Posílit pravomoci Bruselu v oblasti zdravotnictví? Jsem pro, říká biochemik Konvalinka

Američtí vědci satelitní sledování doplnili o sledování trendů ve vyhledávání na internetu. Uživatelé čínského internetu v té době také častěji vyhledávali slova, která odpovídají symptomům nemoci covid-19.

„Je to také zajímavý argument, ale tehdy slovo covid neexistovalo a nevěděli, že by to mohl být koronavirus, takže se vyhledávalo podle infekčních nemocí, kašle, horečky… Ale zase to může být způsobeno chřipkovou epidemií,“ říká biochemik Konvalinka v rozhovoru s Barborou Tachecí.

Čtěte také

Testujeme málo, tvrdí virolog Hirsch i biochemik Konvalinka. Teď to nutné není, namítá ministr Vojtěch

„Takže nevíme. Ale to, že se infekce šířila už koncem listopadu a v prosinci, je dnes považováno za jisté. A to, že tato sumární data získáváme překvapivě přesně s pomocí internetu, vyhledavačů a pohybu mobilních telefonů, je také pravda,“ konstatuje.

Čínská vláda označila závěry harvardských vědců za směšné. „Čínské vládě nevěřím. Jestliže to tak vehementně popírá, tak bych zpozorněl, jestli na tom náhodou něco není,“ říká Konvalinka. Připomíná, že Čína dnes čelí obvinění, že informace o nákaze zpočátku tajila. „V řadě zemí se chystají soudní procesy proti čínské vládě. Dělají to soukromníci a dokonce i některé státy uvažují o kolektivní akci,“ dodává.

Stačilo koordinovat

Evropská komise chce po zkušenosti s pandemií koronaviru posílit své pravomoci v oblasti zdravotnictví. Podle Konvalinky společnou evropskou politiku potřebujeme. „Jsem obecně proevropský člověk, Evropa je přes všechny své slabiny a nedokonalosti velký výdobytek. Viry neznají hranice, bylo to tady vidět – Čína, Itálie, Španělsko, Spojené státy…  Virus k nám přišel z Itálie, z Bostonu. Pokud si chceme zachovat svobodu pohybu po Evropě, nezbyde než mít společnou evropskou politiku, která to umožní,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

Pro oslabení viru nic nehovoří, počet nakažených klesá díky opatřením, říká biochemik Konvalinka

„V případě koronavirové pandemie by úplně stačilo koordinovat politiky v jednotlivých státech. A to se nestalo. Jednotlivé země začaly rychle nekoordinovaně zavírat svoje hranice. Způsobilo to spoustu škody. Musí tady být koordinace společné evropské politiky, společných pravidel,“ připomíná Konvalinka.

„Škody způsobené tím, že to děláme každý po svém, jsou větší než malé zdržení při koordinované akci. V případě exponenciálního nárůstu epidemie musí být akce velmi rychlá a právě proto potřebujeme efektivní rychlé celoevropské řízení těchto krizových situací,“ říká a dodává: „Bruselu bych dal vyšší pravomoci, než jsou pravomoci národních ministerstev.“

Chybí přesná čísla

Co je dnes nejslabším místem ve světovém boji s koronavirem? „Pořád není úplně jasné, jak velkou roli při šíření viru mají asymptomatičtí přenášeči. Tedy ti, kteří ještě nemají nebo vůbec nedostanou tu chorobu, nemají symptomy a přitom jsou infekční a mohou virus přenášet,“ vysvětluje Konvalinka.

Čtěte také

Odborníci zvažují, kde a jak budou testovat vyvíjené vakcíny proti koronaviru

Je prý překvapen, že dosud neexistují přesná čísla o tom, kolik takových lidí je a jak moc jsou infekční. „Data v publikacích jsou hodně konfliktní. Na jedné straně se argumentuje, že infektivita těch lidí je velmi nízká, na druhou stranu, že je to až 80 procent veškerého přenosu viru. Osobně jsem spíš na straně těch, kteří si myslí, že je nízká, zhruba 20 procent,“ popisuje biochemik.

Dobrou zprávou podle něj je, že lidé nejsou dlouhodobými bacilonosiči koronaviru. „Po několika týdnech se jejich imunitní systém s tím vypořádá a už nejsou infekční,“ dodává docent Jan Konvalinka.

Jak se ve světě hlásí podezřelé nákazy? Je nošení roušek v prostředcích hromadné dopravy smysluplné, když není povinné v restauracích? Nejen na tyto otázky odpovídal Barboře Tachecí.