Poštovní dodávky by mohly v budoucnu v centrech měst nahradit elektromobily nebo nákladní kola. Nový systém testují ve Skandinávii

„Je to pracovitá včelka a je bezemisní, takže to pojmenování přišlo tak nějak samo,“ usmívá se Christoffer Sveder ze švédské společnosti Clean Motion. S reportérem Experimentu Vojtěchem Kovalem stojí u malé elektrické tříkolky Zbee. Nad předním kolem má jeden kulatý světlomet a především velké čelní sklo, skrz které je vidět řídítka a jednu sedačku.

„Tohle je verze se zavíracím nákladovým prostorem. Stačí otevřít a získáte prostor, do kterého se toho celkem dost vejde,“ ukazuje Christoffer kufr malé tříkolky. Místo něj může Zbee mít dvě sedačky navíc. V této trojmístné verzi se uplatní jako taxi, sdílené auto nebo jako součást firemního fleetu.

Jak vyřešit nabíjení?

Pro různé typy podnikání nabízí Clean Motion také různé varianty nabíjecího systému. „Firma spravující nějaký areál nebo továrnu nebude potřebovat rychlodobíjení. Pohybují se na velmi malém prostoru, takže s dojezdem kolem 80 kilometrů budou dobíjet nanejvýš několikrát týdně,“ vysvětluje Sveder.

„Když ale doručujete zásilky, musíte mít auta neustále připravená vyrazit do ulic, takže potřebujete rychlé dobíječky. A taxislužby zase potřebují pořád jezdit, takže využijí systém výměny baterie,“ dodává.

Velkou slabinou stávajících aut je, že jsou kvůli své konstrukci zbytečně těžká a až 95 procent paliva se spotřebuje na jejich rozpohybování. Tříkolka Zbee nemá ocelový rám, je vyrobená z kompozitních materiálů a na její pohon tedy stačí malá baterie, která tak ani nezvyšuje její hmotnost. Zbee je také velmi mrštná a na cestě zabere jen asi čtvrtinu plochy běžného auta.

Zásilka až ke dveřím

Právě jednoduchý pohyb v přeplněných ulicích přiměl norskou poštu Posten Norge, aby v Oslu i dalších městech začala používat malé elektromobily a nákladní elektrokola Armadillo švédského výrobce Velove.

Armadillo má čtyři kola, řidič sedí v přední části na pohodlné ergonomické sedačce, pedály jsou umístěné ve špičce vozítka. Řidič šlape s nataženýma nohama a pomáhá mu s tím malý elektromotor. Za zády má přepravní box o velikosti 150 cm3.

Podle Fredrika Lindquista, který má v Posten Norge na starosti logistiku, mají tato vozítka oproti běžným dodávkám hned dvě zásadní výhody: „Zaprvé se můžeme mnohem rychleji pohybovat městem, zvláště v ulicích v centru. A druhá výhoda je, že můžeme zastavit přímo přede dveřmi a prostě jen rychle zaběhnout dovnitř.“

Řešením jsou překladiště

Norská pošta v současnosti testuje hned několik druhů malých elektromobilů a nákladních kol. Jen jedno univerzální řešení totiž asi neexistuje.

„Záleží na tom, v jaké oblasti doručujete a jak je vzdálená od překladiště. Pokud je daleko, je asi lepší použít Paxster, tedy elektromobil. Ale když je to blízko, nákladní kolo je lepší. Zvlášť v úzkých ulicích, kde můžete využít cyklopruh,“ vysvětluje Lindqiust s tím, že přes všechny výhody je celý proces potřeba ještě zefektivnit.

Čtěte také

Drony pošťáky jen tak nenahradí, tvrdí expert. V čem už dnes bodují Češi se svými drony?

Norská pošta, podobně jako její konkurenti, proto přešla na systém takzvaných city hubů – překladišť. Z velkého skladu za městem jezdí nákladní auta a dodávky jen do nich. Tam si zásilky rozeberou menší elektromobily a nákladní kola, která je vozí už jen na kratší vzdálenosti. Jsou rychlejší a není proto potřeba čekat, až se zcela zaplní.

Pošta a popeláři v jednom

Ve švédském Stockholmu zase začala místní dceřiná firma norské pošty na popud tamní radnice spolupracovat se společností Ragn-sells, která ve městě sváží odpad.

„Je to celkem logické. My jezdíme s plnými auty do překladiště ve městě a s prázdnými ven z města do skladu. A odpadové firmy to mají opačně,“ vysvětluje Frederic Lindqiust. I když připouští, že řidiči poštovních dodávek měli zpočátku problém s tím, že by měli začít svážet odpad.