Praha je hezčí, ale není moc k životu. Vídeň je pohodlná, myslí si autor nové knihy o Češích v rakouské metropoli
Dvaatřicet příběhů Čechů, kteří zanechali své stopy ve Vídni, představuje monografie spisovatele Jiřího Kamene s titulem Češi patří k Vídni aneb třicet dva výprav do Vídně v českých stopách. Ale nenechte se mýlit, nejde u suchopárnou historickou sondu. Vedle osudů osobností se v ní dočtete například také o černochovi Solimanovi z loga Meinlovy kávy a čokolády Kofila, o Švejkovi, o odbojářském spolku „červená fusekle“ nebo o tom, jak se Čechům ve Vídni nadávalo.
Vídeň je metropole, která byla stavěna pro velkou monarchii. Je také národnostně pestřejší než Praha. A životní rytmus Vídně je klidnější.
A rozdíl mezi oběma městy vidí Jiří Kamen i v architektonickém členění: „Vídeň je urbanisticky koncipovaná jako jakési ostrovy, které oddělují široké bulváry. Naproti tomu Praha je dramaticky sevřená a to se projevuje i na onom životním rytmu.“
Jiřího Kamene, kulturního publicistu a vedoucího redakce volné tvorby na Českém rozhlasu Vltava, k psaní o Vídni přivedla právě práce v rozhlase. Rakouskou metropolí se zabývá od 80. let a, jak dnes říká, stala se mu vlastně trvalým koníčkem.
Při psaní čerpal z archivních materiálů, beletrie i z osobních svědectví, která za léta svého zájmu o Vídeň a Čechy s ní spojené nasbíral. „Napsání knihy mi trvalo asi rok, ale sběr materiálu tak 25 let,“ říká k tomu.
A hloubku jeho rešeršní práce dokladuje i fakt, že v knize nenajdeme zdaleka všechny osudy Čechů ve Vídni, kterými se za ta léta zabýval. „Mám v rezervě ještě další příběhy,“ usmívá se.
Proč nevraživost Rakušanů vůči Čechům podle Jiřího Kamene přiživují nejvíce právě Vídeňané s českými kořeny? Jaký vztah měl Sigmund Freud ke svému rodišti v Česku? A co přinesli čeští fotbalisté vídeňskému fotbalu?
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte buď kliknutím na odkaz přímo v tomto článku nebo v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
