Popírání covidu je obranný mechanismus. Společnost se začala drolit, soudí psychiatr Cyril Höschl
O kolik narostl v době pandemie počet psychických onemocnění? Působí pravidelný přísun mediálních zpráv o koronaviru jako další příčina stresu? A zlepší se duševní zdraví postižených jedinců, až pandemie odejde? Vladimír Kroc se ptá ředitele Národního ústavu duševního zdraví Cyrila Höschla.
Kdo jsou lidé, kteří tvrdí, že jde o „covidové divadlo“? Je ignorování problému také cesta?
Je to přirozený a pro řadu lidí normální obranný mechanismus pro vyrovnávání se s obtížnými životními situacemi. Takzvaní „popírači“ si závažnost onemocnění nechtějí uvědomit ne proto, že by byli hloupí, ale proto, že když se naučí problém vytěsňovat, uleví se jim.
Jak je pro naši duševní rovnováhu významné, že se společenský pohyb zastavil a nemáme ani mlhavou představu, kdy se budeme moct vrátit k dřívějšímu životu?
Hraje to obrovskou roli. Zřejmě všichni si všimli, že ve společnosti narůstá napětí a agresivita. Polarizace prochází napříč celou společností, od politické úrovně až po rodinné vztahy. Je to způsobeno dvěma fenomény. Zaprvé se zastavily dějiny a společnost se zmrazila, proto se zevnitř začala drolit. Zadruhé je to spojeno s možností neuvěřitelné hyperkonektivity, propojení každého s každým.
Jak moc nám během pandemie chybí lidský dotyk?
Důležitost osobního kontaktu, mazlení a dotyků by se neměla podceňovat. Například ve vývoji jedince, zejména u dětí, je kontakt nesmírně důležitý. Tam to ohrožení ještě není tak veliké, maminky s dětmi jsou. Problém je v dalších fázích života. Když se nám něco špatného stane, obejmeme i cizího člověka, jsou to zakódované atavismy. Když o to budeme ochuzeni, půjde o defekt v mezilidských vztazích, který se určitě projeví.
Naučíme se díky rouškám lépe číst z očí?
Je to jedna z mých soukromých hypotéz. V kulturách, kde lidé umí lépe číst z očí, jim zakrývání rouškami obličeje nedělá ani zdaleka takové potíže.
Vyrůstá kvůli covidu „ztracená generace“? Kdo nejvíc doplácí na sociální izolaci? A kterých duševních onemocnění v posledních měsících nejvíc přibylo? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Duševní zdraví se zhoršilo skoro všem. Myslí ale někdo na psychiku zdravotníků?
Ti, kteří s vypětím sil drží naše nemocnice nad vodou – zdravotní sestry, sanitářky a také lékaři –, jsou svědky několik měsíců trvajícího koloběhu umírání, ze kterého jako by nebylo cesty ven.
-
Psychiatr Cyril Höschl: Koronavirus opadne, ale duševní onemocnění po něm zůstanou
Epidemie covid-19 stojí za nárůstem duševních poruch. „Zejména jde o deprese, úzkostné poruchy, sebevražedné myšlenky a také domácí pití alkoholu,“ říká psychiatr Höschl.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.