Potkala Jiřího Bartošku a přestala s drogami. Snímek Mallory Heleny Třeštíkové končí nadějí
Každý z nás ze sebe vydoluje nějaké téma o tom, jak se ocitnul dole a potřeboval vzpruhu. Snímek Mallory Heleny Třeštíkové je příběhem o narkomance, samoživitelce, naději a o tom, jak se ze dna dostat nahoru. „Vidíme, že to jde,“ říká dokumentaristka Helena Třeštíková, která zavítala do mobilního studia Radiožurnálu v Karlových Varech.
Mallory je další z časosběrných snímků. Režisérka ho natáčela dlouhých 13 let. „V tomto příběhu mě těší, že končí nadějí, na konci je pozitivní moment. A že nějaký příběh ze života není depresivní? To je přeci radostné,“ připomíná.
Mallory, která se v dobách drogové závislosti jmenovala Mirka a později si pozměnila jméno, během těhotenství nemohla přestat fetovat, aby se nepoškodil plod. Pak ale přišlo osudové setkání. Žebrala na Karlově mostě, byla tma a všude prázdno. Najednou se před ní objevil herec Jiří Bartoška.
„Zastavil se s ní, dlouze si spolu povídali a on jí mluvil do duše. Mallory později popisovala, že když jí takový chlap říká, že musí přestat, tak přestane,“ popisuje režisérka. Šanci na změnu má podle ní každý, ale jenom to nestačí. Nesmí chybět vnitřní motivace, síla, schopnost nevzdávat se.
„Ukázalo se, že Mallory to dokáže i v situacích, které byly neradostné, ve chvílích, kdy vypadalo, že beznaděj je všeobjímající, “ vysvětluje. Hlavní hrdinka příběhu nyní studuje sociální práci a pracuje pro asistenční službu pro vozíčkáře, jezdí s nimi na různé akce a doprovází je.
Film také poukazuje na to, jak si hrdinka musí pomoci sama, stát ji nepomůže. „Mluví se o potřebě sociálních bytů, proto doufám, že by film mohl pomoci. Ukazuje totiž, jak to u nás nefunguje,“ dodává Helena Třeštíková.
Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Procházet se vesmírem a dotýkat se hvězd je možné i ve svěrací kazajce…
Jan Pokorný, projektový manažer ČRo
Tulák po hvězdách
Vězeň Darrell Standing, původně profesor agronomie, byl za vraždu svého kolegy odsouzen na doživotí. Pět let pak strávil ve tmě v samovazbě, dost často i ve svěrací kazajce.
