Pražský rodák se nesmazatelně zapsal do historie USA

Madeleine Albrightová dostala tento týden nejvyšší americké civilní vyznamenání: Prezidentskou medaili svobody. Kromě ní ji z Čechů dostal také Václav Havel. Mezi nositeli nejvyššího vojenského vyznamenání zatím Češi nejsou. Nebo jsme o nich spíš nevěděli. Mezi vůbec prvními nositeli Medaile cti totiž najdeme pražského rodáka.

Říká se, že kdo hledá, najde. Já jsem našel unikátní spojení Prahy a nejvyššího amerického vojenského vyznamenání v místě, kde bych to vůbec nečekal. V historicky první židovské synagoze ve Washingtonu.

Archivářka Wendy Turmanová se na mou návštěvu připravila opravdu dobře. Chtěla mi udělat radost a snažila se najít nějaké spojení mezi zdejší židovskou komunitou a Českou republikou. V archívu vypátrala, že mezi prvními židovskými věřícími, kteří se ve Washingtonu usadili, pocházeli tři z Čech. Menší historický poklad pro mě našla hlavně v osobě jednoho přistěhovalce z Prahy.

„Narodil se v roce 1838 a jmenoval se Leopold Karpeles. O jeho pobytu a dětství v Praze se nic moc neví. Nedá se ani ověřit, jestli mluvil česky, nebo jestli pro něj byla prvním jazykem němčina, jak bývalo v pražských židovských rodinách obvyklé,“ říká Wendy.

Zasáhl do války Severu proti Jihu

Jisté je, že už jako 11letý chlapec dorazil do přístavu Galveston v Texasu, kde měl zavedenou obchodnickou živnost jeho starší bratr Emil. Leopold tam několik let zůstal, ale jeho život měla změnit občanská válka. Příčilo se mu otroctví.

Odešel na sever do Massachusetts, aby mohl bojovat na straně Unie, tedy Severu. Vyznamenal se jako vlajkonoš. To možná dnes nezní moc heroicky. Ale v době, kdy nebyly vysílačky a v bitevní vřavě se těžko komunikovalo, plnili vlajkonoši nesmírně důležitou úlohu. Umožňovali jednotkám orientaci v nepřehledných situacích. Sami přitom byli velmi viditelným cílem pro nepřátelské vojáky.

Leopold se zachoval zvlášť statečně v krvavé bitvě u Spotsylvánie ve Virgínii, které se také říká bitva v divočině. Tam dokázal vlastním nasazením zastavit zmatený ústup. Nedbal přitom nebezpečí a prokázal neobvyklou a příkladnou odvahu.

Později byl dvakrát byl zraněn v jiných bitvách. Zotavoval se právě ve Washingtonu. V nemocnici potkal dceru místního rabína, která se o něj starala jako dobrovolná sestra, a zamiloval se do ní.

Medaile cti nebývala takovou vzácností jako dnes

„Požádal otce o její ruku. Můžeme se jen domnívat, jaká byla první rabínova reakce na nabídku mladíka, který evidentně nemohl nabídnout do začátku nic jiného než svou vojenskou statečnost. Jisté ale je, že nakonec se svatbou souhlasil a Leopold se už natrvalo usadil v americkém hlavním městě,“ popisuje Wendy.

Po válce se stal jedním z prvních židovských nositelů nejvyššího vojenského vyznamenání – Medaile cti. A také, pokud víme, prvním a zřejmě jediným nositelem, který se narodil v Čechách, i když do Ameriky odešel jako mladý hoch. Zbytek života už prožil Leopold Karpeles v klidu a prosperitě ve Washingtonu.

Je sice pravda, že Medaili cti, zřízenou za války Severu proti Jihu, dostalo právě za tohoto konfliktu vůbec nejvíc vojáků, asi 1500. Nebyla tedy takovou vzácností jako dnes, kdy ji prezident uděluje obvykle in memoriam a jenom výjimečně živým vojákům. I tak je Leopold Karpeles pražským rodákem, který se nesmazatelně zapsal do historie Spojených států.

autor: vpo
Spustit audio