Posledních 11 dní Simona Bolívara. Jihoamerický generál-osvoboditel zemřel v Santa Martě, kolumbijské matce měst
Pláže s bílým pískem a průzračně tyrkysovou vodou teplou jako kafe a na obzoru nejvyšší kolumbijské pohoří, které se tyčí do výšky přes 5700 metrů. To je Santa Marta, nejstarší město Kolumbie, jehož břehy omývá Karibské moře. V ulicích je navíc všudypřítomný odkaz venezuelského generála a osvoboditele Simona Bolívara. Právě tady totiž strávil své poslední dny.
Skupina tanečníků a tanečnic v pestrobarevných šatech s volány a květinami ve vlasech předvádí tradiční kolumbijský tanec cumbia. Ten v sobě mísí prvky kultury původních domorodých obyvatel, španělských kolonizátorů i afrických otroků.
O kus dál se v trávě plazí leguán. Jsem v haciendě Quinta de San Pedro Alejandrino, kde roku 1830 zemřel Simon Bolívar, hlavní představitel jihoamerického boje za nezávislost na Španělsku, který od kolonizátorů osvobodil několik zemí včetně Kolumbie, Venezuely či Peru.
„Zde osvoboditel strávil posledních 11 dní svého života. Zemřel v téhle ložnici. Přijel sem 6. prosince 1830 a zemřel 17. prosince v posteli, kterou tu vidíte,“ vypráví mladý průvodce Ismail a ukazuje na hodiny, které se prý zastavily v okamžiku Bolívarovi smrti.
„Když zemřel, byl u něho generál Mariano Montilla. Říká se, že tasil meč, zastavil hodiny a pronesl tahle slova: ‚Jestliže zemřelo slunce Ameriky, čas v této místnosti se musí zastavit.ʻ A tak zvěčnil okamžik smrti osvoboditele.“
Čekání na pohřeb
Kolem haciendy se rozléhá veliký park s palmami, sochou Bolívara, botanickou zahradou i divadlem. Návštěvník by tu mohl strávit klidně celý den, já ale mířím dál do historického centra Santa Marthy. A jak se ukazuje, duch kolumbijského Osvoboditele mě provází i tady.
„Když zemřel, převezli jeho tělo z haciendy Quinta de San Pedro sem do tohoto domu a tady ležel až do pohřbu,“ říká mi Eva, prodavačka suvenýrů v Muzeu zlata, které se nachází v pozoruhodné budově.
„Je to nejstarší město v Kolumbii a tohle je jeho nejstarší dům. Odehrálo se tu spousta věcí. Bylo to místo, kde se kdysi setkávala španělská společnost. Pak se zde mnohokrát měnili majitelé. Dům sloužil jako celnice, škola, banka...“
Setkání s duchy
Koloniální dům se nachází, jak jinak, na Bolívarově náměstí. Dnes je tu dost živo – Santa Marta totiž tento listopadový týden hostí velký politický summit. A jako doprovodný program sem přijeli umělci z celé Kolumbie.
Potkávám třeba tři mladíky s pomalovanými obličeji. Jsou vybaveni rumba koulemi a různými chrastidly a připravují se na večerní vystoupení.
„My jsme duchové. Tenhle náš tanec, jeho choreografie, vychází z tradice města Mompox. Tam mají původ mýty o existenci duší a jejich průvodců. A naše vystoupení z toho vychází,“ vysvětluje jeden z nich – Christian.
Všichni jsme migranti
O pár ulic dál, v Parku de Los Novios, maluje pod žhnoucím sluncem skupina umělců na stěny murály. Mezi nimi Nelson Rodriguez, který přijel z Bogoty.
„Tahle nástěnná malba se dotýká tématu migrace. Chci ukázat, že v konečném důsledku jsou všichni lidé nějakým způsobem migranti. Jsme kosmopolitní, bez ohledu na to, zda jsme chudí a migrujeme z nutnosti, nebo máme peníze na cestování letadlem. Chci tím říct, že všichni bychom měli mít svobodu cestovat a že by neměly existovat hranice,“ rozpovídá se.
Na malbě vidím kolumbijskou tropickou vegetaci a také ptáky, tukana a kondora, který je národním symbolem Kolumbie. Zamyšlená dívka pak prý ztvárňuje sen o cestování, který máme všichni.
Mohlo by vás zajímat
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
ONLINE: Ledecká překvapivě končí ve čtvrtfinále, Maděrová je v semifinále a pojede o první medaili
-
SPD, a hlavně Motoristé po boku ANO ztrácí podporu, ukazuje model Kantaru. Nejvíce narostli Starostové
-
Naděje Vonnové na olympiádě zhasly. Americká lyžařka ve sjezdu upadla, přiletěl pro ni vrtulník
-
Bití páskem, urážky a nadávky. Za 20 let týrání manželky a tří dětí dostal muž 6,5 roku vězení
