Poslech zahájila Plíseň a Tektonika citů

6. říjen 2010

V úterý ráno byl zahájen poslech soutěžní sekce rozhlasových her v prostorách Lázeňského salonku v hotelu Bellevue. Jako první se představila hra Érica-Emmanuela Schmitta Tektonika citů, po ní následovala Plíseň autora Marita Tusvíta.

Po téměř dvouhodinovém poslechu těchto rozhlasových adaptací divadelních her nastala první beseda. Spolu s přítomnými zasedla čtyřčlenná porota do symbolického kruhu a začala debatovat o zmíněných hrách. Moderátor semináře Aleš Vrzák vyzval jednotlivě divadelního pedagoga a dramatika Přemysla Ruta, divadelní režisérku Natálii Deákovou, zvukového režiséra Martina Pinkase a scénáristu a režiséra Karola Horvátha, aby se k poslechu vyjádřili. Besedě byli přítomni i zástupci obou her, kteří mohli na podněty porotců reagovat. Zatímco Natálie Deáková přiznala, že v hodnocení pro ni budou stěžejní zejména herecké výkony, Martin Pinkas se zaměřil především na technickou složku zvukového provedení.

Pro mě nejzajímavější moment diskuze nastal ve chvíli, kdy se strhla vášnivá debata nejen mezi porotci o zvukovém znázornění telefonního hovoru v jedné z her. Zatímco polovina poroty byla toho názoru, že zvuk je nepřirozený a pro posluchače matoucí, druhá část si stála za tím, že jde o zdařilý nápad, který hře dodává atmosféru. Díky tomu vyvstala otázka, zda je zásadním požadavkem, aby rozhlasová hra byla realistická, nebo je lepší ji pojímat jako autorovu kreativní hříčku se zvukem.

Poslech rozhlasových her

O odpovědi na ni by se dalo polemizovat celé odpoledne. Jak zdůraznil Aleš Vrzák, jde o individuální názor a úhel pohledu každého z přítomných. Přestože názory se chvílemi míjely, první beseda proběhla v přátelské atmosféře. Do nejužšího kola postoupilo 7 rozhlasových her. Porotci tak před sebou mají ještě poslech 5 dalších počinů, předtím než rozhodnou o vítězi, který bude vyhlášen na slavnostním předávání cen ve čtvrtek večer.

autor: pan
Spustit audio

Naši partneři