Pomoc nalezeným zvířecím mláďátkům

V záchranné stanici je téměř 600 zvířat včetně čápů, vlků, lišek, pštrosa, papoušků a dalších živočichů. Většina se sem dostane díky lidem, kteří na procházce narazí na opuštěné nebo zraněné zvíře.

Přibylová: Nejlepší pomocí pro holátko je vrácení zpátky do hnízda, jestliže víme kde je a dá se tam dostat. Je-li mládě už větší, pobíhá či poskakuje, tak je potřeba vědět, že někteří ptáci opouštějí hnízdo ještě dříve, než se naučí létat. Například mladí kosi a drozdi vyskakují z hnízda v patnáctý den věku, kdy ještě nemají ocasní péra a křídla jsou ještě krátká. První 3 až 5 dní pouze skákají po zemi, není dobré je chytat a ani třeba někam odvážet.

Pokud takové mládě běhá po ulici, stačí ho zahnat někam do klidu, ale ne zase příliš daleko, protože ptáče je v hlasovém kontaktu s rodičem. Ti navíc vědí, jak daleko se mládě může od hnízda dostat a pokud je dál, už ho nepovažují za své. Silný vítr nebo déšť může způsobit, že ptáče spadne na zem, pak je dobré ho dát na vyvýšené místo.

Přibylová: Taková mláďata také nechytáme, rodiče je učí řadu potřebných věcí, to člověk nedokáže. Máme zjištěno, že mláďata, která projdou lidskou péčí, mají daleko větší úmrtnost než ta, která byla vychována rodiči.

Z toho tedy plyne, že někdy uděláte spíše medvědí službu než dobrý skutek. Rozhodně ale mládě na zemi, kde může prochladnout nebo zemřít hladem nenechávejte. Jestliže ho nemůžete vrátit do hnízda, vezměte jej domů, zahřejte, osušte a volejte záchrannou stanici.

Přibylová: Pokud už člověk přinese ptačí mládě domů, je potřeba ho umístit na klidné a chráněné místo, dobrá je papírová krabice. Holátko nesmí prochladnout, dáme ho třeba do flanelového hadříku, co nejdříve najít pomoc či nakrmit vlastními silami.

Věru Přibylovou volala paní, která na zahradě objevila neškodnou užovku. Dlouho jí paní Věra vysvětlovala, že užovka je užitečné zvíře lovící myši.