Praha jako vesmírné centrum. Česká metropole se má stát hlavním městem vesmírného programu Evropské unie

2. květen 2021
Evropa Plus

Evropská unie se koncem dubna povznesla nad samotnou Zemi. Vytyčila si cíle, ke kterým chce směřovat její kosmický program. Nechystá žádné lety lidí na blízká vesmírná tělesa, ale soustředí se na využívání družicových sítí k pozorování Země, jejího podnebí a využívání přírodních zdrojů v programu Copernicus nebo na lepší navigaci a určování polohy na Zemi v projektech EGNOS a Galileo. 

Důležité místo, ale nejmenší část z rozpočtu programu připadá i na systém SST, který má monitorovat objekty ve vesmíru, které by se mohly dostat do kolizní trajektorie se Zemí. To jsou planetky, asteroidy a také „vesmírné smetí“, tedy zbytky kosmických raket a družic na oběžných drahách kolem Země.

Poslanci Evropského parlamentu na konci dubna schválili nový unijní vesmírný program s rekordním rozpočtem na roky 2021 až 2027.

Dvě třetiny vesrmíného rozpočtu EU pro Prahu

Rozšíření proto čeká agenturu Evropské unie pro globální navigační systém Galileo (GSA), která sídlí v Praze. Z pražského ústředí se v rámci změn postupně stane nová Agentura EU pro kosmický program.

Čtěte také

„Jsem velmi rád že se to podařilo, ty tři roky jednání nebyly jednoduché. Agentura nabývá významu,“ uvedl europoslanec Evžen Tošenovský (ODS), který se rozšiřování agentury věnuje. Schvalování nového unijního vesmírného programu se věnoval jako stínový zpravodaj.

Změny ještě musí schválit členské státy, ale už teď je jisté, že v příštích sedmi letech bude na vesmírné aktivity k dispozici téměř 15 miliard eur, tedy přes 380 miliard korun.

Vesmír najdete všude. V autě, telefonu, v bance. Technologie využívají traktory v zemědělství nebo třeba tramvaje v Praze.
Rodrigo da Costa, výkonný ředitel agentury GSA

Na změny se už teď připravuje pražská agentura, největší díl peněz, zhruba dvě třetiny, totiž připadnou právě na z Prahy řízené programy. Navíc poptávka po technologiích využívajících evropský navigační systémem Galileo nebo evropský satelitní program snímkování zemského povrchu Copernicus rychle roste, jak popsal výkonný ředitel agentury GSA Rodrigo da Costa:

Čtěte také

„Společnost a oblast bezpečnosti jsou na vesmírných technologiích čím dál více závislé. Vesmír najdete všude. Ve vašem autě nebo telefonu a ve vaší bance. Technologie využívají traktory v zemědělství nebo třeba tramvaje v Praze. Vesmír rovněž přináší pracovní příležitosti. Vesmírný průmysl Evropské unie vytváří na čtvrt milionu pracovních míst a toto číslo se může do roku 2025 téměř zdvojnásobit.“

Až změny formálně potvrdí členské státy, vejdou v platnost retroaktivně od 1. ledna letošního roku. Praha se tak stane hlavním městem vesmírného programu Evropské unie.

Můžeme si dovolit nemít vesmírný program?

Má ale vůbec smysl dávat peníze na vesmírný výzkum v době, kdy po covidové pandemii vstupuje nejen Evropa do období hospodářské krize?

Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) si myslí, že otázka nestojí tak, jestli na vesmírný výzkum vydávat peníze, ale jestli si vůbec můžeme dovolit do vesmírných technologií neinvestovat:

Čtěte také

„Tohle je velmi důležité, moderní a perspektivní odvětví, které se pozitivně promítá do fungování celého hospodářství. Investice, které tady uděláme, se nám mnohonásobně vrátí i ve zvýšení příjmů firem i platů pro občany. Ve finále se tak zvýší i daně, které z toho vybíráme, protože ty věci jsou zdaněné. Tyto investice se v každém případě vrátí a myslím, že Evropa by do toho investovat měla. Když se teď zastavíme – potom, co se celé hospodářství zastavilo kvůli covidu – a přestaneme investovat, tak to bude ještě daleko horší, než to je.“

Vesmírné technologie jsou důležité, moderní a perspektivní odvětví, které se pozitivně promítá do fungování celého hospodářství.
Mikuláš Peksa

Podle Peksy by se teď měla Evropa také snažit, aby měla moderní vesmírný nosič, tedy raketu, a nebyla závislá na třetích stranách. Mít schopnost dopravovat materiál na oběžnou dráhu je svého druhu strategická hodnota, kterou by si každá z velmocí měla držet.

Každá evropská raketa má součástky z Česka

Ondřej Šváb z ministerstva dopravy je expertním zástupcem Česka v pracovní skupině pro vesmír Rady Evropské unie. Jmenuje hned několik družicových systémů, do kterých české firmy dodávají různé součástky. Česko se také podílí na zpracování dat a vývoji aplikací a služeb, které družicové systémy jako třeba Meteostat (předpovídání počasí) nebo Galileo (přesná navigace a určování polohy) poskytují.

Čtěte také

„České firmy pracují na hardware těchto družic, na různých chladičích, optice, mikroelektronice nebo na softwaru, který ty družice ovládá. Účastníme se v tuto chvíli na více než třiceti misích Evropské kosmické agentury ESA, to je ale samostatná evropská organizace, nezávislá na Evropské unii. Tam se právě odehrává příprava té družicové infrastruktury, kterou následně Unie využívá,“ vysvětluje Šváb a dodává:

„Jsou u nás i firmy, které vyrábějí části nosných raket Ariane 5 nebo nastupující Ariane 6, například v Klatovech nebo v Brně. Dá se říct, že každá evropská raketa, která do vesmíru poletí na sobě bude mít české komponenty.“

Druhý český kosmonaut?

I když lety do vesmíru s lidskou posádkou nejsou prioritou kosmického programu EU, Evropa hledá nové kosmonauty. Evropská kosmická agentura ESA v současné době sbírá přihlášky zájemců o let do vesmíru. Uzávěrka přihlášek je 28. května 2021.

Michal Václavík z České kosmické kanceláře ví o čtyřech desítkách různě vážných zájemců o vesmírnou misi, kteří se na něj obrátili s dotazem nebo prosbou o pomoc.

Čtěte také

ESA přitom nehledá jen zkušené piloty a vojáky, ale obyčejné lidi třeba i s postižením dolních končetin. „Co se týká fyzických proporcí, je zde limit od 150 do 190 centimetrů výšky postavy. Horní věková hranice je posunutá na 50 let. Oslovuje to tak mnohem širší spektrum kandidátů oproti předchozím výběrům kosmonautů,“ shrnuje Václavík. 

Výsledky výběrového řízení ESA oznámí na podzim příštího roku. Ve výběru kandidátů ze sedmadvaceti zemí Evropské unie hrají ale také roli peníze. Vybírá se i podle toho, kolik daný stát přispívá do rozpočtu agentury.

„My nyní jako Česko přispíváme ne málo, ale ani ne moc. Stačí to na některé základní výzkumy, které provádíme, ale pokud bychom chtěli mít našeho vlastního kosmonauta, museli bychom sáhnout hlouběji do kapsy. Není to jen o tom, že kosmonaut ve vesmíru provádí výzkum, ale pro stát je to i obrovská reklama a prestiž. Také to přitahuje mladé lidi, aby techniku a vesmírné technologie studovali. Ta investice se podle mne vždycky vrátí,“ uzavírá Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

 Poslechněte si celou Evropu Plus, kterou připravil Pavel Novák. 

autor: Pavel Novák
Spustit audio

Související