Poradce prezidenta Kolář: Grónsko budeme chránit společně, pokud Trump nerozbije NATO. Tentokrát ho okolí nebrzdí

V úvodu jsem citoval slova Donalda Trumpa z jeho sociální sítě, kde píše o důležitosti Grónska pro světovou bezpečnost. Má pravdu? Jak strategicky důležité Grónsko je?

Grónsko je určitě strategicky důležité, ale možná by měl někdo z poradců nebo blízkých spolupracovníků prezidenta Trumpa připomenout, že Grónsko tím, že je autonomní součástí Dánska, členské země Severoatlantické aliance, je také součástí Washingtonské dohody, toho článku 5. Kdyby bylo napadeno, tak se všichni semkneme a budeme ho bránit. To je to mušketýrské heslo „jeden za všechny, všichni za jednoho“, na kterém aliance stojí. Navíc, Spojené státy mají od roku 1951, nepletu-li se, vojenskou dohodu.

Byly dvě dohody, jedna ze 40. let, druhá z padesátých.

Tak ta aktuálnější. Navíc tam měli spoustu základen, které postupně opustili. Teď tam mají, pokud se nepletu, jenom jednu. Takže nic nebrání Spojeným státům, aby se v případě, že by Grónsko bylo napadeno a bylo by potřeba ho bránit, aby se obrany účastnily.

V souvislosti s klimatickou změnou, jak výrazně roste právě důležitost Grónska?

Myslíte asi na minerály a nerosty.

Čtěte také

Gróňany pobouřila slova o koupi. Nechtějí obětovat svou zemi těžbě a penězům, říká politický geograf Kočí

Za prvé na minerály a nerosty, za druhé na to, že pokud nebude tak zamrzlé moře okolo Grónska v Arktidě, je možné, že tam mohou být další cesty pro lodě.

To ano, ale to by chtělo spíš vojenského stratéga, geografa. Já to pojímám z pohledu diplomaticky-politického. Jak už jsem řekl, Grónsko je součástí Severoatlantické aliance, jakožto autonomní oblast Dánska, a proto požívá neuvěřitelnou, obrovskou výhodu, která mimo jiné přičiněním Spojených států amerických tady po 2. světové válce postupně vznikala, kdy jsme měli Severoatlantickou alianci, nepřátelé tomu říkali pakt, a to platí.

Prostě tam není důvod k tomu, aby se někdo tohoto území zmocňoval, aby ho mohl chránit. My ho budeme chránit všichni společně, pokud tedy se nepodaří prezidentu Spojených států rozbít Severoatlantickou alianci.

To znamená, že máte pocit, že Spojené státy už v tuto chvíli mají všechno pro to, aby případně mohly přispět k ochraně Grónska?

Spojené státy určitě mají všechno pro to, aby mohly přispět k ochraně Grónska. Nakonec Spojené státy jsou tím štítem, který byl po 2. světové válce vytvořen, aby bránil Evropu a své spojence. Když jsem ve studiu s vámi, mohl bych použít místo slova štít pancíř; že jsou tím pancířem, který by nás měl chránit. To byla víceméně danost.

Světové války – na což se teď mimo jiné pokouší odvolávat šéfdiplomat Ruské federace Lavrov – vznikly v Evropě. Skutečně, Evropa je generátorem šílených ideologií: nacismu, komunismu, fašismu a také dvou světových válek. Proto také Spojené státy, když došlo k obnově světového pořádku a míru a když se v San Franciscu ustavovalo OSN, tak se také rozhodly vytvořit alianci, která bude obrannou aliancí proti další válce, proti Sovětskému svazu, který projevoval jasné ambice, že světový proletariát musí udělat světovou revoluci a zvítězit. Tam se dospělo k tomu, že Spojené státy nám zaručí svým jaderným pancířem naši jadernou bezpečnost a Evropa bude spojeneckým partnerem pro Spojené státy.

Čtěte také

Landovský: Jednání symbolicky dostává Putina z izolace. Problém je, že nedostáváme deeskalaci

Pravda je, že Evropa velmi zanedbávala svoji vlastní obranu, možná právě pod dojmem, že jsou tady Spojené státy, které se sice v některých, hlavně levicových kruzích vždy slušelo kritizovat, šťouchat do nich, ale na druhou stranu, kdyby mělo být nejhůř, tak jsme věděli, že ony nás ochrání. Také proto jsou na evropském kontinentě americké vojenské základny. Proto také, když se někde nějaká americká vojenská základna zavírá, tak je z toho mrzení a neklid, protože to znamená, že bychom mohli být oslabenější.

Já jsem velvyslancoval ve Spojených státech za George Bushe mladšího a potom za Obamy. Když se uvažovalo za Obamy, v jeho první administrativě, o stahování amerických vojsk z Evropy, bylo tady kolem toho hodně poprasku. Dokonce vznikl dopis Obamově administrativě, který podepsali různí evropští státníci, včetně Walesy. Vyzývali jsme Obamu, aby USA neodcházely z Evropy, protože Evropa potřebuje jejich přítomnost zde. Ale přitom, když nám Američané říkali, že máme mít spoluodpovědnost za svou obranu – a my se k tomu mimo jiné zavázali podpisem prezidenta Miloše Zemana v Cardiffu v roce 2014 na summitu NATO ve Walesu, že budeme 2 % HDP na svou obranu dávat – tak my jsme to neplnili.

A teď přišel prezident Trump. Mám-li říct něco pochvalného na jeho adresu, což bych hrozně rád, rád chválím, když můžu – tak musím říct, že ten brutální šok, který navodil, on už se o to pokusil v první administrativě. Ale teď do toho vstoupil opravdu s velkou vehemencí a už kolem něj nejsou lidé, kteří by ho brzdili. Jeho první viceprezident Mike Pence byl přece jenom mnohem umírněnější, než je J. D. Vance nebo i další jeho spolupracovníci.

Čtěte také

Hrozí, že proti ruské agresi nám Trump nepomůže. Obrana země je úkol pro celou společnost, říká poradce prezidenta Kolář

Tak to vedlo k tomu, že skutečně státy NATO zvyšují výdaje.

Vedlo to k tomu, že zvyšují výdaje, že jsme se zavázali dokonce k 5 procentům. Samozřejmě, je tam možná jakási ekvilibristika, co všechno se do toho dá zahrnout. Znamená to samozřejmě i budování infrastruktury atd.

Když vynecháme Margaret Thatcher, naposledy to skvěle vystihla Georgia Meloni, která v jednom svém projevu k parlamentu řekla: deterrence, odstrašování je to jediné, co nás může ubránit před útokem agresora. Je to ze starého latinského slova děsit. Mimochodem staří latiníci říkali: chcete-li mír, připravujte se na válku; my musíme být do té míry silní, aby se na nás nikdo netroufl. A jak vidíme, pan Putin nás testuje už hodně dlouho a zkouší, kam ho pustíme. A pokud ho pustíme dál, tak budeme mít opravdu velký problém. Už teď ho máme, ale problém by se pak mohl skutečně dostat přímo na náš práh.

Reciproční reakce?

Také se na sociální síti Donalda Trumpa dnes objevil obrázek, pravděpodobně vytvořený umělou inteligencí, kde Donald Trump s viceprezidentem a ministrem zahraničí jsou v arktické krajině, Donald Trump drží americkou vlajku a je tam cedulka Grónsko, od roku 2026 součást území Spojených států. To je jenom pro doplnění toho, kdy vy jste říkal, že možná to nedomýšlí až tak daleko a že to je součást vyjednávací taktiky.

Každopádně, v tuto chvíli jsme ve stavu, kdy o víkendu Donald Trump oznámil, že uvalí dodatečné desetiprocentní clo na osm států, které podporují Dánsko v tom, aby neprodalo Grónsko Spojeným státům. Jak by měla zareagovat EU?

No, recipročně. Mimochodem, vaši posluchači asi také zaznamenali SMSkovou výměnu mezi Trumpem a norským premiérem, respektive mezi norským premiérem a prezidentem Finska Alexandrem Stubbem, kteří mu v dobré víře – protože Alexander Stubb s ním má nějaký vztah, jezdil za ním na Floridu hrát golf – napsali skoro laskavou zprávu, že by bylo dobré, kdyby se přestali o Grónsku dohadovat a možná by bylo dobré, kdyby si zavolali. Na to Trump reagoval tím, že nedostal od Norska Nobelovu cenu míru, takže nemá důvod se bavit už jen o míru, ale primárně o amerických zájmech.

To je další doklad toho, že ten člověk opravdu vůbec neví, co říká, o čem mluví. To je Dunning-Kruger efekt v reálu. Já jsem působil jako vědecký pracovník v roce 1993 v norském Nobelově institutu. To nerozhoduje norská vláda, kdo dostane Nobelovu cenu míru. To rozhoduje Nobelův výbor nezávisle. Ale vysvětlete to člověku, který se jako malé dítě k něčemu upne, chce to a chce, dupe a křičí, že to chce. Asi ho rodiče málo vychovali.

Čtěte také

Bříza: Rozpad světového řádu, jak jsme ho znali, je už v pokročilé fázi. Svět bude rozdělen na západní a východní hemisféru

Co si myslíte, že může vzejít z této situace? Může Donald Trump opravdu použít sílu?

Já doufám, že ne. Teď už se probírají nejenom demokraté. Demokraté po prohraných volbách vypadali dost zmateně a roztříštěně. Vypadalo to, že tam jsou dva guvernéři, kteří se Trumpovi umí postavit, respektive tři, když započítáme teď guvernéra Minnesoty Walze, ale hlavně Schapiro v Pensylvánii a Newsom v Kalifornii. Teď tady máme Marka Kellyho, což je senátor za demokraty, který spolu s dalšími senátory vyzval americké ozbrojené síly, aby neposlouchaly rozkazy, které jsou protizákonné. Vysloužil si za to ze strany Trumpovy administrativy neuvěřitelně brutální atak, který nebudu rozebírat. Teď už se i někteří republikáni ozývají a říkají už celkem nahlas, že pokud by Trump chtěl takto postupovat, tak se tomu budou bránit.

Je pravda, že návrh zákona, který demokraté předložili na to, aby kongres musel vyslovit souhlas se zásahem armády v zahraničí, zatím ještě schválen nebyl. Ale když si vzpomeneme, jak Marko Rubio zdůvodňoval zásah ve Venezuele, že to byl law enforcement, že to nebyla vojenská akce, že k tomu nepotřebovali souhlas kongresu; tak v tomto ohledu já nemám úplně jasno, jestli by jej teď už potřeboval nebo ne. Ale je tam předložen zákon, který pravděpodobně bude schválen, protože ho podporuje i řada republikánů.

Ale jako my nevíme, jak rychle on bude konat, my nevíme, co ho napadne. Teď se pokouší v Davosu přesvědčit evropské státníky o své Radě míru. Už si vyměnili nějaké skoro invektivy s Macronem. Zveřejňovat SMSky, které si píše s jinými prezidenty, to se také tady doposud nedělo. Takže máme tady opravdu novou situaci. Stav, ve kterém se teď nacházíme, je nesmírně nebezpečný.

Jak reagovat na Trumpův plán nahradit Radu bezpečnosti OSN jeho vlastní Radou míru? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.