Poslední fajront. Co bude s horníky, doly i regiony bez těžby uhlí?
Jak havíři z dolu ČSM vnímají konec těžby černého uhlí v Česku? Vládne mezi nimi smíření i rezignace
Těžba černého uhlí v Česku po téměř 250 letech skončila. Poslední hornická směna vyfárala z dolu ČSM na Karvinsku v noci na neděli a společnost OKD začala s jeho celkovou likvidací. Symbolický poslední vozík s uhlím vyjede na povrch ve středu. Na celý tento týden proto Český rozhlas Ostrava připravil seriál Poslední fajront. Hovořil s horníky, pamětníky, a zjišťoval také, jakou má hornictví budoucnost. První díl patří hlavně havířům.
Běžná směna, běžný pracovní den těžby. Nic z toho dnes už neplatí, dobývání skončilo. „Já jsem důlní vyučenec, takže je to zvláštní,“ říká jeden z horníků. Fárat se tady bude sice dál, ale už jenom kvůli likvidaci dolu ČSM.
Čtěte také
„Vnímám to blbě, ale co mám dělat. Nic jiného mi nezbývá. Spadl mi kámen ze srdce, protože nabídky jsou,“ říká přípravář Lukáš Budaj v den své poslední šichty s tím, že je kam jít.
Na poslední směně je také Petr Foltýn z takzvaného vybavování. „Beru to jako fakt, já jsem se s ním smířil. Těším se na důchod,“ říká po 41 odsloužených letech.
‚Ostuda nejen pro havíře‘
Smíření a rezignace dnes vládne mezi havíři. Spíše mávnou rukou a nechtějí o konci těžby moc mluvit. Naopak starší vysloužilí horníci, kteří uniformu dodnes hrdě nosí, se kritikou netají a jsou slyšet.
Nechápou, co se to s uhlím vlastně stalo. „Z hlediska ekonomiky to rozhodně není dobré, že končíme všechny šachty. Máme železárny, potřebujeme koks a tak dále,“ říká Karel Piško. „Abychom dováželi uhlí, které tady ještě je? Je to směšné, není to ostuda jen pro havíře,“ doplňuje Silvestr Greguš.
Jenže poptávka po českém černém uhlí v energetice nebo hutním průmyslu už je nízká a pořád klesá, říká generální ředitel OKD Roman Sikora. Navíc nejsou noví horníci. Průměrný věk těch současných je téměř 50 let.
Zbývajících přes 400 milionů tun uhlí v dobývacím prostoru dolu ČSM se podle Sikory už nevyplatí dostat na povrch z mnoha důvodů: „Jsou sice zásoby, které se pod námi nacházejí, nicméně jsou nevytěžitelné, a to z ekonomického, personálního a geologického hlediska.“
„I z hlediska vlivu na zastavěnost. Museli bychom vystěhovat některé části obyvatelstva, zejména z lokality Staré Město,“ upozorňuje Sikora.
Vývoj v čase
Čtěte také
Jedna věc se za poslední roky změnila. Propouštění horníci měli dříve velký strach, co s nimi bude – že jinou práci nenajdou. Teď je to spíš naopak. „Má to smysl. Nevidím to v katastrofických scénářích,“ popisuje havíř.
Na konci roku 2020 vznikla krátká nahrávka anonymního havíře, která předběhla odhady ekonomů i politiků. „Šachty tady v revíru skončí do pěti let. Šachty nebudou vůbec,“ říká na nahrávce havíř. Netrefil se jenom o dva měsíce.
V úterním 2. díle seriálu Poslední fajront se Český rozhlas Ostrava zaměří na konec těžby přes orosenou sklenici v posmutnělé hornické hospodě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
