Poslankyně ANO si vyzkoušela život v sociálně vyloučené oblasti. „Mezi místní jsem nezapadla,“ přiznává Eva Fialová

Na jaře prohlásila, že se do ústecké čtvrti Předlice přestěhuje na půl roku. Nyní má za sebou téměř půlku. A dojmy? „Život tady není moc jednoduchý,“ shrnuje své pocity. „Dennodenně tu vidíte problémy a jako jedinec s nimi nejste schopen nic udělat.“

Ona sama prý v ústecké vyloučené čtvrti působí jako rušivý element. A ostatní obyvatelé k ní proto často přistupují s nedůvěrou. „Bojí se, že bych jim mohla znepříjemňovat život. Snažím se tak nepůsobit, chci problematiku poznat, vysvětlovat a hodně komunikovat,“ zdůrazňuje poslankyně. „Pořád ke mně ale přistupují s obezřetností a odstupem.“

Exekuce a práce na černo

Čtěte také

Odešli do nejistoty, s majetkem v tašce. Jak se daří lidem vystěhovaným z ubytoven v Ústí?

Největším problémem obyvatel ústeckých Předlic jsou podle ní exekuce. „V současné chvíli se stále víc vyplatí být na podpoře sociálních dávek. Dluhy se samozřejmě musí splácet, je ale třeba taková nastavit pravidla, aby vám v rámci exekucí nesebrali veškeré finance.“

Rozšířené je i zaměstnávání na černo. „Odhaduju, že jde o 60 procent mužské populace,“ upozorňuje. 

Proč se nedaří zlikvidovat takzvaný obchod s chudobou? A musela na své sousedy někdy zavolat policii? Poslechněte si celý rozhovor.