Posedlost? Ta je pro umělce nezbytná, připouští výtvarník Jan Pištěk

„Když malíř rýsuje tenké linky na plátno, je třeba mít ateliér jako operační sál. Ale malíř, který pracuje s velkým množstvím barvy, to má jinak,“ přibližuje Jan Pištěk umělecké ateliéry.

Má proto hned dvě místa, na kterých tvoří – jedno vypadá přehledně, ve druhém je naopak neskutečný nepořádek. „Tam pracuji s kýbly barev,“ popisuje.

Jeho otec je známý výtvarník Theodor Pištěk, což může znamenat výhodu, ale také problém. „Někdy se vám to hodí a jste na to hrdí. Jindy byste se nejradši jmenovali úplně jinak,“ připouští Jan Pištěk.

Čtěte také

Posedlost je pro umělce nezbytná. Bez té bychom nebyli schopni tvořit umění,“ nastiňuje Jan Pištěk. „Musíte se dostat do transu, během kterého vás nic jiného nezajímá.

Byl to právě Theodor Pištěk, kdo ho přivedl k umění. „Jen jsem seděl doma a chtěl další a další barvy,“ vzpomíná Jan Pištěk na své dětství. V pubertě však začal mít i jiné zájmy. „Což otce dost znervóznilo. Těšil se na pokračovatele,“ zamýšlí se.

Jak umělec najde svůj rukopis? A proč se hodně hovoří o manželce Jana Pištěka, ale nikdo ji nezná? Ptala se moderátorka Lucie Výborná po 10. hodině.

4 - Jan Pištěk ve svém ateliéru|foto: Magdalena Bláhová

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.