Pozor na černou listinu! Pavel Maurer prozrazuje, co je špatného na kuřatech a tuňáku

Nedávno jsem si zkoušel sepsat jídla, pokrmy a suroviny, které jsou na černé listině. Mají punc něčeho, co je zapovězeno nepsanými zákony nebo se to prostě nesluší!

Důvodů je mnoho. Některé naše oblíbené potraviny třeba vznikají úplně proti smyslu přírody. Honba za zvýšením produkce jídla nás mnohdy vede k násilným změnám v genetickém vývoji rostlin i zvířat. A to už se mi ani nechce mluvit o velkochovech skotu nebo drůbeže a jejich drastických porážkách.

Byl by to asi hodně dlouhý seznam našich hříchů vůči přírodě, ale připomenu vám alespoň pár zajímavých příkladů.

Někdo odmítá jíst tučná husí játra, protože vznikají násilným překrmováním kachen a hus, aby tento kulinářsky vyhledávaný orgán zbytněl a narostl v poměrně rychlém čase do nepřirozených rozměrů. Francouzi, gurmeti a i já tuto pochoutku přímo zbožňujeme!

Čtěte také

Chcete další příklad? V Londýně je pár restaurací, které hrdě prohlašují, že nemají na jídelním lístku tuňáky. Snaží se tím upozornit třeba na situaci ve Středozemním moři, kde těchto krásných a chutných ryb dramaticky ubývá.

Pak je tu geneticky modifikovaná nebo upravovaná pšenice, kukuřice a spousta další zeleniny, která na naše stoly zcela evidentně nepatří.

Vedle poměrně exotických tuňáků, kachních jater a rajčat „vyhoněných prášky“ tu máme kuřata. Je tato drůbež chována humánně? Jsou na tom kuřata lépe než násilně krmené husy? A co třeba kuřata, která nikdy za život neuvidí nic jiného než klec a umělou žárovku? Žije se jim lépe? Chutnají vůbec ještě jako kuřata?

tuňák|foto: Stock Exchange

A co krávy, které jsou celoživotně připoutány řetězem ke korytu? Co ryby? Jejich vývoj je uměle regulován v obřích sádkách a velmi často dostávají ve své potravě dávky léčiv, aby v tom nepřirozeně velkém nezískaly hromadné choroby a mor?

Jako obyvatelé naší planety a „páni tvorstva“ samozřejmě musíme něco jíst. Vzhledem k tomu, že prozatím stojíme pevně na vrcholu pomyslné potravní pyramidy, máme právo veta. Pojídáme, co se nám zlíbí. Jenže karta se může kdykoli obrátit. Proto bych doporučoval určitou gastronomickou skromnost a pokoru vůči naší zemi. Zatím je k nám štědrá, ale s jejími zásobami a přírodními zákony není radno příliš dlouho hazardovat.