Postup na World Baseball Classic byl obrovský a nečekaný úspěch, říká člen reprezentace Marek Chlup

Co pro český baseball znamená postup na prestižní turnaj World Baseball Classic?

Je to obrovský a nečekaný úspěch. Samozřejmě jsme si věřili, ale moc se nám v okolí nevěřilo, že máme šanci na postup. Cítili jsme, že i díky předchozím výsledkům máme roli outsidera. 

Navíc po vysoké úvodní porážce se Španělskem převažovala spíše skepse. Co se potom zlomilo?

Náš trenér Pavel Chadim to řekl přesně, když tvrdil, že jsme si v prvním zápase se Španělskem sáhli na dno. Navíc turnaj byl formátem, že kdo dvakrát prohraje tak končí, tak naše jediná šance byla všechna zbylá utkání vyhrát. Možná nám to paradoxně pomohlo, protože z nás spadnul tlak, neměli jsme, co ztratit. Do každého zápasu už jsme vstupovali s tím, že ho potřebujeme vyhrát.

V posledním utkání jste předvedl důležitý obranný zákrok. Jaký to byl pocit, když víte, že to bude znamenat postup na prestižní turnaj?

Pocit to byl skvělý, ale v ten moment jsem myslel jen na to, jak vyhrát zápas. V zákroku mi pomohl zkušený hráč Martin Červenka, který při příhozu na domácí metu to skvěle zachytil. Navíc to bylo v závěru zápasu, takže nervy už hodně pracovaly a začali jsme cítit, že výhra je tak blízko, to nám hodně zvedlo sebevědomí.

Proběhly po tak velkém úspěchu i velké oslavy?

Ano, slavili jsme hned po zápase, na hotelu i cestou zpátky do Prahy. Moc jsme si to užili a byli rádi, že během cesty můžeme slavit a ne smutnit, že nepostupujeme.

Jaký byl druhý den v práci?

Bylo to ještě horší v tom, že poslední zápas se Španělskem se hrál ve středu v sedm hodin večer a už na čtvrtek ráno měli někteří kluci z týmu domluvenou práci. Na poslední chvíli pak volali šéfům, že ve čtvrtek nemůžou přijít. Každopádně čtvrtek i pátek byly v práci náročné.

World Baseball Classic je neprestižnější baseballovou akcí?

Ano, protože tu akci pořádá nejprestižnější Major League Baseball. Díky  zastoupení zemí, které tam jsou, je to bráno jako mistrovství světa. Koná se to v březnu a protože Major League Baseball startuje až v dubnu, tak tam můžou startovat ty největší hvězdy.

Může Váš úspěch pomoci v motivaci i mladších baseballistů?

Pamatuji si, jak jsem se byl v roce 2012 podívat na první kvalifikaci na World Baseball Classic, sledoval jsem ty hráče a říkal si, že si chci na velkém hřišti zahrát a užít si tu diváckou kulisu. Dokážu si představit, co to asi musí být pro mladé baseballisty, když nás v březnu uvidí hrát před padesáti tisíci lidmi. Jsem za to moc rád. 

Už se nějak řeší, zda budete mít při přípravě na WBC více volna v práci a více finančních příspěvků?

Momentálně je to dost čerstvé, ale neustále se to probírá. Bavil jsem se s pracujícími hráči u nás v týmu a tvrdili, že tomu obětují všechno. Baseball pro nás není hlavním zaměstnáním, ale všichni obětujeme hodně. Není u nás hráč, který by k práci nestrávil minimálně tři hodiny baseballem. I já jako student je obdivuji, protože jdou na osm hodin do práce a pak pokračují na baseball. Nezdá se to, ale náš sport je hodně časově náročný. Sice jsme amatéři, ale trénujeme podobně jako profíci proti kterým v březnu nastoupíme.

Čtěte také

Baseball jsou rychlé šachy

Znamená turnaj WBC vstupenku do nejlepších soutěží světa?

Určitě může být. Já osobně tam ale pojedu jako týmový hráč a budeme tam chtít uspět jako tým. 

Jedná se o časově náročný sport, jak často se s týmem potkáváte?

Celé září jsme měli vyčleněné na přípravu na kvalifikaci, hráli jsme i přípravné zápasy s Německem a Španělskem. Tréninky nejsou tak intenzivní, ale jelikož se snaží simulovat zápasy tak trvají třeba tři až čtyři hodiny. Předzápasová příprava se hodně táhne a pro širší veřejnost to nemusí být úplně lákavé. Ti, kteří ale rozumí té strategii baseballu, se tím mohou hodně pobavit. 

Co je na strategii baseballu nejzábavnější?

Líbí se mi, že žádný zápas není předem rozhodnutý a může se stát cokoliv. Za příklad můžu vzít kvalifikační utkání se Španělskem, kdy nám v prvním zápase dali jednadvacet bodů a v tom závěrečném pouze jeden. Hodně záleží také na rozhodčím. Kouzlo tkví v tom, že záleží hodně na taktice.

Jak probíhá taktická příprava před zápasem?

Máme trenéry, kteří sledují ostatní týmy, proti kterým budeme hrát. Říkají nám kam nejčastěji jejich pálkaři pálí, jaký typ nadhozu volí. Jako pálkař před zápasem hodně často sleduji videa nadhazovačů, abych věděl jakou mají tendenci. 

Dočetl jsem se, že pozice třetího a čtvrtého pálkaře jsou důležité. V čem?

Jsou důležité, protože ten line-up pálkařský je jasně nastavený a chodí za sebou ve stejném pořadí. To se musí napsat do soupisky před zápasem. Třetí a čtvrtý pálkař chodí na pálku často, protože zápas začínají v první nebo ve druhé směně. Navíc stahují běžce na metách. 

Jak je na hřišti důležitá komunikace mezi catcherem a pálkařem?

Catcher ukazuje nadhazovačovi, jaký chce nadhoz, protože je více typů. Také ví, co jaký nadhazovač dovede a tak se mu snaží poradit.

Rozhodčí v baseballu spoléhají pouze na svoje oko nebo mají k dispozici i video?

Je to na jednom rozhodčím, který stojí za catcherem. Míč musí proletět nad metou, mezi koleny a hrudníkem pálkaře. Často se stává, že v té rychlosti to rozhodčí spletou. U nadhozů žádné video nefunguje. U rozhodčích na metách už video existuje. 

Jaká je pozice hráčů, kteří jsou v poli až v zadní části?

To je zrovna třeba moje pozice. Chodí tam na nás procentuálně méně balonu než hráčům uvnitř pole. Za celý zápas na nás jde třeba pět, šest míčů, ale většinou bývají hodně důležité. Soustředěnost je tam tak stejná jako u vnitropolařů. 

Můžete vyjmenovat nejprestižnější pozice na hřišti?

V obraně je to spojka. Hráč, který stojí mezi druhou a třetí metou, dostává nejvíce balonu a je nejčastější součástí rozehrávky. Až asi po nadhazovači, kteří tu hru řídí a jsou v přední linii.  

Hrajete baseball na univerzitě v Americe. V Čechách se vám nelíbilo?

Líbilo, ale abych mohl hrát baseball na té nejvyšší úrovni při studiu, tak to pro mě byla ta nejlepší volba. V Americe jsou podmínky profesionální a umožňují mi, abych se neustále zlepšoval. Ráno studuji a odpoledne můžu třeba osm hodin trávit tréninkem. Hrajeme šedesát čtyři zápasů za 4 měsíce.

Jak dlouho už v Americe funguje?

Už jsem tam pátý rok, mám za sebou tedy čtyři sezony.

Jak to v současnosti vypadá s úrovní baseballu v Čechách?

Myslím si, že to je na obrovským vzestupu. Česká extraliga se zvedla i díky tomu, že si kluby pořizují hráče z Ameriky. Individuality přináší obrovskou kvalitu a celá soutěž tím získává pozitivní aspekty.

Váš otec působí jako trenér. Byl to i důvod, proč jste začal s baseballem?

Přivedl mě k tomu, už od útlého dětství jsem s ním jezdil na zápasy. Zároveň jsem ale dělal hodně sportů, nechal si mě vybrat. Pořád jsem se tak nějak točil kolem baseballu a už mi to zůstalo.

Máte nějaké doporučení pro mladé začínající baseballisty?

Určitě bych jim nabídl, ať si to vyzkouší v nějakém týmu. Trávíme spolu hodně času na tréninku, ale i mimo něj. Je to tedy ideální pro někoho, kdo hledá kolektiv, má rád rodinnou atmosféru a navíc je soutěživý. S baseballem se může podívat po celé republice, ale i po světě.

V jakých zemích je váš sport populární?

Hodně populární je v Asii. Velkou oblibu má v Japonsku nebo Jižní Koreji. Do popředí se hrnou Austrálie, ale i třeba Dominikánská republika, Venezuela nebo Kuba. 

Co je v začátcích s baseballem nejtěžší?

Je to sport založený na dovednostech. Pokud někomu úplně nejdou míčové sporty, tak se s tím bude muset více srovnávat. Problémem bývá i dostatek času, protože baseball ho sebere opravdu hodně. I proto je vidět, že hodně lidí končí po přechodu na střední nebo vysoké školy, kdy už toho času nemají tolik.Moc to nepřeje uspěchané době.

Co v baseballu obnáší pozice catchera? Užijte si celý rozhovor s českým baseballistou Markem Chlupem. 

Sportovní talkshow Na férovku s Vavřincem Hradilkem každý čtvrtek živě na Radiožurnálu Sport|foto:Aleš Vavřík