Prague Food Festival pomáhá. Pavel Maurer na něm společně s dalšími vybírá peníze na Kozy pro Rwandu

26. květen 2018
Koza

My, co máme dostatek, bychom se o něj měli i dělit, věří znalec dobrého jídla a pití. Sám Pavel Maurer jde příkladem a za sebou má již několik charitativních projektů. Jídlo – alespoň to základní, pro přežití – se tentokrát snaží dostat k chudým lidem ve střední Africe.

Je dobře, že my  obyvatelé té bohatší části naší planety  se dokážeme občas o svůj blahobyt podělit s lidmi, kteří umírají žízní a hladem. Ano, mám na mysli charitativní projekty všeho druhu, které nás vybízejí, abychom poslali korunu, stovku, tisícovku nebo i víc. Záleží na našem srdci a naší kapse. Je v podstatě jedno, kolik peněz věnujeme těm, co nemají vůbec nic, ale je důležité, že vůbec něco děláme.

Možná vás to překvapí, ale Česko nepatří v oblasti humanitární pomoci k žádným skrblíkům!

Jsem hrdý na naši velkorysost a že vnímáme své okolí. Češi jsou stále štědřejší v milodarech a dobročinnosti, která se pohybuje kolem 7 miliard ročně.

Každý svůj příspěvek prezentuje jinak. Některé firmy pošlou ze svého rozpočtu milióny a současně se pochlubí a zveřejní své činy. Ale pak tu máme i chudé, bezejmenné babičky, které přitom několik desítek let posílají desetikorunu z každého důchodu. Nechtějí být jmenovány, nezajímá je reklama, popularita a veřejné ocenění. Jen prostě dělají to, co považují za nutné. Bez svatozáře. Deset korun pro ně občas znamená stejnou hodnotu, jako pro jiného deset tisíc!

Formy příspěvků, i jejich konečná cesta k příjemci, jsou různé

Já vyznávám téma jídlo a podařilo se mi v rámci gastronomické činnosti i díky podpoře Radiožurnálu, trochu pomoci v minulosti třeba Kuchařkám bez domova, Indiánům z kolumbijských pralesů, a dokázali jsme zajistit jedno teplé jídlo na celý rok pro žáky konkrétní školy v Indii. Možná by jinak na vyučování nedorazili, nebýt toho oběda.

Supermarkety už nesmí vyhazovat vyřazené potraviny. Nově je budou dávat charitativním spolkům

paprika, zelenina

Potraviny, které mají poškozený obal nebo neodpovídají požadavkům na vzhled, už nebudou končit v popelnicích. Novela zákona nařizuje velkoobchodům od nového roku nechávat všechny vyřazené potraviny charitativním organizacím. Podle některých obchodů ale toto nařízení může spolupráci s potravinovými bankami spíš narušit.

Letos na Prague Food Festivalu si také neplníme břicha jenom my!

Tentokrát kupujeme spolu s UNICEF Kozy pro Rwandu. Slavné osobnosti budou nabízet africkou gastronomickou specialitu isombe a za výtěžek koupíme nejméně 100 koz pro nejpotřebnější rodiny.

Živoucí dobytek nám připadá prozíravější, než jednorázová humanitární pomoc. Věřím, že tu kozu hned nesnědí, ale užijí si jejího mléka. Rodina bude mít delší plán, který neznamená jen žít ze dne na den.

Isombe obsahuje špenát nebo maniok, česnek, chilli papričky, koriandr, arašídy, ale někdy také lilek a cibule. Má mnoho různých lokálních variant (jako naše svíčková) a často je ovlivněna tím, co je zrovna doma k mání.

I když, přiznám se, je to jen moje zbožné přání. Já samozřejmě netuším, jak velký mají hlad, co se děje v jejich hlavách a co jim radí jejich kultura.

To už neovlivníme! My, co máme dostatek, bychom se však měli dělit a doufat, že naše pomoc alespoň někdy dopadne na úrodnou půdu.

autor:Pavel Maurer
  • Jídlo a zdraví
  • Komentář