Požadavek na zvýšení mezd inflaci nezpůsobil. Vláda nejedná podle námi navrhovaných postupů, upozorňuje šéf odborových svazů Středula
Šéf odborových svazů Josef Středula představil prezidentu Pavlovi postoj odborářů k výši minimální mzdy, probrali ale také inflaci, valorizaci penzí nebo změnu komunikace mezi odborovým svazem a prezidentem. Jaké jsou požadavky odborářů? Stojí za rekordní inflací zvyšování mezd? Vladimír Kroc se ptal Josefa Středuly, předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů.
Českomoravská konfederace odborových svazů požaduje po vládě od července zvýšení minimální mzdy o tisíc korun na 18 300 korun. Proč?
Požadavky jsou dva, k prvnímu červenci zvýšení o tisíc korun a k prvnímu lednu o 1200 korun. Vezměme si do rukou padesátikorunu, aspoň obrazně. Za každý pracovní den bychom od prvního července chtěli zvýšení o 50 korun.
Pro srovnání, v Německu uvažují o zvýšení o 50 korun za každou hodinu. Požadují zvýšení minimální mzdy z 12 eur na 14 eur. Ta česká činí necelých pět euro na hodinu, jde tedy o třetinovou hodnotu. To samozřejmě v souvislosti s inflací a s kupní silou. Jsem rád, že jsme se s prezidentem shodli v tom, že minimální mzda by měla vyjadřovat takovou hodnotu, z které bude zřejmé, že ten, který pracuje, na tom bude lépe než ten, který je na sociálních dávkách.
Čtěte také
Když to sečteme, je to 2200 korun a je to nárůst skoro o 13 procent. Víte, že je to nejvyšší procentuální navýšení minimální mzdy od začátku milénia?
Máme také jednu z nejvyšších inflací od začátku milénia. Proti inflaci jsme velmi silně vystupovali, nezpůsobili jsme ji. Dali jsme vládě jasně najevo, jak má postupovat, ale nekoná tak. V tomto případě nechceme nic méně než to, aby se alespoň částečně inflace promítla do úrovně minimální mzdy.
Dali jsme vládě jasně najevo, jak má postupovat, ale nekoná tak.
Například v Belgii mzdový automat zohledňuje inflaci a nezpůsobuje hyperinflaci. Pouze zachovává kupní sílu a v tomto případě chceme, aby se tím vláda zabývala, protože právě adekvátní minimální mzda je předmětem směrnice Evropské unie.
Tvrdíte, že tlak na zvyšování mezd nepopohání inflaci. Ekonom Lukáš Kovanda ale upozorňuje, že jestliže ten začarovaný kruh mezi růstem mezd a inflací nepřetneme, inflace bude trvalejším problémem a trvaleji budeme snižovat životní úroveň nás všech.
To by muselo platit, že mzdy jsou předmětem a důvodem pro inflaci. Tak to není. Toto tvrzení potvrdila Evropská centrální banka i ekonomové. Tuto inflaci nezpůsobil požadavek na mzdy.
Hospodářská komora poukazuje na to, že produktivita roste pomaleji než výdělky.
To není pravda, zvláště v době, kdy tady máme obrovskou inflaci. Produktivita práce roste rychleji než mzdy. Výsledkem je šílená inflace, kterou mzdy rozhodně nezpůsobily. Ta je způsobena úplně jinými fenomény, a to ještě ve stejné situaci, kdy posiluje kurz české koruny, takže zboží, které přichází zvenku, je levnější.
Produktivita práce roste rychleji než mzdy.
Je dobře, že národní banka se v této věci chová tímto způsobem, protože kdyby se ještě do toho pustilo zhoršení kurzu české koruny, tak máme další problém. Pokud nastala inflační očekávání, tak jsme řekli už v lednu roku 2022, jakým způsobem má vláda postupovat - obdobně jako francouzská, že má použít zákon o cenách, který tady platí.
Ne zastropovat ceny, ale použít metodu, která je v zákonu umožněna, tedy věcné usměrňování cen. Podívat se na marže a začít regulaci, uznat oprávněný zisk a podobně, tak, jak to zákon zná. Kdybychom to dělali, tak bychom neměli například oproti Francii dvojnásobnou inflaci.
Čtěte také
Od příštího roku by se měla minimální mzda valorizovat automaticky podle průměrné mzdy. Souhlasíte s tím návrhem?
Takový návrh ještě v této podobě neexistuje. Měli jsme první jednání v této věci, tedy jak se v České republice promítne evropská směrnice o adekvátních minimální mzdách do českého právního řádu, a v tomto případě je tam docela závažný nedostatek.
To, co nám bylo předloženo, je proti duchu směrnice, protože tam existuje i možnost snížení, což považujeme za naprosto nevídané. Výtky jsme na jednání sdělili, takže uvidíme, jak bude tato debata pokračovat.
Je namístě opatrnost vlády v otázce zveřejnění návrhu důchodové reformy? A proč je Josef Středula proti obnovení karenční doby? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Středula k odstoupení z prezidentské kandidatury: O mém rozhodnutí věděl jen můj nejužší tým
Co přivedlo odborářského předáka k rozhodnutí vzdát se kandidatury na prezidenta republiky? Jak toto rozhodnutí hodnotí jeho podporovatelé?
-
Ekonom: Věk odchodu do důchodu by měl být navázán na naději dožití. Na velkou reformu je pozdě
Čeští politici stále diskutují o důchodové reformě, někteří odborníci ale soudí, že na skutečnou reformu už je pozdě. Proč? Dočkají se v budoucnu všichni rovných penzí?
-
Valorizace funguje jako sněhová koule, není možné ji pozastavit, vysvětluje ekonom Pertold
Co čeká důchodový systém v příštích letech, až začne odcházet do důchodu generace tzv. Husákových dětí? Opravdu nemohla vláda přistoupit ke změně valorizace penzí dříve?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.