Postřik ze skořice, zahrádka bez chemie. Objevujeme byliny, co už naši předkové znali, popisuje botanik

18. prosinec 2021

Nakolik můžeme bylinkami předcházet nemocem? „Jestli si lidé myslí, že vás vyléčí z koronaviru, tak ne. Můžete ale svůj imunitní systém vyladit, aby nedocházelo k cytokinové bouři, což je ten problém s dýcháním,“ říká botanik Roman Pavela, který patří mezi nejcitovanější vědce světa. Pomocí kterých rostlinných směsí můžeme šetrně pečovat o vlastní zahrádky? Proč se na řadu starých technik zapomnělo?

Co vlastně vyvíjíte? Úplně nové rostliny, nebo zdravější rostliny, které náš organismus vyčístí a pomohou mu s imunitou?

Mojí hlavní náplní je výzkum a vývoj botanických pesticidů. Potraviny přišly až v posledních třech, čtyřech letech. Ještě před touto koronavirovou krizí jsem si říkal, že lidé nemají moc pestrou potravu. Většina lidí kupuje to, co najde v obchodech, a víte sama, že když chodíte do jednoho a toho samého obchodu, že tam mají pořád ty samé věci. Je potřeba trochu zpestřit.

Čtěte také

Chybí nám látky, které jsou obsažené v léčivých rostlinách a které nám pomáhají se zažíváním, vylaďovat ten náš imunitní systém. Jsou tam různé polysacharidy, polyterpenické látky, tedy takové ty větší molekuly, ale i terpeny, to znamená ty rostlinné vůně a tak dále. To jsou všechno rostlinné látky léčivého charakteru, ovšem takového toho preventivního. Pomáhají nám spíš vylaďovat naše orgány, aby dobře fungovaly, než že by byly přímo léčivé jen tak. Takže jsme zažádali o první projekt, ten jsme dostali, a z něj vznikla celá řada výrobků, které obsahují zdraví prospěšné látky. Říkal jsem si, jak jinak je dostat do lidí než v těch běžných potravinách.

Mnozí si právě říkají, že budou mít zahrádku, budou na ní něco pěstovat a bude to zdravé. Budu to pěstovat bez chemie, budu to ošetřovat tak, jak to dělaly třeba naše babičky. Nejčastěji v našich zahradách najdeme rajčata, cherry i koktejlová, pak jsou tam okurky, jablka, meruuňky, rybíz a brambory. Jak tyto rostliny a plodiny chránit před škůdci a jak je pěstovat bez chemie? Jde to vůbec?

Jde to, samozřejmě. Máme celou řadu takzvaných botanických pesticidů. Můžete macerovat některé bylinky, které obsahují biologicky aktivní látky, které mají pesticidní účinky.

Babička třeba dělala jíchu z kopřiv.

To je dokonce takzvaná základní látka a má hnojivé účinky.

Čtěte také

Člověk ale musí mít větší zahradu – v tom okruhu, ve kterém to děláte, je to dost cítit.

Ano, když děláte jíchu a kopřivy vykvasí, tak jsou cítit, to máte pravdu. Zase jsou ale docela účinné. Když jsme vzpomínali hřebíček a skořici, tak to je fungicidní směs. My jsme mezi nimi zjistili synergický efekt, zabalili jsme je do jednoduchých pytlíčků...

Kam si to dám? Do skleníku to pověsím?

Ne, vymacerujete. Vezmete ten sáček, je to v podstatě stejné, jako když děláte čaj. Pak to máte jako postřik, používá se to proti plísním, ať už na těch rajčatech nebo okurkách a tak dále. Česnek se tím také moří před výsadbou. Nebo pytlíčky proti sviluškám, těch je každý rok hodně a dokáží zdecimovat celou úrodu. A takovýchto rostlin je celá řada.

Co biologického platí proti sviluškám?

No je to zase ta skořice, ve spolupráci s mydlicí lékařskou. Naši předkové celou řadu věcí znali. Pamatuji si, jak si můj děda schovával špačky z cigaret. Tam byl ten tabák a když přiletěly mšice, tak to vymaceroval a stříkal tabákovým výluhem, což už znali v 16. století. U nás se používala celá řada těch rostlin – třeba chryzantéma stračkolistá, která se používá dodneška a používala se už za starověkého Říma. Akorát že ve 40. letech, po objevení insekticidních účinků DDT, začalo období chemizace a ve všech rozvinutých státech chemie tyto přírodní věci vytlačila. Dalo by se říct, že neobjevujeme vůbec nic nového, spíš znovuobjevujeme to, co už jsme znali. Akorát to děláme trochu sofistikovanějším způsobem a hlídáme účinnost, vliv na necílové organismy a naše zdraví.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.