Pomůže zkoumání ptačího genomu v boji proti rezistenci bakterií na antibiotika?

13. srpen 2018

Rychle stoupající rezistence bakterií vůči antibiotikům může znamenat velké nebezpečí pro lidstvo. Proto se skupina vědců z českých i zahraničních univerzit zaměřila na volně žijící ptáky. Podařilo se jim popsat evoluční procesy, které rozrůzňují geny vrozené imunity ptáků a přispívají tak k jejich obraně proti nejrůznějším infekčním chorobám.

„Ptáci představují evoluční paralelu k savcům, proto jsou zajímaví... Také jsou z ostatních obratlovců savcům nejvíce podobní,“ uvedl v Magazínu Leonardo Michal Vinkler z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Ptáci jsou stejně jako člověk teplokrevní denní tvorové, kteří se orientují zrakem a obývají podobná prostředí.

„Bakterie jsou schopny velice rychle mutovat a hostitel na to musí reagovat. Jedním ze způsobů může být vznik nových genových variant,“ dodal vědec.

Nám se na základě sofistikovaných modelů daří předpovídat, které varianty v ptačím genomu jsou náhodné a nemají žádnou funkci, a které jsou naopak evolučně úspěšnou variantou, která funkci mít může. Tyto varianty my hledáme a snažíme se určit jejich funkci.
Michal Vinkler

Ten připomněl, že získávání genomových sekvencí je stále snazší díky klesající ceně sekvenování i rozvoji bioinformatických nástrojů pro analýzu dat.

Aplikace znalosti ptačího genomu do oblasti genomu lidského ale není přímočará. „Jedná se skutečně o základní výzkum, takže se tady nevytasím se zázračným řešením rezistence bakterií na léčiva.“

„Je ale pravdou, že rezistence bakterií proti antibiotikům se snažíme řešit vývojem stále nových léčiv, a přitom by možná v mnoha případech pomohlo, kdybychom vyselektovali hospodářská zvířata na odolnost a schopnost obrany proti infekčním chorobám.“

Známým příkladem je ptačí chřipka, ke které jsou kurovití ptáci velmi náchylní, ale třeba vrubozobí jsou odolnější. Pokud by se nám podařilo detekovat klíčové geny obranyschopnosti, tak by to přispělo k zastavení šíření ptačí chřipky.
Michal Vinkler

Vědci se dosud zaměřovali na celou škálu ptactva. „Prošli jsme genomy všech skupin ptáků, což je celkem 64 různých genomů. Teď bychom chtěli jít dál a prohlubovat naše poznání směrem k jednotlivým potenciálně zajímavým variantám.“

„Tam, kde se nám zdá, že změna v receptoru může mít nějaký funkční význam, tak chceme začít testovat. Proto spolupracujeme s univerzitou v Utrechtu, kdy testujeme konkrétní varianty substituce receptorů u sýkory koňadry,“ popsal další vývoj bádání Michal Vinkler.

autoři: Josef Kluge , oci
Spustit audio

Související