vstup do lesů, tak se tam začaly bleskurychle šířit. A samozřejmě lyžařská jiskra začala přeskakovat také do měšťanského prostředí a tam se začíná lyžování rozvíjet jako sport a také jako turistická disciplína,“ dodal Luštinec.
A lyže usnadňovaly práci nejenom lesním dělníkům, ale také pašerákům, jak ukazuje třeba film Krakonoš a lyžníci z roku 1980.
„Cena dovezených lyží, které k nám byly přivezeny, byla 11 zlatých a 60 krejcarů. Ty, které se vyráběly u nás, stály polovinu,“ doplnil Jan Luštinec.
Brzy se z lyžování stala zábava. První závod se v Jilemnici jel už v roce 1895.
Jaké bylo v té době jezdit na lyžích, vzpomínal vítěz závodu na padesát kilometrů v roce 1905 Jan Kraus skoro šedesát let poté v Československém rozhlase: „Tenkrát nebyla ještě taková mazání na lyže, jako jsou dneska. Mazali jsme lojem, mýdlem a zemským voskem.“
Tradice padesátikilometrových závodů vydržela na českých horách až dodnes. Každoročně se závodníci vydávají třeba na trať Jizerské 50.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.