Posílením Grónska posílíme spolupráci. V Arktidě nemůžeme hledět jen na klima, nastiňuje eurokomisař Síkela

Spolu s Ursulou von der Leyenovou jste Gróňanům slíbili na letošek a příští rok dalších 200 milionů eur. Proč? Je to reakce na snahy Donalda Trumpa získat Grónsko pro Spojené státy?

Ano a ne. Víte co, já jsem byl teď s prezidentkou von der Leyen v Grónsku už podruhé a byl jsem tam předtím v květnu, ale my jsme tento partnerský program začali připravovat už začátkem roku. Moje první schůzka s grónským premiérem k tomuto tématu proběhla v Mnichově v rámci Mnichovské bezpečnostní konference už v únoru. Pak jsem nějaké teze prezentoval i poslancům dánského parlamentu, jednal jsem o tom s dánskými úřady a cílem mojí mise v květnu bylo poslechnout si přímo Gróňany, členy vlády, místní komunity a do určité míry přijít s něčím, co si oni přejí, co jim může nejvíce pomoct.

A já vím, že spousta lidí to může vnímat jako nějakou reakci, ale když se podíváte na historii vztahů EU a Grónska, která má čtyřicetiletou tradici; když se podíváte na skutečnost, že Grónsko, které mimochodem já jako eurokomisař mám ve svém portfoliu v rámci tzv. evropských zaoceánských zemí a teritorií, tak významný rozpočet pro Grónsko tam byl už v minulosti, bylo to 225 milionů euro v rámci minulého multiročního finančního rámce. A náš návrh na navýšení a zdvojnásobení tohoto rozpočtu přišel ještě před tou eskalací.

Čtěte také

Gróňany pobouřila slova o koupi. Nechtějí obětovat svou zemi těžbě a penězům, říká politický geograf Kočí

To znamená, ten význam Grónska, jako nejvýznamnějšího a největšího arktického území v rámci evropských zemí, toho my jsme si byli vědomi dávno předtím.

Eskalace a zvýšený zájem o Grónsko, o celé arktické území jenom potvrdil náš pocit, že vše, co se děje v Grónsku, vše, co se děje v arktické oblasti, přímo souvisí s Evropou: ať jsou to klimatické změny, ať je to ekonomická bezpečnost, ať je to přístup k nerostným surovinám. Ale my v této věci zastáváme jasný pohled a to, že jediný, kdo může rozhodovat o své budoucnosti z hlediska mezinárodního práva, z hlediska principu suverenity, jsou Gróňané sami. A my jsme tím balíčkem chtěli dát jen najevo naši podporu, naši solidaritu, ale také zdůraznit to, že my máme eminentní zájem na bezpečném, udržitelném a ekonomicky prosperujícím Grónsku. A proto přišel ten balíček.

Nejen námořní cesta

A co tedy myslela předsedkyně Evropské komise slovy, že investice, o kterých jste mluvil předtím, zajistí, že EU bude v oblasti Grónska i Arktidy víc přítomná a silnější?

Když se podíváte na to, do jaké míry se mění celá arktická oblast – jednak je to klimatická změna, Arktida, arktická oblast se otepluje 4x rychleji, než je planetární průměr. A to je něco, co má bezprostřední dopad na Evropu, protože rozšiřující se tmavý oceán, ten ustupující lesklý led, ten proces ještě urychluje a z hlediska biodiverzity to má přímý dopad i na Evropu.

Čtěte také

Dramatické dopady změn klimatu uvidíme v polovině století, pokud něco neuděláme, říká meteorolog Žák

Druhá věc je, že v této souvislosti ten ustupující led také znamená, že se začínají objevovat nové námořní cesty, že se začínají objevovat nové možnosti dobývání a zpracování nerostných surovin v této oblasti. Celá arktická oblast je z hlediska dopravy, z hlediska konektivity, z hlediska kabelového propojení, satelitního propojení velmi významná...

A jak důležité je pro Evropany tzv. arktická námořní cesta?

... a když se podíváte, jakým způsobem se vyvíjí hybridní válka, do jaké míry se sabotáže na infrastruktuře staly její součástí, tak jestliže chcete v nějaké oblasti investovat, musíte být schopen danou oblast do určité míry chránit.

Hned se k tomu vrátíme, jestli dovolíte, ale ta otázka zněla, tzv. arktická cesta, jak je důležitá pro Evropany?

Jak jsem řekl, my jsme s Arktidou přímo spojení. Jednak, 500 tisíc Evropanů obývá arktickou oblast z těch osmi arktických zemí, kterým teda dominuje teritoriálně Rusko, které ovládá velkou část Barentsova moře, tak samozřejmě po té invazi na Ukrajinu se ten vztah změnil i v rámci spolupráce mezi arktickými zeměmi. Takže jednak tam máme nějaký geopolitický zájem, máme tam nějaký ekonomický zájem, klimatický zájem, ale samozřejmě tam máme i zájem podpory místních komunit a původního obyvatelstva, protože to je přímo svázáno s hodnotami a principy, na kterých je EU založena.

A pokud tedy mluvíme o nějakém posílení, o aktualizaci arktické strategie nebo přístupu EU k arktickému regionu, tak si musíme uvědomit, že ta původní je z roku 2021, to znamená dávno před válkou v Evropě, agresí Ruska vůči Ukrajině.

Čtěte také

Poradce prezidenta Kolář: Grónsko budeme chránit společně, pokud Trump nerozbije NATO. Tentokrát ho okolí nebrzdí

Druhá věc je posilování geopolitického významu i z hlediska ekonomického a dopravního. Vidíme například iniciativy, že Jižní Korea zkoumá možnosti, jak zkrátit cestu z Asie do Evropy, kdy skrze Suezský průplav to je přes nějakých 40 dní, a kdyby se dopravní spojení vedlo arktickou cestou, tak takto zkrátíte na nějakých dvacet osm dní.

Na území Grónska se také nachází 25 z 34 kritických minerálů a surovin. Pro Evropu to může být jedno z řešení, jak vyřešit čínskou dominanci, která dnes ovládá zhruba 74 % zpracování kritických nerostných surovin, a téměř 100 % vzácných zemin. My tam máme projekt, na který se teď díváme a financujeme studii proveditelnosti na těžbu a zpracování molybdenu – a jenom tento projekt by měl pokrýt stávající potřeby celého evropského obranného průmyslu, pokud jde o molybden. A díváme se i na další projekty. To znamená, je to kombinace všech faktorů a stoupajícího významu celé arktické oblasti nejen geopoliticky, ale i pro Evropu.

Bezpečnost a kritické suroviny

Připravujete zásadní úpravy arktické strategie z roku 2021, což už jste připomněl. V čem mají konkrétně spočívat? Devadesát procent unijních financí dosud směřovalo do školství. To se teď změní?

Pokud se jedná o těch 90 %, bavíme se primárně o Grónsku. V Grónsku jsme se zaměřovali na vzdělávání, na školství a tato priorita zůstane víceméně zachována. Jak jsem zmínil, částky navýšení rozpočtu z 225 milionů na 530 milionů pro příští rozpočtové období, pak ten nový balíček, který nazýváme partnerským balíčkem, který činí 200 milionů euro, tak podíváte-li se na grónský hrubý domácí produkt nebo podíváte-li se na jejich rozpočet, tak to jsou transformační projekty – projekty, které mohou pomoci změnit strukturu grónského HDP a transformovat celou ekonomiku. A na to potřebujete implementační kapacity. To znamená, přístup k vytváření lokálních kapacit, lokálního know-how, lokálních expertů, koordinace, tak ten bude zachován.

Čtěte také

Díky Trumpovi se Gróňané více přimkli k Dánsku. Na pozornosti světa by mohli vydělat

Pokud jde o aktualizaci arktické strategie, tak ta dosavadní se zaměřovala víceméně nebo primárně na klima a tím cílem nové strategie je přispívat k tomu, aby Arktida byla bezpečným, stabilním, obyvatelným, mírovým a prosperujícím regionem. A proto my přidáváme tři nové pilíře.

Ten první pilíř je mír a bezpečnost, protože se nemůžeme na Arktidu dívat pouze jako na otázku enviromentální nebo rozvojovou. Právě s tou rostoucí dostupností regionu bude přibývat vojenských, hybridních i komerčních aktivit, a proto chceme do budoucna klást důraz na odolnost, situační přehled, ochranu kritické infrastruktury, stejně tak jako na ochranu svobody plavby, stabilitu a respekt k mezinárodním pravidlům. To znamená,úkolem není nahrazovat NATO, ale přinést vlastní nástroje a infrastrukturu, která bude přizpůsobena arktickým podmínkám a zlepší konektivitu a ochranu proti hybridním hrozbám.

Druhá dimenze nebo druhý pilíř je pak ekonomický rozvoj. Já už jsem to zmínil, kritické suroviny, námořní trasy, obnovitelné zdroje, konektivita, to jsou vlastně ta hlavní témata. My budeme klást silnější důraz na udržitelný rozvoj právě kritických surovin, využívání obnovitelných zdrojů energie, ale také monitoring arktické lodní dopravy a hlavně investice do digitální infrastruktury. Takovým nosným projektem je panarktický kabelový systém.

Jakou odezvu na tyto aktivity Evropské komise jste zaznamenali u grónských, potažmo dánských představitelů?

Musím říct, že od začátku je naše aktivita vnímaná velmi pozitivně. Vždy když přijedu do Grónska jako komisař zodpovědný za Grónsko, tak slyším nejen díky, ale i slova uznání nejen od vládních představitelů, ale i od místní komunity, zejména díky tomu, že my je nikam netlačíme. Říkáme: ‚Tím, že posílíme vás, posílíme i naši spolupráci a vy se sami rozhodněte, s kým se chcete kamarádit víc a s kým míň.‘ Takže to je takový první aspekt.

Co mě strašně potěšilo předevčírem v Grónsku, bylo i uznání od dánské premiérky, která byla překvapená, že některé projekty spouštíme už teď. Že jsme díky společné deklaraci, kterou podepsala prezidentka, dánská premiérka a grónský premiér a která je jakousi politickou deklarací, tak už jsme se přesunuli do implementační fáze a jeden z projektů, projekt na posílení internetového spojení na západním a východním pobřeží, jsme inaugurovali včera a ode dneška by spojení na západním pobřeží mělo být výrazně posíleno a mělo by lépe fungovat, což je vlastně přímý dopad na životy Gróňanů.

K východnímu pobřeží bychom měli přejít ještě teď v říjnu, nejpozději začátkem listopadu, to znamená ještě před nástupem zimy a před tím, než Gróňané začnou většinu lodí vytahovat z moře ven, protože pro ně v tom zimním období spojení s vnějším světem funguje jenom přes satelity nebo přes podmořské kabely, protože se tam nedá do některých osad ani fyzicky dostat.